Pavel Tykač se v Česku chystá stavět elektrárny za miliardy korun

V Česku v příští dekádě skončí uhelné zdroje a Sev.en Energy Pavla Tykače už chystá náhradu. „Zvažujeme výstavbu solárních a větrných parků o kapacitě vyšších desítek megawattů,“ řekl pro SZ Byznys energetický expert Tykačovy skupiny Radek Jirků. Sev.en Energy zvažuje také stavbu plynové elektrárny. A dále modernizace svých tepláren.

Investice se budou počítat v miliardách korun a Tykačova skupina, stejně jako další velcí investoři, se uchází o svůj díl ze stamiliardových dotací, které jsou na konverzi české energetiky rezervovány v Modernizačním fondu a dalších podpůrných programech.

Dnes Tykač vlastní dvě uhelné elektrárny ve Chvaleticích a Počeradech, kromě toho má velké teplárny v Kladně a Zlíně. Své zdroje zásobuje vlastním uhlím z mosteckých dolů. Po převzetí elektrárny Počerady od skupiny ČEZ počátkem letošního roku se jeho Sev.en Energy stala druhým největším výrobcem elektřiny v Česku. Na trhu má 13tiprocentní podíl.

Uhelné elektrárny i teplárny mají ale už v příští dekádě skončit. Uhelná komise doporučuje v Česku útlum uhlí do roku 2038. Vláda termín ještě nepotvrdila, část ministrů ale tlačí na rychlejší konec uhlí už v roce 2033. Navíc je možné, že při rychlém růstu ceny emisní povolenky se výroba energie z uhlí nebude vyplácet, takže od ní firmy budou samy couvat ještě dříve.

Právě tady je důvod, proč Pavel Tykač hledá už dnes za své elektrárny a teplárny náhradu.

Stavba první velké plynové elektrárny se Tykačovi přímo nabízí v Počeradech. V areálu, který Tykačovi od začátku roku patří, se původně počítalo s vybudováním nových uhelných bloků, jež měly spalovat jeho uhlí. To je ale dnes nereálné. Zato plyn se tu stavět dá. Jednu 800megawattovou paroplynovou elektrárnu už v Počeradech provozuje ČEZ, Tykač by tu mohl postavit podobnou.

Skupina Sev.en získala v Počeradech pozemek, který je podle energetického analytika a investora Michala Šnobra vůbec nejvhodnější lokalitou pro takový záměr u nás. Ani ne dva kilometry odsud vede hlavní plynovodní trasa. Navíc má Sev.en rezervovanou kapacitu na vyvedení výkonu do sítě.

Tykač má ale velké plány také v obnovitelných zdrojích. „Zatím máme připraveno osm projektů na jejich výstavbu, rádi bychom dosáhli asi na miliardu korun z rozvojových fondů. Čekáme nejen na vypsání konkrétních dotačních programů, ale hlavně na změny legislativy,“ vysvětluje energetický analytik Sev.en Pavel Farkač.

Hlavní podmínkou rozjezdu nových investic v Tykačově skupině je přijetí zákona o podporovaných zdrojích a energetického zákona. Oba jsou od loňska projednávány ve Sněmovně. Mají určit podmínky veřejné podpory pro nové zdroje. Usnadní také investice do energetických úložišť a umožní investorům do nových technologií inkasovat peníze za služby při stabilizaci rozvodných sítí.

Nové zákony tak budou mít zásadní dopad na návratnost investic do nových elektráren. „Jakmile u nás bude připravené hřiště, my jsme připraveni stavět,“ uvedl Pavel Farkač.

Nejdál je Sev.en Energy v „zelené energetice“ s plánováním nových solárů. Tady počítá jak s instalacemi na střechách budov, tak s pozemními parky. A také s plovoucími elektrárnami na jezerech, jež po skončení těžby vzniknou zatopením dnešních lomů.

První pilotní projekt plovoucí elektrárny o výkonu jednoho megawattu plánuje ve spolupráci se státním Palivovým kombinátem Ústí a Univerzitou J. E. Purkyně na jezeře Marcela, na zrekultivované výsypce poblíž dosud činného velkolomu ČSA. Následovat by měly větší podobné projekty.

