Patriotický plán na hledání pracovní síly pro britské zemědělce selhal

„Pick for Britain“ – Sklízejte pro Británii. Možná jste na tuhle na první pohled chytlavou kampaň při surfování po britském internetu sami narazili. V kombinaci s patriotickým apelem, jenž je v duchu toho, že „britskou zeleninu dostanou do britských úst britské ruce“, se zdálo, že tisíce duší nažene na ostrovní farmy náhlá ztráta zaměstnání, která postihla desítky nebo spíš stovky tisíc lidí napříč sektory britské ekonomiky.

Podle serveru Totaljobs stoupl na začátku dubna oproti předchozímu měsíci počet zájemců o práci v britském zemědělství o 83 procent. Zdálo se, že se tak podaří zažehnat hrozbu, že část úrody shnije na polích.

Jenže ušlechtilá národní myšlenka nemohla přebít fakt, že se na farmách jedná o nesmírně tvrdou fyzickou práci za odměnu, která někdejším kuchařům, číšníkům nebo zedníkům nepřijde adekvátní. Nadšení ze zájemců o zemědělskou práci na plný úvazek začalo rychle vyprchávat.

Podle The Daily Telegraph ztroskotaly námluvy mezi potenciálními zaměstnavateli a zájemci hlavně na délce kontraktů, na příliš velké vzdálenosti mezi farmou a bydlištěm uchazeče nebo na skutečnosti, že lidé měli zájem jen o práci na částečný úvazek.

Na nejrůznějších webových stránkách s pracovními nabídkami v britském zemědělství najdeme obrovskou škálu pracovních příležitostí, včetně těch, kde v kolonce „plat“ figurují zajímavé sumy. „Je to tvrdá práce, je to dlouhá pracovní doba, ale také dobré peníze. Vždycky mě nadzvedne, když slyším, že k nám lidé míří pro lacinou práci,“ uvádí výkonný ředitel Southern England Farms Greville Richards.

Kampaň „Pick for Britain“ spolu s příslušnou webovou stránkou spustilo londýnské ministerstvo zemědělství spolu se svazem AHDB, který je ostrovní obdobou agrární komory. Apel se snaží mezi britskou veřejností šířit nejrůznější úřady, včetně policejních útvarů. Patřičný efekt se ale zatím nedostavil a začátkem léta se situace může ohledně sklízení britského ovoce a zeleniny stát kritickou.

23. dubna odstartovala v Británii oficiálně chřestová sezóna. Podle The Daily Telegraph reálně hrozí, že stovky tisíc lahodných stonků zeleniny, jíž Němci říkají právem „královská“, zůstanou v zemi. V další fázi dojde na brokolici a mrkev, což jsou položky, u kterých jsou britští strávníci stoprocentně závislí na domácí produkci.

Aby se černý scénář nenaplnil, sáhli britští farmáři – například po vzoru svých německých kolegů – k organizaci leteckého mostu s cílem dostat do země chybějící zkušené pracovníky z ciziny. Zatím šest charterových letů do Spojeného království přepravilo hlavně Rumuny. Má jít o seniorní pracovníky, kteří mají zaškolovat nováčky a dohlížet na jejich výkony.

Podle oficiálních odhadů potřebuje britské zemědělství ne méně než 80 000 sezónních pracovníků. Podle předsedy sdružení British Summer Fruits Nicka Marstona pocházelo v minulých letech až 98 procent z nich ze zemí východní Evropy, kdy někdejší Čechy a Poláky vystřídali zejména Rumuni a Bulhaři. Rozhodnutí o odchodu Británie z Evropské unie a dotažení brexitu v letošním roce ale přístup málo kvalifikovaných sil na britský pracovní trh zkomplikovaly.

Podle Marstona se sice hodně cizinců pracujících v zemědělství v Británii usadilo. Jejich příspěvek ale potíže farmářů s nedostatkem pracovních sil nevyřeší. Sezónní pracovníci si letos s ohledem na svou výkonnost mohou při sběru ovoce vydělat od 11 do 15 liber za hodinu.