Paska: Nejde jen o Hložka, Sparta odmítla tři nabídky. I Schick byl v kurzu

Ve fotbale se střídají generace hráčů i herní styly, mění se mnohé, ale Pavel Paska zůstává. Muž, který nechyběl už u přestupu Tomáše Skuhravého do Janova po MS 1990 a posléze stál v pozadí kariér Karla Poborského, Tomáše Rosického, Milana Baroše a desítek dalších velikánů českého fotbalu, opravdu má s čím srovnávat.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří otevřeně o tom, jak covidová pandemie, kvůli níž fotbalový „průmysl“ přišel o příjmy ze vstupného, zásadním způsobem přiškrtila přestupový trh. Prozrazuje, jaký vliv to mělo na varianty další budoucnosti jeho současných prvotřídních klientů Tomáše Součka a Patrika Schicka. A otevírá i speciální kapitolu spojenou s pražskou Spartou, která dala přednost sportovním cílům a neakceptovala atraktivní zahraniční nabídky pro Adama Hložka, Ladislava Krejčího a Adama Karabce.

„Ani kluci samotní ještě na další velký krok ve své kariéře nebyli vnitřně úplně připraveni. Když na sobě budou v tréninku poctivě pracovat dál a potvrdí svůj talent a schopnosti také na evropské scéně, ty nabídky se samozřejmě vrátí. A to je vlastně návod a doporučení pro všechny,“ říká Pavel Paska.

„Možná se to leckomu nebude líbit, ale je potřeba ubrat u nás v klubech na demokracii a přidat na disciplíně, v tréninku jet opravdu na maximum. Slavia ukázala, že pak se po atletické stránce můžete dostat na podobnou úroveň jako třeba Inter Milán nebo Dortmund. A zájem o české hráče pak logicky znovu přijde, zase můžou být na přestupním trhu šlágrem. Jenže sám od sebe se tenhle efekt nedostaví. Všichni pro to musí něco udělat. Když si uvědomíme, že v tomto přestupovém období přestoupil do špičkové zahraniční soutěže jen jeden český hráč z české ligy, konkrétně David Zima, tak je to spíš varující.“

Přitom se letos hrálo Euro, na kterém český tým celkem uspěl. V minulosti bývaly takové turnaje podnětem k tomu, aby se zájem o české hráče na mezinárodním trhu zintenzivnil. Už to neplatí?

Tady hrají roli dva faktory. Jednak mají evropské kluby, na úrovni, o které se bavíme, potenciálně zajímavé fotbalisty dlouhodobě dobře proskautované, jejich úroveň a vývoj sledují v soutěžích dlouhodobějšího charakteru. Ale pozor – nejde jim tolik o národní ligy, jako je třeba ta česká. Podstatné pro ně je, jak se hráč prezentuje na mezinárodní scéně, především v evropských pohárech, případně v reprezentačním dresu v rámci kvalifikačních cyklů. Zájem o hráče a průběžná jednání či předběžné dohody se rodí už v tomto období. Z toho důvodu pak samotné závěrečné turnaje zase až tak zásadní roli v tomto procesu nehrají.

A tím druhým faktorem, který jste zmínil, bude letos dozajista covid-19, kvůli kterému se vyprázdnily klubové pokladny.

Ano, trh se covidem zreguloval nakonec sám. Obrat na přestupovém trhu klesl oproti normálu na padesát procent. Omezení s tím spojená se netýkají vlastně jen té absolutní špičky mezi fotbalisty, na hráče typu Mbappého si ti nejsilnější finanční prostředky, a to i na rekordní nabídky, vždycky najdou. Ale na všech ostatních úrovních se ekonomické dopady covidu-19 jasně projevily.

Kluby jsou v situaci, kdy se musí snažit minimalizovat případná rizika. A tak si ve velké míře osvojily strategii pořídit si případně vyhlédnutého hráče jen na hostování. Pak ho mají rok na očích, vidí, jestli jejich představy naplňuje. A následně se po roce mohou o definitivním přestupu rozhodnout mnohem snáz. Takhle to West Ham v zásadě vyřešil třeba v souvislosti s Alexem Králem.

Tomu se přitom Euro zrovna nepovedlo, naproti tomu Patrik Schick byl vlastně spolu s Cristianem Ronaldem nejlepším střelcem turnaje. Ozvali se noví zájemci o Schickovy služby?

