Hlavní obsah

Pardubičtí zastupitelé zváží, zda nechají omítnout Zelenou bránu

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Zhruba na přelomu roku by pardubičtí zastupitelé měli rozhodnout o tom, zda nechají omítnout Zelenou bránu. Téma město v polovině roku odložilo kvůli koronavirové pandemii.

Článek

Městská dominanta je od roku 1912 bez omítky, podle odborníků památku ale lépe ochrání. „Jsem připraven předložit obě varianty, nechat bránu bez omítky, nebo ji omítnout. Budu doporučovat, v souladu s odborníky, abychom ji omítli. Měli jsme mít už jednání s firmami, které by prezentovaly omítnutí tohoto typu stavby. Koronavirus nám to ale posunul,“ řekl řekl primátor Martin Charvát (ANO).

Pokud zastupitelé hned zvolí jednu z variant, není jisté, jestli se následně vybraná odborná firma hned pustí do práce. Podle Charváta nemusí mít radnice dost peněz, čekají ji jiné velké investice. Otázka, zda omítnout, či neomítnout, navíc může v zastupitelstvu vyvolat velkou diskuzi. „Vnímám to jako jednu z nejcitlivějších otázek, kterou budeme řešit,“ uvedl zastupitel Jan Hrabal (ANO).

Důvody pro omítnutí brány jsou podle odborníků jasné. Brána je z tmavého kamene, který se v létě na povrchu silně zahřívá, uvnitř je ale chladný. Kvůli teplotním rozdílům zdivo praská. Omítka teplotní výkyvy zmírní.

Druhou variantou je nechat zdivo bez omítnutí, kámen očistit a chemicky ošetřit. Praskání by ale pokračovalo a konzervace kamene by se musela zopakovat každých pět let. V internetové anketě se lidé přiklonili v 56 procentech k omítnutí, 44 procent respondentů změnu nechtělo. Do ankety se zapojilo 1813 lidí. Pardubice mají přibližně 90.000 obyvatel.

Brána je z roku 1507. Po požáru v roce 1538 je vyšší přibližně o 13 metrů. Od roku 1542 má současnou podobu zastřešení. V roce 1875 městská rada chtěla pro lepší dopravní obslužnost náměstí věž zbourat, díky odporu veřejnosti od záměru ustoupila. V roce 1912 vznikl na věži ochoz a z pláště naopak zmizela v duchu historizujícího purismu omítka.

Doporučované