Hlavní obsah

Paříž odvolala svého velvyslance z Říma. Vztahy mezi Francií a Itálií prochází nejhorší krizí od druhé světové války

Francie odvolala svého velvyslance z Říma.Video: Renáta Matoušková, Reuters

Na vině jsou špatné vztahy mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italskými vicepremiéry Matteo Salvinim a Luigi di Maiem. Italové Macrona kritizují za jeho zahraniční politiku a přístup k demonstrantům. Poslední kapkou byla pro Francouze schůzka di Maia se zástupci žlutých vest.

Článek

Francie odvolala do Paříže ke konzultacím svého velvyslance v Itálii kvůli pokračujícím diplomatickým přestřelkám mezi Římem a Paříží. Informovala o tom mluvčí francouzského ministerstva zahraničí, která zároveň vyzvala představitele italské vlády, aby se od „neopodstatněných útoků" a „skandálních výroků" vrátili k dřívějším přátelským a konstruktivním vztahům.

„Francie je už několik měsíců cílem opakovaných neopodstatněných útoků a skandálních tvrzení," uvedla mluvčí Agnes von der Mühllová. „Mít neshody je jedna věc, ale manipulovat vzájemnými vztahy kvůli volbám je věc jiná. Všechny tyto aktivity vytvářejí závažnou situaci, která vzbuzuje otázky ohledně záměrů italské vlády vůči Francii," dodala.

Italský vicepremiér a předseda strany Liga Severu Matteo Salvini odpověděl, že Itálie si žádné hádky nepřeje a navrhl, že se s Macronem sejde, aby napravil vztahy. Později ale dodal, že Francie musí nejdřív splnit tři základní podmínky: francouzská policie musí přestat vracet migranty do Itálie, musí ukončit blokování plynulého provozu mezistátních vlaků a vrátit do Itálie 15 levicových militantů, kteří našli ve Francii útočiště.

Diplomatické vztahy procházejí nejhorší krizí od druhé světové války. Napětí mezi Francií a Itálií trvá už od poloviny roku 2018 a živí ho zejména výroky představitelů nové italské vlády, která vznikla loni díky dohodě dvou populistických stran. Prvním impulsem k neshodám byla migrace. Italská strana si opakovaně stěžuje například na to, že francouzské policejní hlídky překračují bez povolení hranice a odvážejí zachycené migranty zpět do Itálie nebo na to, že kontroly francouzských celníků ve vlacích mířících z Itálie do Francie způsobují zpoždění mezinárodních spojů. Od nástupu nové vlády stojí navíc na italské straně práce na rychlodráze, která má spojit Turín a Lyon.

Rozhořčení v Paříži vzbudila i nevybíravá kritika nejvyšších francouzských představitelů včetně prezidenta Emmanuela Macrona, kterou v posledních měsících nešetří zejména šéfové dvou italských vládních stran a vicepremiéři Matteo Salvini a Luigi Di Maio. Salvini například nazval Macrona „mizerným prezidentem“, oba politici pak několikrát Francii pranýřovali za to, že dostatečně nepodílí na zvládnutí velkého počtu migrantů. Poslední kapkou byla schůzka Di Maia se zástupci protestního hnutí takzvaných žlutých vest. Di Maio po setkání řekl, že díky žlutým vestám se rodí nová Evropa. Francie to posléze označila jako provokaci.

Doporučované