MeSES: Máme obavy, aby po Vánocích nestoupala obsazenost lůžek i úmrtnost

„Nechceme zbytečně strašit, ale situace je opravdu vážná, a to z mnoha důvodů,“ uvedl ještě před dnešní tiskovou konferencí člen MeSES Zdeněk Hel, imunolog působící na University of Alabama v USA.

Podle šéfa skupiny MeSES a epidemiologa IKEM Petra Smejkala je postup proti pandemii opět pozadu. „Nikdy jsme necítili potřebu takto vystoupit, ale teď myslíme, že by bylo dobré se i ukázat, situace je vážná. Asi všichni vnímáme, že 15 tisíc pozitivních dále poroste. Porostou i hospitalizace a obsazenost JIP a my opět slýcháváme, že máme robustní zdravotní systém, který to zvládne. Že není třeba se znepokojovat, protože už jsme určitě dost promořeni, aby se křivka zlomila. Máme pocit, že tohle už jsme vše slyšeli. Je to déjà vu od Ministerstva zdravotnictví,“ uvedl na začátek.

„Nechci být kritický, ale Klinická skupina je o krok pozadu, nebo o dva či tři. My přitom nepřicházíme s novým lékem nebo vakcínou, která nás spasí,“ pokračoval. „Chceme zdůraznit to, co opakujeme - nemůžeme se opřít jen do očkování, ale musíme dělat i vše ostatní. To je trasování, testování a opatření. Zejména testování nám leží na srdci,“ zdůraznil.

„Vždy říkáme, že ta opatření, která navrhujeme, jsou ta levná. Opakujeme neustále, že je důležité testování, trasování a tak dále. Ale neděje se ideálně nic z toho, co doporučujeme. Všechna tahle opatření jsou levnější než lockdowny a další věci,“ míní Smejkal.

Šéf MeSES také připomněl situaci zdravotníků. „Zdravotníci si prožili něco, co v životě nezažili, a teď jen dojít do půlky toho samého může znamenat, že tu práci už nebudou dělat. Nekalkulujme s tím, že máme robustní systém se zdravotníky plnými energie, kteří půjdou do toho co loni,“ dodal.

Podle členky MeSES a viroložky Ruth Tachezy by se nyní měl klást důraz na testování. Ministerstvo zdravotnictví však uvádí, že plošné testování ve firmách či školách nyní není na pořadu dne.

„Je to nejen proto, aby se zamezilo šíření viru. Dnes máme léky, které mohou zabránit těžkým průběhům, proto je důležité testovat a vyhledávat ty, kdo mohou léky využít. Důležité je také testovat ve školách. Jiná cesta než frekvenční testování není. Další věcí je na vysokých školách stejně jako ve firmách vyžadovat NTO (doklad o očkování, testu či prodělané nemoci, pozn. red.). A samozřejmě v těchto prostorách vyžadovat respirátory,“ uvedla.

Epidemiolog Rastislav Maďar pak upozornil na důležitost třetích dávek: „Do podzimu jsme vstupovali s tím, že se budeme moci v sezoně lépe opřít o postinfekční a postvakcinační ochranu. Bohužel se ukázalo, že i tihle lidé mohou končit na JIP. A bude jich přibývat. Data z Izraele ukazují, že to vyřeší masivní aplikace třetích dávek. Proočkovanost boosterem ale, máme obavu, nebude stoupat dost rychle směrem k Vánocům.“

Upozornil, že virus prochází dětskou populací a i ta může trpět postcovidovými potížemi. „Zodpovědné osoby nechávají virus procházet školními zařízeními. Klastry se identifikují velmi pozdě. Zachytí se často, až když virus narazí na rizikového. Ale ve školách dochází k zintenzivnění přenosu, i když to trasování neukazuje, a dochází k přenosu do rodin a zpět. Máme obavy, aby po Vánocích nestoupala obloženost lůžek i úmrtnost,“ dodal Maďar. Predikovat je podle něj obtížné. „Nevíme, jak velká část populace je promořena.“

Maďar varoval před útlumem testování a nákupu testů. „Může nastat situace, kdy dojde ke kulminaci incidence, ale počet hospitalizací i úmrtnost budou doznívat. Nemůžeme se tvářit, že s koncem roku pandemie končí. Je možné, že se dostaví šestá vlna nebo druhá část páté a budeme s virem bojovat ještě do února. Není čas rezignovat na nákupy testů. Mám pocit, že někteří lidé spoléhají na to, že to samo klesne dolů, ale na to nemůžeme spoléhat. Může nastat, že stát zase nebude připravený na to, co přijde v lednu a únoru. Ještě přitom není pozdě masivně nakupovat testy a masivně zvyšovat kapacity testů, posilovat mobilní týmy a masivně posilovat trasování. Ještě se nám to bude hodit i do jarních měsíců,“ řekl Maďar.

