Peltova řeč. Ty jsi dračice, já jsem podržtaška

Miroslav Pelta, někdejší šéf českého fotbalu, je muž mnoha nadání, ale v jednom oboru vyniká obzvlášť. Nad jeho hláškami se lidé smějí stejně jako nad vtipy Felixe Holzmanna, Vladimír Menšíka či další komediálních legend.

Ví se to už dlouho, z dob, kdy se na světlo dostala aféra Ivánku, kamaráde. Autorství legendárního spojení „Lepší Brabec v hrsti nežli Pelta na střeše“ ještě nepatřilo jabloneckému bossovi, narozdíl od výroků z poslední kauzy, v níž Pelta hraje hlavní roli.

K jeho smůle tou rolí je místo na lavici obžalovaných.

V pondělí začne soud rozplétat případ údajných manipulací s dotacemi na sport. Řečeno s Miroslavem Peltou, před soudem stanou lidé, kteří „vědí, kudy běží zajíc“.

Peltovu řeč znají lidé víc z policejních odposlechů než z veřejných vystoupení. Pelta je jedním z obžalovaných, podle vyšetřovatelů s tehdejší náměstkyní ministryně školství Simonou Kratochvílovou určoval, kdo dostane jaký státní příspěvek.

Na jednu stranu může Pelta budit dojem žoviálního baviče, rozšafného bafuňáře s nebývalou a velice originální slovní zásobou, který dělá všechno z lásky pro fotbal. Udržet vážnou tvář nad jeho slovníkem dalo práci i vyšetřovatelům, kteří monitorovali jeho schůzky s dalšími aktéry kauzy.

Peltův slovní projev patřil ke zbraním, kterými si šéf fotbalu dokázal naklonit vlivné lidi. Vystupoval jako silný zákulisní hráč, který ale kráčel na hraně zákona - a podle vyšetřovatelů případu sportovních dotací i za jeho hranou.

Pelta vyjednával o přidělování státních peněz pro jím nebo jeho přáteli preferované sportovní kluby, hostil prominentní politiky, úředníky, soudce a podnikatele na luxusních fotbalových zájezdech, které hradil z pokladny fotbalové asociace, dotované mimo jiné ze státních prostředků. Věděl, že o přízeň mocných je třeba pečovat a udržovat ji různými pozornostmi a protislužbami.

A k tomu všemu byl vtipný společník.

Pelta i jeho právníci teď obsah odposlechů bagatelizují - a co je důležité - právě s odkazem na jeho proslulou výřečnost. Pelta tvrdí, že při popisování vazeb a vztahů často přeháněl, či si dokonce vymýšlel.

Seznam Zprávy nahlédly do materiálů případu čítajícího několik hodin Peltových odposlechů a stovek SMS z první poloviny roku 2017. Nasbírané důkazy, o které se policie opírá, nabízejí unikátní vhled do Peltova uvažování o budování mocenské struktury, která svým rozsahem byla unikátní.

Zákulisí, to byl pro bývalého šéfa fotbalové asociace základní tábor. Když odposlechy v lednu 2017 zachytily jeho dlouhé rozhovory v bytě v centru Prahy s tehdejší náměstkyní Simonou Kratochvílovou (též obžalovanou), Pelta ji zasvěcoval do svého mocenského vidění světa.

„Přesně zapadáš do naší spekulantský party. Já, ty a MJ (šéf České unie sportu Miroslav Jansta - pozn. red.), nikoho dalšího, kdo nám stačí, nevidím. Namícháme jim takovej koktejl, že budou zamotaný jako včely. To je přece náš život,“ vyprávěl Pelta Kratochvílové.

Proseděli spolu hodiny nad přidělováním sportovních dotací. Nebyl to jednoduchý proces, Pelta řešil primárně žadatele, Kratochvílová způsob, jak dotace vyběhat na ministerstvu. „My jsme univerzální vojáci. Naše největší síla je kreativita a přizpůsobení se situaci. Umíme žít na ulici, ale i ve Four Seasons - všude nám je dobře,“ hodnotil Pelta.

Kratochvílová pro něho byla důležitou součástkou v klíčové pozici na Ministerstvu školství. „Máš velkou výhodu, že jsi ženská živočišná. Ty to můžeš dotáhnout fakt daleko. Hlavně máš chuť makat a tvořit, to je základ všeho. Já to mám stejný, miluju můj Jablonec a svaz, to je můj život,“ zdůrazňoval jí.

