Pellegrini šlape Matovičovi na paty, vlastní stranu přitom ještě nezaložil

Stranu sice ještě ani nezaložil, i tak se s ní ale dotahuje na premiéra. Řeč je o Peteru Pellegrinim. Slovenský expremiér je stále místopředseda opoziční strany Směr, před několika týdny dokonce oznámil, že hodlá při volbě předsedy porazit zatím jediného šéfa, kterého má Směr už od roku 1999. Roberta Fica dokonce Pellegrini minulý týden vyzval k odchodu, třeba na pozici čestného předsedy.

Slovenská média už počítají hlasy. Většinu v předsednictvu má (i přes oslabení) dál Robert Fico, což je klíčové pro zabránění svolání předčasného sněmu a debaty ve straně, po které volá Pellegrini a několik dalších místopředsedů. Pokud ve Směru opravdu Fico změří síly s Pellegrinim, podle komentátorů je nejpravděpodobnější výhra „starého šéfa“ a odchod Pellegriniho, který si založí novou sociálnědemokratickou stranu.

A právě na tu už se ptal průzkum agentury Focus pro televizi Markíza. Imaginární Pellegriniho strana se v něm s 21,4 procenta dotáhla na vládnoucí hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) premiéra Igora Matoviče (21,8 procenta). Pellegrini je podle svých slov „pozitivně překvapený“. Voliče by podle sociologů přetáhl zejména Směru.

Směr, který by zůstal v rukou Fica, by spadl pod 10 procent na 9,6. V předchozím průzkumu z 24. května měl Směr 21,6 procenta, tehdy ho agentura ještě nedělila na Ficův a Pellegriniho.

Aktuální průzkum potvrdil pokračující trend mírného poklesu preferencí Matovičova OLaNO. V parlamentních volbách na konci letošního února měla strana 25 procent, v dubnu 24,4 a v polovině května 22,2 procenta.

Ve slovenském Pezinku pokračuje hlavní soudní líčení v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Marianu Kočnerovi, Aleně Zsuzsové a Tomášovi Szabóovi hrozí trest 25 let anebo doživotí. V pondělí se k soudu osobně dostavili po delší době všichni tři.

Zsuzsová, která měla podle obžaloby vraždu novináře pro Kočnera zprostředkovat, si v pondělí stěžovala na obsah zpravodajství z procesu. Zprávy jsou prý neobjektivní, vadí jí také online reportáže. Online zvukový přenos ze soudu už není povolený.

Následovaly výpovědi znalců a jejich posudky. Policejní analytik vypovídal o důkazech získaných díky lokalizačním datům mobilních telefonů. Ta dokazují, že se Tomáš Szabó a Miroslav Marček (už odsouzený za vraždu dvojice) několikrát pohybovali v okolí Velké Mači, kde k vraždě došlo.

Pouštěla se také nahrávka Kočnerova rozhovoru s bývalým generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou i nahrávka telefonického rozhovoru Kočnera s novinářem Kuciakem ze září 2017. „Ale můžete si být jistý, že se vám osobně začnu, pane Kuciaku, speciálně věnovat,“ říká mimo jiné muž, který je v současnosti obžalovaný z objednávky novinářovy vraždy. Kuciak nahlásil Kočnerovo vyhrožování prokuratuře, ve věci ale nikdo nekonal. Kočner v pondělí u soudu tvrdil, že o výhrůžky nešlo a že mluvil klidným tónem.

Německou vládu velké koalice čeká v úterý zásadní debata o konkrétní podobě národního balíčku na podporu koronavirovou krizí těžce zkoušené ekonomiky. Jak uniklo do německých médií, postoje křesťanských a sociálních demokratů se rozcházejí, podle Spiegelu v některých otázkách dokonce dost zásadně.

Jedním ze sporných bodů je automobilový průmysl. Špičky CDU a touto formací vedené ministerstvo průmyslu odmítá, že by se pobídky za nákup nových vozů netýkaly aut se spalovacími motory s vysokými emisemi. Spolupředseda SPD Norbert Walter-Borjans odmítá představu, že by stát sáhl do kapsy, aby motivoval Němce ke koupi aut s dieselovým nebo benzínovým motorem. Podle televize ARD zaznívají výhrady i ze samotné CDU.