„Lokalita ČSA bude zhruba do pěti let dotěžená, za další dva roky po skončení těžby se může začít napouštět,“ říká investiční expert Sev.en Energy Radek Jirků. „Jakmile se nádrž začne plnit, můžeme postupně instalovat plovoucí panely. Záleží ale na tom, jestli v té době už nebude vyčerpána investiční podpora solární energetiky, bez ní by to nešlo. A také na tom, jaká bude cena elektřiny na trhu. Budeme stavět, pokud nám to bude dávat ekonomický smysl.“

Podobně Sev.en uvažuje o pozemních solárech. „Ty plánujeme na většině našich uhelných lokalit, někde počítáme i s okolními pozemky,“ říká Farkač. Největší solární projekt firma chystá u své chvaletické elektrárny. „I tam je ale ještě spousta velkých ‚ale‘, jež musíme vyřešit,“ dodává Tykačův analytik.

Ve Chvaleticích je každopádně investičních možností víc. První dílčí projekt tu počítá až s pětimegawattovou elektrárnou. Na dalších pozemcích je možné vybudovat podle Farkače „nižší desítky“ solárních megawattů. To už by ale vyžadovalo spolupráci s dalšími pozemkovými vlastníky.

Další lokalitou, kterou Sev.en považuje za vhodnou pro soláry, je areál zlínské teplárny. V úvahu ale prý připadají prakticky všechny lokality, kde skupina vyrábí. A také jiné dostupné pozemky.

„U solárního parku ve Chvaleticích uvažujeme i s akumulací do vodíku,“ popisuje Radek Jirků. Vodíková akumulace je u obnovitelných zdrojů alternativou velkokapacitních baterií. V době, kdy hodně svítí slunce nebo fouká, elektřiny je na trhu příliš a cena klesá až do záporných čísel, je možné přebytečnou energii využít právě na výrobu „zeleného vodíku“.

„Jsme schopni poměrně rychle a bez větších úskalí začít produkovat zelený vodík, zatím je ale problém najít pro něj odběratele,“ vysvětluje Jirků. Šanci na uplatnění vodíku vidí Sev.en hlavně v autobusové dopravě. „Jednáme už s dopravci, zda by to pro ně bylo zajímavé,“ dodává Farkač.

Vodík z obnovitelných zdrojů by se mohl používat také jako alternativa zemního plynu, třeba k výrobě elektřiny v plynových elektrárnách. I to je ale zatím hudba budoucnosti, která závisí nejen na vývoji technologií, ale také na přizpůsobení plynovodů a na změnách v legislativě.

Zatím je návratnost jak pozemních, tak střešních solárních parků problematická. Projekty se vyplácejí za určitých okolností jen těm investorům, kteří v nich vyrábějí energii pro vlastní potřebu.

Sev.en poprvé zvažovala stavbu chvaletické solární elektrárny už loni v létě s využitím dotačního programu OPPIK. Plán ale nakonec odložila. „Nevyšla nám ekonomika, takže žádat o dotaci jsme ani nezkoušeli,“ říká Jirků. Teď se projekt znovu přepočítává. A čeká se, jak stát „připraví hřiště“.

Sev.en předpokládá, že většina jejích solárních instalací bude doplněna bateriovými úložišti nebo vodíkovými generátory.

„Ekonomika solárních parků s úložištěm může být daleko zajímavější než samotná výroba elektřiny,“ říká Jirků. Solárům hrozí, že v době přebytku energie na trhu budou energii prodávat za velmi nízké, nebo dokonce záporné ceny. Kdyby v těchto obdobích energii akumulovaly a pouštěly ji do sítě v době zvýšené poptávky a lepších cen, zvyšovalo by to návratnost chystaných projektů. Právě využití úložišť k dodávkám do sítě ale není možné bez změny zákona.