Podle demografky Dagmar Dzúrové je náročné další vývoj epidemie předpovídat. Očekává ale, že bude pokračovat i začátkem příštího roku. „Je mnoho neznámých pro další modelování epidemie. Ale lze usuzovat, že v následujících týdnech se bude vlna zvyšovat, než dojde k poklesu. I kdyby se zvyšovala 14 dní, počet hospitalizovaných se bude zvyšovat ještě dalších 14 dní. Velký nápor na zdravotní péči by přicházel na období Vánoc a Nového roku. Bohužel se na tu situaci musíme připravit,“ míní odbornice.

„Jen musíme doufat, že ke zlomu dojde dříve, než jak to naznačují modely. Kdy a jak se vlna zlomí a jak dále bude probíhat, záleží na chování nás všech a dodržování základních opatření i na míře protestovanosti. Pandemie bude s největší pravděpodobností pokračovat i v prvních měsících nového roku. Únor a březen jsou měsíce nejvyšší úmrtnosti z hlediska výskytu respiračních onemocnění.“

K případnému povinnému očkování učitelů a zdravotníků Smejkal řekl: „Nejsme pro povinné očkování celé populace. Ale pro to, aby se zvážilo pro vybrané skupiny.“

Sociolog Martin Buchtík dodal, že „vláda a státní orgány zdaleka nevyčerpaly všechny možnosti pozitivní motivace, které vedou lidi očkování. Je zde velké množství lidí, kteří váhají, a pokud jim nenabídneme pomocnou ruku, hrozí to, že pokud budeme jen negativně tlačit, tak u této skupiny, která není nijak radikální, je riziko, že se bude nadále radikalizovat.“

Podle Rastislava Maďara je třeba zlepšit zejména vymáhání opatření. Musí se podle něj přistoupit i ke změnám legislativy, alespoň z dlouhodobého hlediska.

Také podle Smejkala jsou kontroly a vymahatelnost opatření pozadu. „Asi i historicky víme, že když je stát slabý a nedokáže to vymoci, přijde někdo, kdo praští do stolu a nechce se o tom bavit,“ uvedl.

K takzvané brutální kampani, kterou spustilo Ministerstvo zdravotnictví, Maďar uvedl: „Vnímám velký rozdíl oproti předchozímu období. Zdravotníci jsou už nyní na hraně sil a motivace. Myslím, že kdybychom udělali mezi těmito hrdiny dnešní doby průzkum, většina by řekla: Ukažte jim to, ať ví, že to může být jejich rodinný příslušník, kterého vidí naposledy.“

V Česku, obdobně jako v řadě dalších, především východoevropských zemí, v nichž je nízká proočkovanost a nižší míra dodržování protiepidemických opatření, sílí další epidemická vlna. Podle Národní referenční laboratoře se aktuálně snižuje podíl původní varianty delta a zvyšuje se podíl subvariant delta (AY.4, AY.33 a AY.39), které jsou nakažlivější než předchozí varianty.

Nárůst nových případů, hospitalizací i úmrtí v důsledku nákazy covidem-19 zatím nejeví známky poklesu ani zpomalení. Jedná se o vývoj, na který naše skupina upozorňovala ve svých stanoviscích již od léta a na který se bohužel příslušné odpovědné orgány nepřipravily a nepodnikly nezbytné kroky k tomu, aby jej zpomalily či zastavily. Opět neexistuje plán s podklady pro opatření, která by se měla zavádět, pokud se situace bude zhoršovat.

Díky možnosti očkování se aktuální situace od loňského roku liší, rozdíl však není příliš významný. Je zjevné, že populace nebyla tak promořená, jak někteří předpokládali, a že je vůči nové, vysoce infekční variantě viru stále velmi vnímavá, a to i proto, že postinfekční imunita v čase klesá.

Konkrétní míra vnímavosti populace je stále nejistá a je možné, že v následujících týdnech nastane stav, kdy se růst samovolně zastaví v důsledku existující imunity v populaci. Protože se tento vývoj predikuje velmi obtížně, je nutné počítat i s možností, že k samovolnému zpomalení dojde velmi pozdě, tedy za cenu obrovských ztrát na životech a zdraví obyvatel. Ať už bude následující vývoj jakýkoliv, je zřejmé, co je třeba udělat. Jednoznačně je nyní nutné vyvinout veškerou snahu o odvrácení nejhoršího možného scénáře, i kdyby nakonec nenastal.

