Článek
Živnostník odvede státu 5 740 korun měsíčně, zbaví se tak složité administrativy a bude mít klid od kontrol. Tak prezentuje ministerstvo financí svůj návrh paušální daně, který má v pondělí projednat vláda – platit by mohla od ledna příštího roku.
Paušální daň je přitom výhodná pro živnostníky, kteří splní dvě podmínky. Musí mít tržby maximálně jeden milion korun, protože nesmí být plátci daně z přidané hodnoty. A za druhé musí být ochotni si připlatit za to, že se zbaví papírování a návštěv úředníků.
Pro většinu živnostníků totiž nebude paušální daň finančně zajímavá.
„Je to výhodné jen pro úzce vymezenou skupinu lidí,“ říká Petr Frisch, daňový poradce ze společnosti Pro Factum Consulting, který se specializuje na osobní daně.
„Z tohoto pohledu znamená paušální daň mírně vyšší zdanění, a to výměnou za významné snížení administrativní náročnosti,“ reaguje Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva financí.
Paušální daň se má příští rok skládat ze tří složek – 3 126 korun sociálního pojištění, 2 514 korun zdravotního pojištění a symbolické stokorunové daně.
Podle Weisse ministerstvo financí pracovalo s tím, že paušální daň by byla výhodná pro živnostníky s příjmy nad 27 tisíc korun měsíčně. Teoreticky by zjednodušenou daň mohlo využít až 408 tisíc živnostníků, reálně ale ministerstvo počítá s tím, že jen zhruba třetina.
Velké příjmy, žádné děti
Razantní zjednodušení má ve skutečnosti svoji cenu – verze paušální daně, která míří na vládu, je nastavená tak, že většina podnikatelů si v odvodech pohorší, a to zejména proto, že se tím dobrovolně připraví o různé slevy a odečitatelné položky.
Praxe pak bude podle Petra Frische vypadat takto: pro živnostníka s 60procentním výdajovým paušálem, který uplatňuje slevu na manžela či manželku a dvě děti, nebude nová paušální daň výhodná nikdy.
V případě, že podnikatel nemá manželku/manžela ani děti, bude paušální daň finančně zajímavější variantou od příjmu 553 tisíc korun ročně, tedy od příjmu 46 tisíc korun měsíčně. S jedním dítětem až od příjmu necelých 57 tisíc korun měsíčně, se dvěma dětmi od více než 70 tisíc měsíčně.
„Odpadne také důvod k většině kontrol z finančního úřadu, neboť u živnostníka přihlášeného k paušální dani budou postrádat smysl,“ vypočítává další výhodu paušální daně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v tiskové zprávě.
„Myslím, že na to lidé budou slyšet,“ říká Petr Frisch, podle kterého si většina živnostníků ani nebude počítat, jestli to pro ně je, nebo není finančně výhodné. Bude jim prostě stačit to, že odpadne papírování a kontroly.
Psychická záchrana i rezignace výběru daní
Právě odpadnutí kontrol vnímá jako jediné pozitivum celého nápadu i daňový poradce a učitel Petr Kout, který paušální daň kritizuje.
„Nelíbí se mi, že se ministerstvo financí takto vzdává daně, ta stokoruna je vlastně směšná,“ říká Petr Kout a dodává, že paušální daň není určena pro živnostníky důchodce, studenty ani matky na mateřské dovolené, tedy pro ty nejohroženější.
Naopak ekonom a člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls paušální daň chválí. „Je to další sekyra do rozpočtu. Ale z hlediska malého a středního stavu mám to největší pochopení,“ říká s tím, že aktuální krize se nejvíce dotkne právě živnostníků a drobných podnikatelů.
Poukazuje na to, že podle ministerstva by paušální daň připravila veřejný rozpočet o 300 milionů korun, naopak 59 milionů korun navíc by se vybralo na sociálním pojištění.
„To, co do toho stát vloží, může přinést i ten efekt, že je zachrání psychicky,“ dodává Hindls.
