Hlavní obsah

Pečují o seniory a nechtějí se očkovat. Uvěřili hoaxům o neplodnosti

Foto: Getty Images

Část pracovnic v Domovech pro seniory se nechce nechat očkovat.

Poměr nenaočkovaných pracovníků v sociálních službách představuje problém. Část pečovatelek uvěřila dezinformaci o tom, že budou neplodné.

Článek

Ředitelé domovů pro seniory mají obavy z podzimního vývoje koronavirové epidemie. Zaměstnanci v domovech, kteří se setkávají s nejzranitelnější skupinou, se totiž nechtějí nechat proočkovat v dostatečném počtu.

Část z nich uvěřila hoaxům o očkování, například že způsobuje neplodnost.

„Zejména mladé pečovatelky mají obavy, že by nemohly mít děti,“ popisuje Jiří Dušek, ředitel Domova seniorů Sychrov, který je aktivní i v oborové organizaci Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS).

Popisuje, že z jeho zkušeností se nechce dát očkovat zhruba 30 procent zaměstnanců. Koncem června pak asociace hlásila, že plošně registruje zhruba 65procentní míru proočkovanosti v sociálních službách.

Taková míra proočkovanosti v této skupině pracovníků nedosahuje takové úrovně, aby se dalo mluvit o kolektivní imunitě. Zaměstnanci domovů přitom patřili mezi skupiny, které se mohly prioritně očkovat jako jedni z prvních.

„Myslím si, že jsme propásli dobu, abychom to lidem normálně vysvětlili. Těch dezinformací kolem bylo strašná spousta a každý věří něčemu jinému,“ dodává Dušek.

Podobné zkušenosti – konkrétně s obavami z neplodnosti – popisuje i Petra Zimmelová, ředitelka Domova pro seniory Máj České Budějovice. „I když lidem vysvětlíte, že mají od dětství ve svém těle vakcíny, které byly agresivnější, tak vám stejně odpoví, že neví, co ta vakcína udělá za pět let,“ líčí Petra Zimmelová.

V jejím domově pro seniory se nechalo naočkovat 85 procent pracovníků v přímé péči, tedy těch, kteří přijdou do kontaktu s klienty. Očkovat se nenechalo zhruba 20 lidí, tři z nich mají od lékaře potvrzení, že vakcínu vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nedoporučuje.

Rozlišuje přitom mezi zdravotními sestrami, které jsou skoro všechny proočkované a pracovníky v sociálních službách. „To jsou lidé, u kterých zákon vyžaduje základní vzdělání a 150hodinový kurz, i když u nás je většina aspoň vyučená. Pohybují se v jiných sociálních skupinách, kde ta dezinformační sounáležitost, že nebudou ovce a nenechají se očkovat, je poměrně vysoká. Těžko se s tím pracuje,“ přiznává Zimmelová.

O tom, že pracovníci v sociálních službách zůstávají rizikovou skupinou, kde se nepodařilo dosáhnout dostatečné proočkovanosti, hovoří i prezident České lékařské komory Milan Kubek.

„Diskutovali jsme o dvou rizikových oblastech, které vnímáme, a jednou z nich jsou pracovníci v sociálních zařízeních,“ upozorňoval Kubek. Druhou skupinou jsou zdraví senioři, kteří nechodí k lékařům.

„Já bych se nerozpakoval – být zřizovatelem sociálních zařízení – zaplatit zaměstnancům za to, že se nechají naočkovat. Dát jim za to příplatek, bonus, nějakou výhodu. Aby měli prémii za svoje zodpovědné chování,“ navrhoval prezident České lékařské komory.

Motivovat, nebo nařídit?

Tento návrh ale z různých důvodů odmítají jak ředitelé Domovů pro seniory, tak i zástupkyně odborů.

„Zase na to doplatí ti, kteří už se nechali dobrovolně očkovat, protože chtěli chránit sebe a lidi, o které pečují,“ říká Jana Hnyková, místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Podle ředitelky domova seniorů Zimmelové na takové bonusy není v rozpočtech sociálních služeb oslabených covidem dost peněz. „Myslím si, že není možné uvolnit jednorázově takové částky, které by lidi zaujaly,“ říká.

Oslovení ředitelé i zástupkyně odborů se shodují, že by dávalo větší smysl přidat očkování mezi povinnosti pro pracovníky v sociálních službách.

„Já si myslím, že by to v sociálních službách mělo být stejné jako se žloutenkou. Chceš pracovat v sociálních službách, musíš být očkovaný na žloutenku. Měla by to být povinnost,“ říká ředitel Dušek.

Obáváme se podzimu

Oslovení ředitelé domovů pro seniory poukazují na to, že kritický může být blížící se podzim. Dušek ze sychrovského domova zmiňuje, že zatím může mít většina nenaočkovaných protilátky po prodělané nemoci, ale ty mohou s postupujícím časem vyprchat.

Petra Zimmelová pak upozorňuje, že například v jejím domově byla většina seniorů naočkovaná zkraje roku a není jasné, jak dlouho u starších lidí vydrží protilátky. Poukazuje přitom na to, že ještě nedávno se v Česku počítalo s tím, že imunita vydrží devět měsíců po první dávce, tedy zhruba právě do září.

„A pak se obávám ještě jedné věci. Ti neočkovaní z vysokou pravděpodobností onemocní covidem, zůstanou doma a práci, která je extrémně náročná, za ně budou odvádět ti, kteří jsou odpovědní a očkovat se nechali,“ uzavírá ředitelka Domov pro seniory Máj.

Doporučované