Článek
Po penězích ve vládních dotačních programech COVID se jen zaprášilo. Pouze na účtu toho sportovního zůstávají nevyužité prostředky. Vláda dala Národní sportovní agentuře (NSA) miliardu navíc pro záchranu sportu v době pokoronavirové. Předseda NSA Milan Hnilička (za ANO) program 15. června vypsal, ale ani po 14 dnech o něj není příliš zájem.
Přesněji k 3. červenci je podaných 406 žádostí za 59,6 milionu korun. Dalších 423 žádostí je rozpracovaných, takže může být zatím ve hře zhruba dvojnásobek. Asi 880 milionů ale zatím leží agentuře na skladu a není, komu je rozvést.
„Co se týká množství žádostí – zatím dle našich předpokladů jsou podané zejména ty menší, poněvadž ty potřebují méně formulářů. Větší sportovní organizace a tělovýchovné jednoty, které mají více sportovišť, musí logicky doložit více faktur (např. za plyn, elektřinu, vodu apod.). A tudíž dle očekávání jim to zabere více času. Jakmile přijdou žádosti i od těch větších, které budou mít logicky nárok na více financí, tak ta částka naroste rychleji,“ vysvětluje mluvčí NSA Jakub Večerka.
To jde ale proti tomu, proč premiér Andrej Babiš (ANO) peníze Národní sportovní agentuře poslal. Měly jít právě těm menším sportovním spolkům.
„Samozřejmě ty dotace by měly být hlavně určené pro malé sportovní kluby,“ sliboval ještě na začátku června při představování nového dotačního programu COVID-Sport Babiš.
Pojďme ale popořadě, proč není o dotace takový zájem, jak se předpokládalo.
Odložená akce není zrušená
Výzva je rozdělena na tři části: podpora organizátorům zrušených nebo odložených sportovních akcí, náhrada za provoz sportovních zařízení a proplacení pronájmů sportovišť, které kvůli koronaviru kluby nevyužily.
Co se týče sportovních akcí, spolky mohou žádat náhradu jen za vyjmenované náklady. Agentura jim navíc stejně jako v dalších dvou částech výzvy proplatí pouze polovinu ztráty. Za marketing ale třeba jen čtvrtinu.
Problém ale je, že musí jít o marně vynaložené náklady. Pokud však byla akce jen odložena, kluby zatím nevědí, co všechno zaplatily skutečně zbytečně. To je případ třeba plánovaného Mistrovství Evropy v judu, které se z květnového termínu přesunulo na listopad.
„Mistrovství Evropy bylo přesunuté, takže se o žádné zbytečné náklady zatím nejedná,“ vysvětluje předseda Českého svazu juda Jiří Dolejš.
I zcela zrušené akce ale mohou odepsat jen například povinný poplatek mezinárodní organizaci za pořadatelství, uhrazené zálohy za ubytování a nájmy, cestovné nebo ceny. Třeba částečně zrušené Mistrovství republiky v mažoretkovém sportu by tak mohlo z dotace uplatnit několik desítek tisíc korun za úhradu vysílání online přenosů. Další soutěže pak třeba zakoupené ceny.
„Nechali jsme gravírovat medaile a natisknout na ceny loga,“ uvádí příklad nákladů předsedkyně oddílu moderní gymnastiky TJ Sokol Hodkovičky Monika Hantáková. Její oddíl musel zrušit dvoudenní mezinárodní závod v moderní gymnastice plánovaný na půlku března. Dohromady vyčíslil ztrátu na 44 tisíc korun. Z pohledu miliardového dotačního titulu jsou to ale opravdu jen drobné.
Nulové příjmy
Druhá část dotace COVID-Sport míří na provoz sportovišť. Vlastníkům sportovních areálů tak agentura uhradí polovinu nákladů za energie, pohonné hmoty, spotřební materiál nebo mzdu správců hřiště od března do května.
