Pavel Kohout: Když je na trhu panika, dá se nejlépe nakoupit

Aktuální vývoj americké ekonomiky a míra nezaměstnanosti v USA by mohly svádět k tomu, že se opakuje scénář z velké hospodářské krize z třicátých letech minulého století.

„Toto srovnání se jistě nabízí, ale jsou to události dost odlišného charakteru. V první řadě během velké hospodářské krize šlo hlavně o bankovní krizi, ale v tomto případě jde o krizi, která vznikla výpadkem nabídky i poptávky,“ připomíná ekonom Pavel Kohout.

Fakt, že americká ekonomika zažívá aktuálně strmý růst nezaměstnanosti a bez práce by podle odhadů mohlo být v polovině roku až 30 procent Američanů, ho nechává v klidu. „Zaprvé není zatím jisté, že to opravdu bude tak zlé, jak se predikuje, a zadruhé i kdyby to nakonec byla pravda, tak americká ekonomika má dlouhou tradici a schopnost seberegenerace,“ upozorňuje ekonom.

Centrální banky po celém světě se koordinovanými kroky snaží průběh koronavirové krize zmírnit, a to snižováním úrokových sazeb nebo poskytováním likvidity finančním trhům.

„Centrální banky sice říkají, že mohou udělat cokoliv, ale v zásadě mohou udělat jen jednu věc a tou je peněžní expanze, laicky řečeno tisk peněz. To ale není řešením této krize, určitě by bylo lepší najít například lék na koronavirus. Každopádně mohou alespoň zmírnit dopady ekonomické krize, kterou pandemie způsobí,“ konstatuje Kohout.

Politici po celém světě se nakonec ve většině případů v boji s koronavirem uchýlili k vypnutí ekonomiky, což ale způsobí hlubokou globální recesi.

„Byly samozřejmě i jiné možnosti než celkový ‚shutdown‘ ekonomiky. Například v roce 1957 byla velké epidemie chřipky, která si vyžádala jeden až dva miliony životů. Ale tenkrát se to bralo jinak než dnes, prostě to lidé nějak přetrpěli a žádná větší ekonomická opatření se kvůli tomu nedělala a historicky tato epidemie nepřinesla žádné viditelné ekonomické nebo finanční dopady,“ připomíná Kohout a dodává, že v současné době se na ochranu zdraví a lidského života díváme daleko přísněji než v minulosti, což s sebou samozřejmě nese náklady, které nyní budou značné.

Pandemie koronaviru zasáhla i českou ekonomiku, a proto se i česká vláda snaží pomoci firmám i zaměstnancům. Aktuální pomoc však Pavel Kohout nevidí jako dostatečnou.

„Osobně bych volil radikálnější opatření bez jakýchkoliv administrativních zásahů. Například dočasné pozastavení nebo ještě lépe zrušení elektronické evidence tržeb nebo třeba uvolnění stavebních povolení, protože stavebnictví je velmi úzké hrdlo naší ekonomiky. Když bude ekonomika svobodná, tak si sama pomůže,“ nabízí svůj pohled.

„Česká centrální banka by v současné době raději nic podnikat neměla, bude to bezpečnější. Možná jen při dost nepravděpodobném scénáři, kdy by hrozila nestabilita českých bank, k čemuž doufejme nedojde a ani nedošlo během minulé finanční krize,“ domnívá se Kohout.

Světové kapitálové trhy zažily jedno z nejhorších čtvrtletí v historii a ceny akcií se dostaly do medvědího trendu, který je charakterizován dlouhodobým sestupem kurzů. Pozadu není ale kolísavost trhů, která se stále drží v extrémních úrovních.

„Viděl bych to jako příležitost. Když je na trhu panika, dá se nejlépe nakoupit. Dá se to ukázat na příkladu indexu strachu VIX v posledních několika desetiletích. Když v minulosti přesáhl hodnotu 35 nebo 40 bodů, tak trhy byly tak vyplašené, že se bez ohledu na ostatní okolnosti vyplatilo nakoupit. Každá pandemie nakonec odezní a akcie budou dražší než v současné době,“ upozorňuje Kohout, jehož algoritmus ve spravovaných portfoliích před výprodeji upozornil již v polovině února a výprodeje přečkali jen v lehkých akciových pozicích.

„Epizody zoufalství a paniky jsou pro investora to nejlepší, co může být, protože v těchto týdnech nebo měsících může nakoupit s mimořádnou slevou,“ uzavírá svůj pohled na vývoj na trzích zakladatel Algorithmic Investment Management Pavel Kohout.