Článek
Posledního půl roku dostáváte stále stejnou otázku, kterou jste dosud odmítala jednoznačně zodpovědět, zda budete na podzim kandidovat na předsedkyni TOP 09. To rozhodnutí už tedy padlo?
Rozhodla jsem se do toho jít. Už před dvěma lety jsem o tom vážně uvažovala, ale teď se na to cítím mnohem víc připravená. Ušla jsem od té doby nějaký kus cesty, řešila jsem samozřejmě i otázku osobního života, bez obrovské podpory manžela bych do toho nešla. A teď jsem přesvědčená, že jsem schopná tu výzvu zvládnout.
V roce 2017 jste stejný krok odmítala s tím, že je pro vás prioritou založení rodiny. To už teď neplatí?
V tu dobu jsem zvažovala, jestli na to skutečně mám, jestli na to jsem připravená. Otázku, na kterou se ptáte, jsem samozřejmě zvažovala i nyní. A myslím si, že teď jsem schopná zdárně zvládnout společně i mateřskou roli i roli předsedkyně strany. To je asi hlavní posun, který v tomto u mě nastal.
Co dalšího se u vás v tomto ohledu změnilo?
Jsem přesvědčená, že TOP 09 potřebuje restart. A já ho chci provést. K tomu je potřeba spoustu energie, kterou si troufám tvrdit, že mám. Zkušenosti, které jsem nasbírala za deset let, po které jsem v TOP 09, od komunální politiky přes šest let v parlamentu, od řadové členky po místopředsedkyni, jsou ve mně a jsou teď k dispozici, abych je zužitkovala.
Přispělo k vašemu rozhodnutí i to, že po zvolení Jiřího Pospíšila do čela strany na podzim 2017 se strana vnitřně nesjednotila, ale naopak v ní stále sílí spory současného předsedy a jeho předchůdce Miroslava Kalouska, který Jiřího Pospíšila otevřeně kritizuje i navenek?
Je nutné si přiznat, že v TOP 09 je několik proudů. Na jedné straně příznivci Jiřího Pospíšila, na druhé Miroslava Kalouska. A někde uprostřed je skupina, kterou považuji za největší, která si nechce vybírat ani mezi jedním z nich. Která volá po stmelení, po tom, abychom měli jednu jasnou vizi a za tou šli. A pro ty já chci být alternativou a chci stmelit i další dva tábory, abychom po sněmu odcházeli sjednoceni a posíleni, ne roztříštěni.
Co na vaše rozhodnutí ucházet se o předsednický post říkají Jiří Pospíšil a také senátor Tomáš Czernin, který ambice jít do boje o šéfa strany oznámil už na jaře? Umíte si představit, že by ze svého záměru obhájit, respektive získat předsednické křeslo ještě ustoupili a že byste zůstala jedinou kandidátkou?
Představit si umím ledasco. Ale na druhou stranu si to takto nepřeji a nemyslím si, že je to pro straníky dobře. Myslím, že mají mít možnost si vybrat, která z vizí je jim bližší, která osobnost. Ale nechci v tomto směru mluvit ani za jednoho z nich.
A co na vaše rozhodnutí říkají „otcové zakladatelé”, tedy Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg? Pan Kalousek před dvěma lety otevřeně říkal, že by vás jako předsedkyni viděl rád. Nyní však veřejně podporuje „svého” kandidáta Tomáše Czernina.
To bych si nechala pro sebe.
Ekologie a společný prezident
Kromě vnitřního sjednocení, jak by restart TOP 09 měl vypadat pod vedením předsedkyně Markéty Pekarové?
Hned na prvním předsednictvu, které bych jako předsedkyně vedla, se začneme zabývat plánem pro Česko. Ten má stát na třech jasných prioritách, ke kterým se dostanu. Ale každopádně se necítím jako žádný spasitel ani tak nechci být vnímána. Musí to být týmová práce vycházející z toho, že všichni máme chuť pro TOP 09, něco udělat. Takže chci, abychom měli tým, díky kterému všichni od Aše po Starý Hrozenkov budou znát náš program.
