Miroslav Pelta u Městského soudu v Praze.
Komentované zpravodajství z budovy Městského soudu v Praze, kde probíhá hlavní líčení s Miroslavem Peltou a spol., přináší Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.
Tři roky poté, co policie sdělila Miroslavu Peltovi, Miroslavu Janstovi a dalším osobám obvinění z účasti na údajných manipulacích se státními sportovními dotacemi, se nyní celý případ dostal před soud.
Jde o nejvýznamnější českou sportovní kauzu od korupční aféry Ivana Horníka, souzené v roce 2006.
Výslech Miroslava Pelty byl přerušen. Soudní jednání bude pokračovat zítra.
„Cítil jsem se trochu jako ministr sportu. I když jsem byl jen poradce. My jsme celý ten program napsali, to byl můj program ta pětka, já to měl v gesci. A oni mi pak ti úředníci na ty peníze sáhli. Místo 571 milionů pro fotbal tam bylo 542, já byl běsnej, samozřejmě.“
Podle Pelty připravovaly deset dotačních programů týmy z Národní sportovní rady. „Měli jsme absolutní pravomoci. Ten program jsme dali dohromady, já měl na starosti pětku. Sepsali to moji kolegové Ertl a Bauer, já tam zařídil tu alokaci, aby tam bylo dost peněz. Pak jsme to předali ministerstvu. A ti tam jen odchytali, aby to nevadilo nějakým předpisům. Vždycky jim to hrozně dlouho trvalo. V rámci Národní sportovní rady jsme měli největší slovo já, Kejval a Míra Jansta. Valachová měla naši podporu, bylo pro ni důležité, aby ji všichni vnímali jako ministryni sportu.“
„Jako pro předsedu fotbalového svazu pro mě bylo důležité, abych na valné hromadě mohl ukázat, o kolik procent se nám navýšily příjmy. A to se dařilo. Mě pak volili skoro všichni, kromě sousedního Liberce. Tam je majitel a ten mě nemá rád.“
Soudkyni zajímá, jak vypadala Peltova role gestora dotačního programu V. „To já nevím, jaká tam byla metodika, to mě nikdy nezajímalo, já nejsem úředník. Mě na tom bavila jediná věc, aby tam byla co největší alokace peněz. A Valachová pak řekla: Pelta mě přesvědčil, dám do programu V o sto milionů víc. To byla moje role.“
„Nejvyšší kontrolní úřad ministerstvu hodně věcí vyčítal, že nejsou, jak mají být. Pak nastoupila ministryně Valachová. Zavedla to, že bude víc dotačních programů. My ze sportovního prostředí jsme byli daleko gramotnější než ti její úředníci. Takže jsme vlastně suplovali ten její úřad, proto ty dotace počítal pan Bauer ze svazu jachtingu. On to na ministerstvu uměl spočítat jen pan Vosyka, ale ten byl stíhanej, tak to jinak nešlo. Pro mě pak byl Bauer novej Vosyka. Bauer seděl v Národní radě, my k němu všichni vzhlíželi, dělej si s náma, co chceš.“
Soudkyně se ptá na Peltovo angažmá v Národní radě pro sport. „Vznikla za ministra Chládka, rozhodovalo se tam o investičních i neinvestičních dotacích. Dostali jsme nějaký dekrety, jmenoval nás ministr. On ho sport hodně bavil, tak jsme se scházeli zhruba jednou měsíčně. Dlouho jsme si tam vyčítali, kdo způsobil pád Sazky. Hlavně hokejovému šéfu Královi. Ale pak jsme mu to odpustili.“
Vztahy s dalšími obžalovanými?
„Zdeněk Bříza je pro mě člověk s vysokým morálním kreditem. Simonu Kratochvílovou znám od té doby, co si ji přivedla jako šéfku kabinetu paní Valachová. Pana Boháče znám jako generálního sekretáře ČUS, já jsem se tam nechal zvolit místopředsedou. Jsem rád, že si mě vzal pod křídla Miroslav Jansta, když mě zvolili předsedou fotbalu, tak od té doby mi kryje záda a zachraňujeme spolu ve sportu, co se dá.