Žádosti se ale NSA nehrnou z prostého důvodu – sportoviště spolky většinou samy nevlastní, i když je užívají v podstatě výhradně, třeba jako fotbalové nebo hokejové kluby. Hřiště a stadiony patří buď městu, nebo jinému provozovateli.
„Kluby nežádají, protože přestaly platit za nájem. My neměli za sokolovnu žádný příjem,“ vysvětluje předseda TJ Lokomotivy Trutnov Petr Musil.
Tamní tělovýchovná jednota sice provozuje sokolovnu, musela ji ale až do konce května zcela uzavřít. Náklady na provoz tak byly v době nařízené karantény a zákazu sdružování minimální, zisk z pronájmů ale vůbec žádný. Trutnovské Lokomotivě přitom nejde o výdělek. Z výnosů za pronájmy hradí pouze nutné opravy a investice v budově.
„Tváří se to jako ušlý zisk, ale my jsme v těch barácích proděleční. Pořád se tam něco rozbíjí. Teď děláme třeba nové osvětlení, a to vyjde na 100 tisíc,“ počítá Musil.
Bez nájmu ani dotace
S chybějícími nájemci souvisí i třetí část dotace COVID-Sport. V rámci ní mohou spolky žádat o proplacení nájemného, které kvůli koronaviru nebylo využito. Jenže málokterý klub má ve sportovním areálu podepsanou dlouhodobou smlouvu. A když vláda zakázala hromadné sportování, spolky nájem prostě přestaly hradit.
„Kluby, jako jsme my, které areál nevlastní, nestarají se o něj a akorát platí nájmy, tak v době koronaviru prostě všechno zrušily, a nic neplatily,“ říká šéf hokejistů z Mariánských Lázní Karol Greizinger.
To jsou tedy konkrétní důvody, proč spolky na dotaci COVID-Sport nedosáhnou. Pak je tady ale jeden obecný důvod. I když by některé kluby nárok na vládní prostředky měly, kvůli pár tisícikorunám se jim nechce pouštět do dotačního dobrodružství. O dotaci lze sice požádat relativně snadno po internetu, jenže každý zástupce klubu musí přesně vykázat faktury a náklady za vymezené období, případně doložit ty z minulého roku kvůli odhadům pro letošek. A do tohoto procesu se prostě klubům nechce. Zvlášť při představě, že si mohou na sebe přivolat kontrolu z NSA nebo Ministerstva financí. A v případě nějaké drobné chyby se vystavit i sankcím.
„Drtivá většina malých klubů funguje na dobrovolné bázi. Nejsme tak schopní nic vykázat,“ dodává k tomu Petr Novotný z Tenisového klubu Bruntál.
To ale zase neznamená, že by se zvlášť malým spolkům nějaký ten příspěvek z dotační miliardy nehodil. Z diskusí s desítkami klubů, které Seznam Zprávy v posledních dnech vedly, vychází, že by spolky stály o paušál na spravovaný majetek. Takovým způsobem fungoval v minulosti program IV Ministerstva školství.
„Zvlášť pro menší kluby není zrovna motivující, aby o dotaci zažádaly, když jim proplatí jen půlku nákladů. Je tam také z mého pohledu náročné dokladování. Jako nejpraktičtější bych viděl, kdyby se dával nějaký paušál ve vztahu k hodnotě majetku, protože ta je jasně doložitelná,“ představuje ideální formu podpory ze svého pohledu předseda České baseballové asociace Petr Ditrich.
Pro NSA by to ale znamenalo obrovskou administrativní práci, kterou by agentura nyní patrně nezvládla. Už v případě COVID-Sport se totiž neobejde bez pomoci zaměstnanců Státního fondu životního prostředí.
Mohla by k tomu ale využít rejstřík sportu, který ještě před vznikem NSA propagoval jako řešení sportovních dotací nynější předseda agentury Hnilička. Zatím ale navzdory plánům nefunguje a není ani jasné, jestli ho NSA pro administraci dotací na příští rok využije.