Když se řekne TOP 09, tak si každý musí představit proevropskou stranu, která dbá na nerozhazovačnou politiku, ochranu přírody, vzdělání a slušnost. To je pro mě klíč, jakým restartovat a posílit naši pozici.
Hlavním tématem demokratické opozice je spolupráce, vytvoření volební koalice, která by mohla konkurovat hnutí ANO. Když mluvíte o restartu TOP 09, má to být restart samostatné politické entity, nebo to bude restart směrem k nějaké nové, sjednocené politické síle?
Mluvím o restartu TOP 09, ale jsem zároveň přesvědčena, že demokratické strany musí spolupracovat. Protože nemůžeme dopouštět nadále to, aby nám z Hradu Miloš Zeman vládl svým specifickým způsobem, abychom i nadále měli ve Strakově akademii nemehlo, které slibovalo, že bude řídit stát jako firmu. Pokud s tímto chceme něco udělat, protože je to životním zájmem celé České republiky, tak musíme spolupracovat. A dokonce si myslím, že bychom už nyní měli přemýšlet nejen o příštích parlamentních volbách, ale i o příštím společném prezidentském kandidátovi.
Není to tři roky před vypršením mandátu stávající hlavy státu trochu brzy?
Volby se ale nevyhrávají půl roku před nimi. A pokud chceme mít prezidenta, který ctí Ústavu a vůbec pravidla hry a měří všem stejně, který je důstojnou hlavou státu, tak jsem přesvědčena o tom, že i společný demokratický kandidát na prezidenta je otázka, kterou máme začít řešit už nyní.
Měla by TOP 09 v následujících volbách ještě vůbec kandidovat samostatně, nebo už chcete jít cestou jen volebních koalic a spojenectví?
My jsme vždy kandidovali společně se Starosty a nezávislými. Jedinkrát jsme to neudělali a to byly volby, které se pro nás výrazně nepovedly, taktak jsem se dostali do sněmovny (sněmovní volby na podzim 2017, pozn. red.). Takže jsem přesvědčená, že v této věci musíme navázat na to, co bylo před tím, tedy na spolupráci minimálně s hnutím STAN. Ve chvíli, kdy tu máme takto silný jeden populistický subjekt, tak musíme být schopni mu postavit hráz. A to se spíše podaří, když nás na to bude víc.
Argumenty místo slibů
Říkáte, že chcete, aby od Aše po Starý Hrozenkov všichni věděli, že klíčovými prioritami TOP 09 jsou ekonomicky zodpovědný stát, proevropské směřování a ekologie. Mají ale tato témata šanci voliče v éře, kdy slyší hlavně na politický populismus, vůbec oslovit?
Definovala bych to ještě trochu jinak. Jako prioritu číslo jedna vnímám ochranu přírodních zdrojů. Sucho, nedostatek vody, katastrofální stav našich lesů, hospodaření v polích atd. V této oblasti máme neuvěřitelně kompetentní bázi lidí, profesora Moldana, Hrušku, Šarapatku a další, kteří jsou ve svém oboru nezpochybnitelní. Musíme toto téma zvedat ještě mnohem víc než dosud. Přinášet jasná a konkrétní řešení pro zemědělství, podporovat šetrné hospodaření s krajinou, řešit erozi půdy. To zajímá lidi napříč republikou a my o tom musíme s těmi lidmi jasně a srozumitelně mluvit.
A co téma Evropské unie? Češi zatím slyší spíše na kritiku Bruselu než na jeho chválu.
Není pochyb o tom, že EU má své chyby a mezery, ne vždy se vším souhlasím. Aktuálně třeba úvahy dotovat informačního giganta, který by konkuroval americkým společnostem jako Amazon a Google, je podle mě cesta naprosto špatným směrem. Ale je bez pochyb, že Evropská unie je nejlepším místem pro život na celé planetě a my bychom si toho měli mnohem víc vážit.