Jak napsala agentura Reuters, spolkové ministerstvo hospodářství vedené Peterem Altmaierem z CDU chce do konce roku touhu německého obyvatelstva po novém vozu „vyztužit“ štědrými pěti miliardami eur. Finanční pobídka přitom má být odstupňovaná podle emisí a hmotnosti vozu. Prémie se nemá týkat aut, která stojí víc než 77 350 eur. U elektromobilů by se celková pobídka mohla podle informací Spiegelu vyšplhat v součtu až na 4000 eur.

Nedělní vlnu protestů ve Spojených státech odskákal i pomník polského generála Tadeusze Kościuszka, který stojí poblíž Bílého domu ve Washingtonu. Kościuzsko je národním hrdinou Polska i Ameriky, kde se účastnil války za nezávislost.

Podle reportéra polského rádia RMF FM lidé na pomník močili a posprejovali ho. Polský velvyslanec v USA Piotr Wilczek na Twitteru napsal, že je pobouřený, a požádal o co nejrychlejší navrácení podoby pomníku do původního stavu.

První červnovou titulní stranu polského Deníku Gazeta Prawna připravily, ku příležitosti svého dne, děti. V hlavní roli jsou výsadkáři a tank bojující s koronavirem.

Rakouská metropole se připravuje na letní horka v ulicích. Zmírnit je mají mimo jiné mlžítka v ulicích, zóny ochlazení a nové stromy a parky. Vídeňský magistrát teď nabízí finanční příspěvek na modulární systém s truhlíky a popínavými rostlinami do ulic i do vnitrobloků. Žádost o zapojení do projektu se dá vyřídit online. Město platí 70 procent nákladů a pomůže lidem s úředním povolením, montáží i předávkou. Možné je i zřízení zavlažování.

Zelené fasády snižují pocitovou teplotu v okolí až o 13 stupňů Celsia. V době, kdy prognózy předpovídají více než 100 dní ročně, kdy bude nad 30 stupňů, by tak mohly městskému prostředí ulevit.

Zatímco její předchůdkyně Małgorzata Gersdorfová se aktivně a veřejně postavila do čela odporu proti kontroverzním (a unijními soudy částečně zrušeným) reformám polského soudnictví, nová 1. předsedkyně polského nejvyššího soudu Małgorzata Manowská nic takového neplánuje - podle očekávání.

„Sdílím pohled, že soudce by se vůbec neměl zapojovat do veřejné debaty. Jiní tvrdí, že by měl veřejně mluvit o tématech důležitých pro život společnost. Já vyznávám zásadu, že soudce by se měl vyjadřovat hlavně rozsudky,“ říká Manowská v prvním velkém rozhovoru, který vyšel v pondělí v deníku Rzeczpospolita.

Manowská nastupuje do čela instituce, která je po vleklém sporu o transformaci soudnictví k obrazu konzervativců hluboce rozdělená právně i personálně. Předsedkyně chce tak prý „stavět mosty“, v realitě ostrého politického sporu a nepříznivých rozsudků Soudního dvora EU, které označují polskou justici za zpolitizovanou, to bude obtížný úkol.

Sama Manowská navíc čelí kritice kvůli úzkým vazbám na současného ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, který zmíněné reformy prosadil. Ultrakonzervativní politik od nástupu do vlády v roce 2015 koncentruje i pravomoci generálního prokurátora. Se Ziobrem už Manowská spolupracovala v době, kdy byl ministrem spravedlnosti poprvé. Dobře se zná i s prezidentem Andrzejem Dudou, který ji na konci května do nové funkce jmenoval.

Manowskou čeká i zpochybňování autority. Opoziční politici i někteří právnici totiž tvrdí, že byla při výběru nové předsedkyně porušena ústava. „Nebudu se účastnit debat, které se týkají politiky,“ říká k tomu nová šéfka nejvyššího soudu.