Soudkyně se ptá na majetkové poměry. „Jsem zaměstnán ve svém klubu FK Jablonec. Můj měsíční příjem je v malých statisících. Kolem 200–300 tisíc měsíčně. Vlastním nemovitost, restauraci Žižkův vrch, jsem akcionář společnosti FK Jablonec, vlastním dům s nebytovými prostorami a byty na jablonecké pěší zóně. A kolik mám na účtu? Kdo dělá fotbal, na účtu nic nemá a na peníze čeká. Jsem nízkonákladovej, nepiju, nefetuju. Když jdeme s manželkou na večeři, většinou to platí ona z karty.“
Miroslav Pelta předal soudu kopii dopisu, který ministryně Valachová rozeslala hejtmanům, aby si určili, které investiční dotace jsou pro ně prioritní. „Čili mimo ministerstvo. A mně vyčítají, že jsem to dělal v nějakým tajným bytě.“
Soudní síň je po pauze opět zaplněná. Miroslav Pelta je jako boxer v ringu připraven na další kolo.
Pelta je přesvědčený, že se ničeho zlého a nezákonného nedopustil. „A pak se tady vytvoří umělá věc, že se ukradla miliarda, já tomu nerozumím,“ navázal na včerejší vyjádření ministerstva školství, které vyčíslilo škody způsobené touto aférou částkou přesahující miliardu korun. „Vždyť nikdo nic neukrad, jediná koruna se nikde neztratila. A teď bych poprosil o přestávku, já jsem úplně zpocenej.“
Pelta vedl zhruba 80 minut monolog. Soudkyně vyhlásila 15 minut pauzy. Pak bude Pelta čelit jejím dotazům.
„Já mám panické ataky, tak mě po zatčení odvezli do Brna. Tam mě dali do klece, říkali, že po Kevinovi. Já říkám: Jakej Kevin? No přece Dahlgren, ten, co zabil čtyři lidi. No to byl zážitek tam měsíc být. A chodili se na mě koukat na pseudonávštěvy lidi ze státního zastupitelství. To byly tlaky.“
„Já když pozvu někoho do bytu a není to mužský pohlaví, tak to má nějakej směr. Ale není to, kristepane, úplatek, jak vykonstruoval pan státní zástupce, že to byl konspirační byt, kde se budou přepisovat dějiny. My nedělali nic zakázanýho. A za to druhý jsem dostal doma. Já mám přísnou paní.“
Součástí obžaloby je otázka předání úplatku, kterým měl být dárkový voucher cestovní kanceláře Alexandria. Kratochvílová s ním jela na Seychely. „Ale ten voucher jsem jí nedával jako úplatek. Já to jen zprostředkovával, nic víc. To byl její výlet, její záležitost. Jen bylo domluvené, že to nemusí platit hned.“
„Ten byt na Senovážným náměstí jsem platil já. Na nějaký účely, o kterých nechci mluvit. Objednávala to jedna holka z FAČR, ale platil jsem to celou dobu já. Simona Kratochvílová bydlela u Katky Valachový, a pak jim ale řek ten… no… ministr… ze sociální demokracie… takovej brejlatej… no to je jedno… že už to takhle dál nejde a chystá se na ně mediální útok. A tak se Simona musela den ze dne vystěhovat od Katky. Tak mi volala, že je průser. A já jí ten byt nabídnul. Ona mi za to platila nájem.“
„Ozvali se mi z Hodonína, že by měli peníze od Karla Komárka, ale potřebují i od města a tam jim nechtějí přispět. Tak na to já jsem specialista, oholil jsem se, vzal kvádro a jel do Hodonína. A vysvětlil jsem to tam starostovi. Já rád pomáhám lidem.“
„Vždyť je to strašně jednoduchý. Bylo dopředu jasný, kolik máme dostat – a ti lidi na ministerstvu to tak ani nebyli schopní spočítat. Já nevím, co to bylo za lidi, to si tam vždycky natahal každý ministr, těm by ve fotbale nikdo nesvěřil ani okres. A když to spočítali takhle blbě, což je neskutečný, tak musel být požádaný pan Bauer ze svazu jachtingu, aby to spočítal, jak to má bejt.“
„Ona ta paní Valachová chtěla moc. Pak se ukázalo, že v její vlastní straně není tak pevná, že jsou tam různé frakce. Takže nejdřív jsme ji podporovali na jižní Moravě, pak ve středních Čechách. Jak? Dělali jsme jí maximální servis. Byla nějaká akce a tam jsme ji podpořili. Ono to s ní nebylo jednoduchý. Každou chvíli to s ní švihlo.“
„Takoví basketbalisti nebo tenisti, to jsou většinou vysokoškoláci. My fotbalisti jsme geneticky trochu jiná třída. Moc chytrejch hráčů neznám. Výjimkou je teda Petr Čech.“