A k tomu, abychom byli v tom skutečném jádru, tak nám chybí už jen Euro. A my bychom měli být schopni toto téma otevřít, vysvětlovat ho lidem. Nebát se toho, byť popularita tohoto tématu u nás není velká.
S ambicí dovést Česko do eurozóny vstupoval do velké politiky také Andrej Babiš. Záhy ovšem zjistil, jaké to u české společnosti vyvolává kontroverze a odpor a téma přijetí Eura od té doby leží pod stolem a žádná politická strana si ji netroufá odtud příliš zvedat. Nedopadne to stejně i v případě TOP 09, až si s blížícími volbami uvědomí, jak moc nepopulární téma to je?
Ne. A souvisí to s tím bojem proti populismu, o kterém jsem mluvila. Jsme tradiční politická strana a vůbec se za to nestydíme. Všechna populistická hnutí přináší velkou nejistotu v tom, co budou nakonec opravdu prosazovat. Jestli to, co slibovala na začátku volebního období, bude platit i na jeho konci. V tomto je nutné vrátit lidem důvěru v politické strany, že když něco říkají, tak to tak i myslí, a nedělají to jen pro laciné politické body. Ale jsou schopné dávat na stůl argumenty a přesvědčovat lidi. A chceme, aby o tom oni sami uměli a chtěli kriticky přemýšlet, ne jen slepě následovat nějaké sliby.
Nedovede ale tato zásadovost TOP 09 ven z Poslanecké sněmovny? Není to v českých a vlastně i stávajících evropských reáliích příliš ambiciozní?
Já si myslím, že jsou tu voliči, kteří toto od nás politiků očekávají a budou s námi v tomto zcela souznít.
Ano, ale může jich být méně než potřebných pět procent.
Nemyslím si, že jich je méně než pět procent, rozhodně ne. TOP 09 bude vždy zastupovat střední třídu, bude vždycky chtít, aby tu bylo hodně bohatých, co budou pomáhat chudším, hodně silných, kteří budou pomáhat slabším. A teď nemám na mysli pár superbohatých, kteří si rozparcelují zemi. Ale že jsou tady jasné principy a jejich zastánci. Potřebujeme jen víc energie, abychom toto dostali mezi voliči, mluvili s nimi napřímo.
Zmiňovala jste v prioritách, které byste ráda jako předsedkyně prosazovala, také slušnost. To je heslo, se kterým uspěla v prezidentské kampani stávající hlava Slovenska Zuzana Čaputová. Je to od vás záměrná paralela?
Stejně jako ona se celou svou politickou kariéru hlásím ke slušnosti. Ona je inspirativní v tom, že slušnost umí zabodovat v jejím případě dokonce u většiny lidí. Že voliči už jsou přesycení tím „macho style”. V tomto směru já se nehodlám nijak měnit. Někdy mi jako ženě přijde, že je tento svět trochu přesycen testosteronem. Takže nezastírám, že na ni hledím s obdivem stejně jako celá řada dalších lidí.
Slušnost Zuzany Čaputové jako politický styl ovšem nebyl nikdy podrobený zkoušce zvané reálná politika, ona dosud v politice nepůsobila, nemusela čelit každodenní politické konfrontaci a často neslušnosti třeba jako vy ve sněmovně. Nebojíte se, že se slušností v prostředí českého parlamentu, v tomto „macho stylu”, jak jste ho nazvala, uspět nelze? Že to neustojíte, že vás převálcují, že vás budou jako ženu bagatelizovat?
Nebojím se toho. Jsem přesvědčená, že lze uspět i slušně. Mám ráda výrok Margaret Thatcherové, která říkala, že chcete-li, aby se o něčem mluvilo, požádejte muže. Chcete-li, aby se něco udělalo, požádejte ženu. Je pravda, že muži někdy ukazují ramena a ostré lokty. Na druhou stranu žena má za sebou často více výsledků. A zeptejte se mých kolegů z předsednictva TOP 09, kdo tam má ramena, kdo je schopný řešit i ty nepříjemné věci. To jsem vždycky byla já.