Ozvali. Jeden dokonce ještě v tomto týdnu. Udělat přestup za jeden den, to fakt nešlo. Ale to říkám spíš jako zajímavost. Zájemci o Patrika Schicka, ale také o Tomáše Součka se v létě pochopitelně ozývali už dřív. V Součkově případu z Anglie, v Schickově z Francie a Anglie. Probíhalo to zhruba tak, že se ty kluby, které měly zájem, pokusily mým prostřednictvím zjistit, na jakou přestupovou částku by si případně West Ham cenil Součka. A Leverkusen Patrika Schicka. V obou případech jsem se tedy pokusil tu věc nějak citlivě otestovat. A v obou případech se mi dostalo stejné odpovědi. Kluby, ve kterých Patrik a Tomáš působí nyní, neměly nejmenší zájem je uvolňovat, shánět si za ně případně náhradu a podobně. I hypotetické sumy, na které by si české hráče jejich současní zaměstnavatelé cenili, navíc byly v aktuální covidové konstelaci mimo dosah potenciálních zájemců.

Změní se v tomto ohledu situace, řekněme, do příštího léta?

Já jsem přesvědčen, že pokud bude vše fungovat, jak má, lidé se vrátí na stadiony a z hledišť už je žádná opatření vyhánět nebudou, dostane se trh do příštího léta minimálně na 75 procent své někdejší kapacity. Taktéž jsem si jistý, že stoupat bude i herní kvalita u Tomáše Součka i Patrika Schicka. A úměrně tomu bude stoupat i zájem o ně na přestupovém trhu.

Jejich předchozí transfery byly na úrovni 21 milionů eur u Součka a zhruba 26 milionů eur u Schicka. Jaká čísla byste na jejich potenciálních cenovkách čekal nyní?

V obou případech přinejmenším 50 milionů eur. Přinejmenším. Příští přestupové období bude obecně mimořádně zajímavé. Leccos už možná naznačí zima. Ale na léto 2022 čekám opravdu velké probuzení těch největších fotbalových trhů. A český fotbal by na to měl být připravený, nenechat si tu příležitost utéct. Protože když se teď z české ligy prodal jenom David Zima, je to navzdory všem těm covidovým komplikacím signál, že ne všechno je tu zjevně perfektní.

Které faktory by tedy měly být v té souvislosti ideálu blíže? Počítám, že v první řadě asi atraktivita samotných hráčů, ne?

Řekněme si otevřeně, že ročníky 1999 a starší se na přestupovém trhu tolik neprosadily. Ukazuje to, že v jejich přípravě nebyl kladen dostatečný důraz na prohloubení prvků, na kterých současný moderní fotbal stojí. Jde o rychlost, techniku a herní agresivitu. To všechno v jednom balíku. A tyhle parametry ve zmíněném generačním rozpětí naplňoval v Česku málokdo. Co je pozitivní, ročníky 2000–05 už skýtají mnohem větší množství zajímavých talentů. A je teď na klubech, jestli ty kluky na vysoký výkonnostní „level“ tvrdou přípravou dostanou. Protože co si budeme povídat, příjmy z evropských pohárů a mezinárodních transferů bude český fotbal potřebovat vždycky. Myslet si cokoli jiného je pošetilost. Tohle si musí všichni uvědomit a všichni se v tom směru musí přičinit.

Například?

Tak třeba je nutné zabezpečit, aby termínová listina ligy neohrožovala ambice českých zástupců v pohárových předkolech. Pokud má Adam Hložek po Euru možnost vzít si jen 4 dny dovolené, jiní reprezentanti třeba 7 dní, tak je to prostě špatně, je to nedoladěná věc.

Termínem Eura nepohneme a daty, kdy se hrají předkola evropských pohárů, také ne. Co může česká strana ovlivnit, to je konec ligové soutěže. Debata se může vést o tom, jestli hrát na 30 kol, nebo nadále s nadstavbou.

Každopádně by se tímto směrem mělo začít uvažovat a všichni by si měli uvědomit jednoznačné priority. Víte, kolik by do českého fotbalu přiteklo peněz, kdyby dva jeho zástupci hráli Ligu mistrů a tři další týmy Evropskou ligu?

Přiznám se, že sčítat čísla pro tak utopický model mě zatím nikdy nenapadlo.

To je jasné, že je to jen hypotéza, ale důležitá. V tom optimálním modelu můžou české kluby získat ročně až 1,5 miliardy korun. Když bude zastoupení ve skupinách poloviční, bude to poloviční částka. Ale pořád obrovská. A tahle čísla by měli mít všichni před očima a myslet na to, že se musí udělat maximum, aby se sem co nejvíc těch peněz dostalo.