Když se Pelta bavil s Kratochvílovou o politicích, příliš lichotivě o nich nemluvil. Naopak vyzdvihoval sportovní bosse. „Stejně je pro tebe lepší poznat všechny sporťáky, normální chlapy, než ty ostatní blbce. Politici jsou nýmandi, moc si jich nevážím,“ zdůrazňoval Kratochvílové, v čí blízkosti by se měla pohybovat.

Věděl však, že bez kontaktu na klíčová místa - zejména na Úřadu vlády - se neobejde. To se psal počátek roku 2017, zemi vládl kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Ty musíš říct, kde je ta hodnota vlivu. Premiér je hodnota vlivu,“ vyhodnocoval Pelta.

Jeho mocenskou pyramidu tvořili vedle předsedy vlády i šéf České unie sportu a vlivný advokát Miroslav Jansta (v případu též obžalovaný) a Sobotkův kamarád a vlivný pražský sociální demokrat Karel Březina.

„Já to vidím úplně jednoduše. Velkej Míra, malej Míra. Já jsem malej Míra. A pak Karel. Já to beru, že je tu premiér, Karel a já jsem jejich podržtaška. Karel mi třeba řekne: jdi do SŽDC (dnes Správa železnic, pozn. red.). Já říkám, Karlíku, ty vole, ty blázne jeden, mysli na mě v dopravním podniku. A on řekne: Ty jsi cvok? Nesmí se narušit systém. Já nechci chcát proti větru. Všude jsou jasný socanský akce. Mně to nevadí, já splním systém, ať jim něco zbyde, jsem normálně racionální,“ popisoval Pelta náměstkyni.

Pelta věděl, že musí vycházet se všemi důležitými hráči. Tušil, jak se svým lidem dostat pod kůži. „My chlapi jsme hrozně rádi, když nás někdo chválí. Karel (Březina) potřebuje mít pocit, že jsem jeho dělník, že jsem jeho, chápeš? Dělám to, aby Karel měl pocit, že to jako řídí. Ať má Karel pocit, že je boss. Má 120 centimetrů, víš, jak vyroste?“ líčil fotbalový boss a dodával: „Vzhlížím k autoritám, umím sloužit.“

Peltovým cílem bylo uspokojit všechny strany tak, aby neměl výrazné nepřátele. „Moje filozofie je - přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Jak začneš někomu škodit, já nemůžu vybočovat z řady. Lidi mě volej, protože jsem z velkého svazu, umím něco prosadit, ale hlavně pořád držím ten sociální smír. Oni se tomu smějou, ale ona to je pravda,“ mínil Pelta.

Že tato svá slova myslel vážně, ukazovalo několik odposlechů zachycujících jeho rozpravy s náměstkyní Kratochvílovou ve chvílích, kdy se ukázalo, že Pelta nedokáže zajistit dotace pro všechny své důležité přátele. Škrtání jím preferovaných projektů jej stresovalo.

„Ty vole, co teď. To je mrtvý. Ještě můžu třeba 10, 15 milionů někomu vyhodit, ale já nemám šanci. To jsou věci, který jsou domluvený - myslím vlivově, společensky. Za tím je vždycky nějaký významný hráč, víš, co myslím. Ty jo, to je v prdeli. Já nemám řešení, hotovej konec,“ vysvětloval Pelta své obavy náměstkyni Kratochvílové.

Přesto se nevzdával a doufal, že se mu nakonec povede situaci nějak vyřešit. „Já jsem nepřítel národa, ale to mě baví. Jsem svéráznej, ale jsem válečník. Ne sráč,“ říkal. Kratochvílové tvrdil, že se mu vždy vyplatilo svým lidem pomáhat. Z řady jeho vyjádření vyplývalo, že nemá rád konflikty a hádky. „Já jsem takovej, že mám dobrou povahu v jedný věci. Já jsem v jádru hodnej člověk, to se mi vždycky vyplatilo. Já jenom pomáhám lidem a nepracuji se zlem,“ tvrdil náměstkyni.

Jejich řeč se často stáčela k tomu, jak je baví hrát si s mocí a vlivem. „Tohle je tvůj život, jsi dračice. To je náš adrenalin, hrát hry a k tomu ta chemie. Je to jeden velkej blázinec,“ vysvětloval Pelta.

Tvrdil, že nezbytnými prvky pro udržení vlivu je silná osobnost a funkce. A jeho doporučení, když něco z toho chybí? „Když tu pozici přirozenou nemáš, tak si ji musíš koupit.“