Hlavní obsah

Pavouk na Měsíci. Historicky první lunární vozítko Britů má nohy místo kol

Britové poprvé pustí na Měsíc své vozítko. Místo kol bude mít nohy.Video: Jan Marek, Youtube.com, NASA

Robotický rover britského start-upu by mohl zlomit hned několik rekordů. Jednak by se mohl stát nejmenším vozítkem, které se kdy povrchu Měsíce dotklo, a také by v případě úspěchu mise vůbec poprvé otevřel pomyslnou lunární bránu do exkluzivního klubu Velké Británii. Své sondy tam zatím jako jediné tři státy stále mají pouze USA, Rusko a Čína.

Článek

Společnost SpaceBit v Londýně dosud nenápadně podnikala v „měsíčním byznysu”, aniž by si jí svět povšiml. Nyní ale odhalila, že do dvou let hodlá na přirozenou sondu Země dostat svůj rover.

Šance na úspěch: malá sonda, malý cíl

Po povrchu Měsíce by se tak už v roce 2021 mohla procházet – ne projíždět – nejmenší sonda v historii. Je pouhých 10 centimetrů vysoká a široká, váží jeden a půl kilogramu, a co je na ní ještě unikátní, je také to, že její kostkovité tělo nesou čtyři pavoukovité nohy, píše britský deník The Times.

Stroj o nízké energetické spotřebě bude fungovat na baterii, nabíjet ho budou ale i solární panely. První vozítko nicméně stejně nepotřebuje nikterak velký pohon – jeho prvním úkolem bude ujít asi 10 metrů, pořídit videozáběry ve Full HD rozlišení a trojrozměrné údaje o jeho okolí, které budou snímat senzory LIDAR.

Pavouk se dostane i do skulin, kam kolečka nedojedou

„Bude tam maximálně 10 dní, než se odkloní od Slunce a prakticky navždy zamrzne,” uvádí zakladatel britského start-upu Pavlo Tanasyuk. Rover vydrží teploty od 130 do minus 130 stupňů, a je tak stavěný na průzkum pouze za lunárního dne.

Britové si od chodícího roveru slibují hlavně to, že se po svých čtyřech nohou v budoucnu podívá třeba i do lávových tunelů. Tam se žádné jiné vozítko kvůli náročnému povrchu dříve nedostalo. Jeho hlavním úkolem je koneckonců předat lidem na Zemi pro další mise dostatek informací o terénu Měsíce.

Peníze od NASA, raketa od Boeingu

Velká Británie by se tak zařadila po bok USA, Ruska a Číny, které už na měsíční povrch svůj rover poslaly. V jejich případě šlo ovšem o vládní agentury, nikoliv soukromé společnosti.

Britský start-up dopraví svoji sondu na Měsíc na lunárním modulu společnosti Astrobotic z Pittsburghu. Tu v květnu vybrala k přepravě vědeckých předmětů spolu s dvěma dalšími podniky (Intuitive Machines, Orbit Beyond) NASA. Od amerického úřadu dostala 79,5 milionu dolarů, tedy asi 1,8 miliardy korun.

Modul Peregrine má na měsíční povrch dopravit 14 přístrojů pro NASA a dalších 14 pro partnery vládní agentury – osm z nich jiné státy a zbytek soukromé firmy, dodává časopis New Scientist.

Zakleté čtvrté místo

Společnosti SpaceBit i Astrobotic na svých stránkách uvádí, že modul s roverem ponese nosná raketa Vulcan od United Launch Alliance (ULA), což je společný podnik firem Boeing a Lockheed Martin. Mise se má konat ve třetím čtvrtletí roku 2021.

Titulu čtvrté země se sondou na Měsíci se letos chtěly zhostit Izrael a Indie. Jako kdyby byl zakletý. Mise obou států v uvedeném pořadí nejdříve v dubnu a posléze v září selhaly.

Soukromé společnosti stále usilují o větší zprivatizování a zpeněžení příležitostí, které vesmírný průzkum nabízí. Americká banka Morgan Stanley odhaduje, že kosmický průmysl by mohl do roku 2040 dosahovat k hodnotě 25,85 bilionu korun.

Doporučované