Paříž více zezelená. Udržovat svěží vegetaci ve městě je ale těžké

Ve francouzské metropoli se rozproudila debata o nadměrné betonové zástavbě města na úkor vegetace. Paříž proto cítí naléhavou potřebu vměstnat mezi betonové budovy více přírody. Nedostatek zeleně je často spojován se zdravotními problémy a vysokou mírou stresu obyvatel.

Studie amerických vědců z roku 2018 totiž ukázala, že je Paříž jedním z nejméně zelených měst na světě. Francouzská metropole se umístila až na konci žebříčku. Zelené plochy tu zaujímají pouze 8,8 procenta rozlohy.

Výsledky tehdy pařížskou radnici příliš netrápily. Server Le Monde uvedl, že nynější socialistická starostka Anne Hidalgová má s městem jiné úmysly. Chce ho vybavit prvním bioklimatickým urbanistickým plánem ve Francii.

Jejím cílem je přizpůsobit dokument, který definuje pravidla výstavby a využívání půdy v Paříži klimatickým změnám. „Máme vysoké požadavky na promítnutí životního prostředí do samotného designu města ve všech projektech a ve všech měřítkách jeho obnovy,“ uvedla Hidalgová.

Pařížská radnice má tak potřebu reagovat na nedostatek zeleně a zároveň na klimatickou krizi vytvořením městského prostředí, které bude zelenější. Zvláštní pozornost bude věnovat transformaci veřejného prostoru.

Podobné debaty o revegetalizaci měst se šíří po celé Francii. O podobném plánu přemýšlí také Bordeaux, Lyon, Marseille, Štrasburk, Besançon, Poitiers a Tours.

Praha je oproti městu na Seině zarostlejší. Zelené plochy tvoří přibližně 30 procent hlavního města. Největší podíl na tom mají parky, lesoparky a hřbitovy. V českém hlavním městě zaujímá zeleň přes 4300 hektarů.

Nové projekty - jak se změní v příštích letech Praha:

Přestože disponuje dostatkem vegetace, řeší jeden zásadní problém. Příroda ve velkoměstě je náročná na údržbu. „Starat se plnohodnotně o všechny travnaté plochy zeleně v podstatě není možné. Spousta míst leží ladem, jde hlavně o nevyužívané plochy v širším centru Prahy, na kterých mají postupně vznikat nové čtvrti,“ uvedl tiskový mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Marek Vácha.

Také Praha má plán, jak do města dostat více přírody. „Cílem je doplňovat do ulic stromořadí, což často není možné kvůli podzemním sítím, ale snažíme se v tom podnikat maximum,“ uvedl Vácha a dodal, že chtějí, aby byly ulice do budoucna plánovány tak, aby se při umisťování kabelů a potrubí počítalo s místem pro stromy.

Rozšiřování zeleně se věnuje plán Strategie adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnu. Několik projektů je ryze přírodního charakteru, jako například revitalizace Trojské kotliny a založení příměstského parku Soutok, který se nachází u soutoku Vltavy a Berounky a má rozlohu přes 1000 hektarů.