Podobně Sev.en uvažuje o větrné energetice. „Uvažujeme o větrných elektrárnách o kapacitě ve vyšších desítkách megawattů. Třeba 35 megawattů by znamenalo asi deset věží. Jsme připraveni se do takových projektů pouštět, pokud pro to budou podmínky,“ říká Radek Jirků.

Firma čeká, zda začne český stát po západoevropském vzoru vypisovat aukce na obnovitelné zdroje. Soláry mají být sice z tuzemských aukcí vyloučeny, s aukcemi na větrníky ale počítá zákon o podporovaných zdrojích, projednávaný v Parlamentu.

„Už loni jsme posuzovali několik projektů větrné energetiky, zatím jsme je odložili. Čekáme na nový zákon,“ vysvětluje Farkač. „Je otázka, jestli pro nás tyto investice budou zajímavé, až se ukážou nová pravidla hry.“

Na rozdíl od solárů by větrníky Sev.en nestavěla na vlastních pozemcích, potřebuje lokality s lepšími větrnými podmínkami. „Na trhu se ale pohybují developeři, kteří takovéto projekty nabízejí k odkupu. My jsme už byli jedním osloveni. Zatím jsme v legislativním vzduchoprázdnu, takže jsme úvahy o větrném projektu odložili, stále je to ve fázi úvah,“ popisuje Jirků.

Oba Tykačovi energetici se shodují, že v Česku není mnoho lokalit s dostatečným větrným potenciálem, kde by stavbu věží neomezovala ochrana přírody či nesouhlas místních obyvatel.

Loňská studie potenciálu větrné energetiky zpracovaná Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd podle tzv. optimistického scénáře odhaduje, že u nás bude možné do roku 2040 postavit až 1 400 větrníků o celkovém výkonu 7 tisíc megawattů. Praktické investorské zkušenosti tomu ale zatím neodpovídají.

„V obcích, kde je větrno, lidé obvykle větrníky nechtějí. Většinou ani v případě, že jim investoři nabízejí podíly na výnosech z výroby,“ říká Farkač.

Pokud ale vláda potvrdí konec uhlí v Česku v roce 2038, bude nutné výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně větru ve velkém nastartovat. Scénář doporučovaný uhelnou komisí počítá do roku 2038 s větrnou kapacitou 1 494 MW, což znamená stovky větrníků. Pokud se útlum urychlí, musely by se větrné parky stavět ještě rychleji. Stát pro to bude nucen vytvořit podmínky.

„Pokud by nám to ekonomicky vycházelo, jsme schopni zvažované projekty rychle dotáhnout, abychom byli schopni stavět. Ale jestli to uděláme, nebo ne, uvidíme až podle nové legislativy,“ říká Pavel Farkač.

Sev.en se u Modernizačního fondu uchází také o dotace na modernizace tepláren a související infrastruktury.

„Ve Zlíně chystáme velké změny v palivové základně. Plánujeme tam už v příštích letech posílit plynovou kapacitu na úkor uhelné, což sníží velké množství oxidu uhličitého. Zároveň chceme modernizovat staré parovody pocházející ještě z Baťových dob,“ říká Farkač.

Sev.en odhaduje, že se u nás mohou v příštích letech budovat také flexibilní plynové zdroje určené výhradně k vyrovnávání výkyvů v síti. Vyráběly by jen několik stovek hodin ročně, pouze v době nedostatku energie z obnovitelných zdrojů. Ovšem za vysoké poplatky vyplácené za tzv. „podpůrné služby“ na stabilizaci sítí.

„Na Kladně už jednu takovou plynovku máme, vylepšenou dokonce o to, že veškeré odpadní teplo používáme na vytápění. Jen ji jako špičkový zdroj zatím ještě nepoužíváme tak moc, jak bychom mohli, trh to ještě nevyžaduje,“ připomíná Farkač.

S rozvojem obnovitelné energetiky bude potřeba „podpůrných služeb“ stále větší. Výstavba plynových elektráren budovaných výhradně jako záloha obnovitelných zdrojů pro období, kdy nebudou kvůli nepříznivému počasí schopny vyrábět a poptávka po elektřině na trhu poroste, je tak další oblastí Tykačových plánů.