Povinností vlády je proto na současnou situaci reagovat a zamezit negativním následkům epidemie. Občané se nesmějí stát oběťmi politické situace povolebního předávání moci, v níž není nikdo ochoten přijmout zodpovědnost za další kroky. I přes zkušenosti z předchozích vln nákazy se stále jde cestou tzv. promořování, která má ale za následek velké ztráty na životech a na zdraví. Zodpovědné osoby a struktury budou mít přímou odpovědnost za další vývoj a za životy tisíců občanů, kteří v následujících týdnech v důsledku nemoci covid-19 budou vystaveni dlouhodobým následkům onemocnění a úmrtí.

Než bude zvažováno zavedení série přísnějších protiepidemických opatření, například omezení hromadných akcí či dokonce lockdown, musí být předtím v nejvyšší možné míře využity mnohem levnější nástroje k boje s epidemií: očkování, testování a ochrana dýchacích cest. Pokud ale ani tato opatření nebudou dodržována, nelze vyloučit, že stát bude muset přistoupit k represivnějším opatřením. Každý občan může k potlačování epidemie přispět – očkováním a dodržováním 3R (respirátory, rozestupy a pravidelné mytí rukou). Pokud se lidé budou chovat zodpovědně, tak mohou současný trend zvrátit a vyhnout se rozsáhlým a mnohdy zásadním omezením jak v osobním, tak i pracovním životě.

Doporučujeme zaměřit se na maximální využití existujících „levných nástrojů“ pro boj s epidemií: očkování, testování a ochrana dýchacích cest. Ve všech těchto oblastech je nadále velký prostor pro zlepšení a jejich kombinované posílení je významné pro zpomalení šíření epidemie v populaci a záchranu lidských životů.

Proto doporučujeme: Kontrolovat povinnost ochrany dýchacích cest ve všech vnitřních prostorách, obzvláště veřejných budovách, kde dochází k vysoké koncentraci lidí (obchodní domy, kina, úřady atd.)

Nošení ochrany dýchacích cest při výuce ve školách má negativní dopad na schopnost se učit a komunikovat se spolužáky a učiteli. Epidemiologický význam povinnosti ochrany dýchacích cest při výuce ve školách by byl při zohlednění celého systému nastavených protiepidemických opatření a infekčnosti varianty delta velmi sporný, navíc by to znamenalo příliš významnou asymetrii směrem k nevyvážené přísnosti ve školách.

Doporučujeme proto umožnit žákům a studentům se v prostorách třídy či učebny vzdělávat bez roušek a ochranu dýchacích cest ponechat pouze ve společných prostorách, na chodbě apod. Právě pravidelné testování by mělo snížit riziko nákazy dostatečně, aby nebylo nutné ochranu dýchacích cest vyžadovat i při výuce.

Výše uvedená opatření doporučujeme podpořit následujícími podpůrnými kroky, které mohou nadále posílit jejich efektivitu:

1. Zajištění dostatečného financování. Náklady na jednotlivá opatření jsou hrazeny z rozpočtů jednotlivých rozpočtových kapitol, případně pojišťoven. To způsobuje neochotu opatření zavádět, protože je to pro jednotlivé resorty finančně nevýhodné, přestože celkově se tato investice státu vyplatí.

Proto doporučujeme vytvořit vládní „covid fond“, z něhož by byly pokrývány náklady na výše zmíněná opatření. Zavedení jednotného vládního účtu by zamezilo resortní neochotě hradit nezbytné náklady na boj s epidemií. Investice do výše doporučených opatření se státu bohatě vrátí formou nižší zátěže v nemocnicích, nižšího dopadu na vzdělávání a omezením ztracených let života občanů a s tím spojené produktivity společnosti.

2. Strategická a aktivní komunikace směrem k veřejnosti. Se zhoršením situace je zásadní nerezignovat na komunikační roli vlády a orgánů ochrany veřejného zdraví. V oblasti komunikace doporučujeme následující kroky: Komunikovat srozumitelně, věcně a upřímně, situaci nebagatelizovat.

Dávat veřejnosti doporučení, jak se má chovat při kontaktu s rodinou (obzvláště pokud se jedná o osoby s vyšším rizikem vážného průběhu nemoci), při návštěvě hromadných akcí, pobytu ve vnitřních prostorách apod.

Jasně komunikovat, jaká jsou doporučení v případě, že se u někoho projeví příznaky onemocnění, nebo v případě, že proběhl kontakt s někým, kdo je pozitivní (jak pro očkované, tak neočkované). Jasně popsat postup pro návštěvu lékaře, nemocnice i pro léčbu v domácím prostředí. Citlivě apelovat na zodpovědné chování a dodržování opatření.

Aktivně vyhledávat dezinformace a vyvracet je.