Možná by stálo za to nějak namotivovat i menší ligové kluby, které se do evropských pohárů jen tak nedostanou. A pokud by se liga zkracovala o nadstavbu, přišly by v té souvislosti o peníze, které jsou pro ně důležité. Asi by bylo dobré je nějak odškodnit. V Německu či Nizozemsku účastníci Ligy mistrů, případně dalších pohárů, přispívají ze svých zisků od UEFA do fondu solidarity, který pomáhá i ekonomicky slabším klubům. České úvahy na toto téma šly ovšem doztracena…

To, o čem mluvíte, je samozřejmě jedna z cest, nad kterou by se asi zejména Sparta a Slavia měly zamyslet. Ale dám jiný příklad, už zavedený, jak ty menší kluby do celé věci zainteresovat. Vezměte si třeba Davida Zimu. Olomouc ho prodala do Slavie za rekordní částku (30 milionů korun, pozn. redakce) a ještě si nasmlouvala zajímavá procenta z jeho dalšího přestupu. David se díky působení ve Slavii odprezentoval v evropských pohárech. A teď budou z jeho přestupu do Turína profitovat všichni zainteresovaní.

Jaký byl vlastně příběh Zimova přestupu?

Klub FC Turín mě v té souvislosti kontaktoval už v průběhu minulé sezony, byli jsme tam tehdy spolu s Pavlem Kukou. Nabízená cena byla tehdy vyšší než dnes. A Turínští měli zájem také o Ladislava Krejčího. Pak to utichlo, oni Italové mívají na každou pozici vždy dvě tři rozmyšlené varianty. Ale před týdnem se ozvali znovu, že chtějí o Zimovi jednat. Informoval jsem Slavii a udělali jsme v té věci společnou strategii. Vlastně jsem celý ten přestup osobně udělal na klíč. Přiznám se, že v jednu chvíli mi bylo trochu úzko, to když se Slavii v Karviné zranili dva stopeři. Říkal jsem si: a jéje, nakonec to celé ještě nedopadne.

Ale dopadlo. I proto, že – jak se zdá – Slavia v dané situaci peníze z transferu potřebovala.

Pro mě je podstatné, že došlo k dohodě všech stran a transfer se uskutečnil. Bylo to hektické. V pondělí večer jsme s Davidem do Turína přiletěli, hned šel na první, dvouhodinovou sérii zdravotních testů, další, zhruba čtyřhodinovou, pak absolvoval v úterý. Dokud nebylo vše úplně hotové, vyjasněné a podepsané, včetně schválení transferu v rámci Itálie, nechtěl jsem z Turína odjíždět. Nakonec všechno dopadlo výborně.

Slavia letos hráče prodávala, na druhém břehu Vltavy však zájemci o služby mladých sparťanů slyšeli jednoznačné „ne“. Už prosáklo, že Sparta odmítla uvolnit Adama Karabce do Marseille. Co bylo ve hře u jeho spoluhráčů?

Dvaadvacetiletý Ladislav Krejčí měl nabídku z Premier League. Co se týče nyní devatenáctiletého Adama Hložka, nebudu konkrétní, ale zaměřily se na něj skutečně top kluby. Z Anglie, Itálie a Německa.

Spekulovalo se třeba o Bayernu Mnichov…

Šlo o špičky, ale konkrétní opravdu nebudu. Každopádně vedení Sparty konstatovalo, že v této sezoně dává jednoznačně přednost naplnění co nejvyšších sportovních cílů. Chtějí v tomto ročníku dosáhnout opravdu maximálních možných úspěchů, včetně postupu ze skupiny Evropské ligy. A proto se Sparta rozhodla si ty kluky udržet. Ostatně oni sami s tím byli srozuměni.

Když jsem jim řekl, že je tu možnost ty přestupy do zahraničí udělat, bylo vidět, že jsou z toho ještě trochu nesví. Sice vědí, že jednou ten krok přijde, léta o něm sní a mnohé k tomu směřují. Ale teď ještě viditelně nebyli v hlavě nastaveni na to, aby už ten krok rovnou udělat chtěli. Ještě na něj nebyli připraveni. Ale k tomu pochopitelně dospějí. A v tréninku teď všemu musí věnovat maximální koncentraci a úsilí. To je základní předpoklad. Svůj potenciál musí pořád rozvíjet. V klubu i v reprezentaci. Jsem si jistý, že Sparta je ve vhodnou chvíli uvolní a prostor k rozvoji jejich kariéry jim poskytne. Já jsem se vždycky s každým nakonec dohodl. A správnou společnou cestu jistě najdeme i teď.

Je možné, že by se někdo z těch mladých hráčů posunul na zahraniční angažmá třeba už v průběhu zimního přestupového okna?

Stát se může všechno. Někdo se zblázní a přijde, jak se říká, s amorální nabídkou. Jsou částky, které ani Sparta odmítnout nemůže. A pak bude přestup hotový. Každopádně nepředbíhejme. Všechno se bude odvíjet přinejmenším od podzimní části sezony. A v ní nepůjde jen o výkony a výsledky. Fotbal potřebuje, aby v něm bylo co nejdřív zase všechno jako před pandemií. Aby byly zase plné stadiony, aby lidé fandili a měli radost ze života a z fotbalu. Právě z takové atmosféry se zase může urodit něco velkého a úspěšného.