Článek
Velkou čáru přes rozpočet udělalo mezinárodnímu letišti v Pardubicích uzemnění letounů Boeing 737 Max, které evropští dopravci zatím nesmí využívat kvůli dvěma nedávným nehodám tohoto typu letadla.
Dopravci proto musí omezit některé lety a první, které se rozhodli obětovat, jsou ty z malých letišť. Pardubice od 2. července přijdou o vlajkovou linku do Londýna, kterou provozuje irská nízkonákladovka Ryanair. Před několika dny oznámil zrušení letů z Pardubic i dopravce Smartwings, který přes léto z tohoto letiště provozuje linky do čtyř dovolenkových destinací.
„Situace na letišti není úplně radostná. Ukazuje se, že se dostáváme do hlubokých ztrát v letech, kdy jsme to úplně nečekali,“ upozorňuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Pardubický kraj je jedním z akcionářů letiště a byl to právě jeho hejtman, kdo před rokem kritizoval vybudování moderního terminálu za 300 milionů korun.
„Ukazuje se, že s vybudováním terminálu se nestal žádný zázrak. Letiště Praha zažívá zlaté časy, kdy očekávají 17 milionů cestujících, a my jako regionální letiště se potácíme na hraně existenceschopnosti,“ říká hejtman, který budoucnost letiště vidí právě ve spolupráci s tím pražským.
S jeho vedením chce proto v nejbližších dnech začít jednat. „Jde o to, abychom si řekli, jestli jsou Pardubice pro Prahu zajímavé a jestli bychom nemohli rozšířit počet dopravců, kteří pardubické letiště využívají jako takzvané diverzní neboli záložní. Domnívám se, že diverzním letištěm bychom mohli být především pro nízkonákladové linky, jejichž cestující nevyžadují komfort velkých letišť s restauracemi a duty free shopy.“
Podle ředitelky pardubického letiště Hany Šmejkalové to však není tak jednoduché. „Už jsem o tom před rokem jednala a nabízela jsem určitou formu spolupráce. Není to tedy žádná nová aktivita. Pražské letiště o tuto spolupráci však doposud neprojevilo zájem, my si musíme poradit sami,“ říká.
Její slova potrvzuje i mluvčí pražského letiště Roman Pacvoň. „Rozhodnutí, do jaké destinace budou letecké společnosti létat, je vždy rozhodnutím dopravce. Letiště si rozhodně standardně nemohou dopravci v rámci pravidelné přepravy předávat ani jinak měnit jejich obchodní či provozní záměry.“
Hejtman by se nebránil ani přejmenování pardubického letiště tak, aby bylo pro dopravce a cestující ze zahraničí atraktivnější. „My bychom měli zapomenout na lokální patriotistické přístupy k letišti. Pokud by pomohla značka Praha-Pardubice k tomu, že se bude pardubické letiště prodávat, klidně přistupme i k tomu.“
Podle Šmejkalové však v takové situaci, aby si tímto způsobem letiště vybojovávalo místo na slunci, už není. „Když jsem přišla do Pardubic v roce 2015, tak jsem deklarovala, že abychom letiště dostali na airline mapu, tak jsme se prezentovali jako letiště Praha-východ. V současné době se však domnívám, že máme už natolik rozvinutou spolupráci, že už to není nutné.“
Vedení pardubického letiště se proto vydalo jiným směrem záchrany, a to namlouváním jiných společností a letů. „V současné době mám otevřeno pět jednání s leteckými společnostmi, to by se mohlo rýsovat už na podzim letošního roku, něco v příštím roce,“ říká Šmejkalová, která zároveň s tím zachraňuje i letošní sezonu. Společnosti Ryanair poslala dopis, v němž žádá zmírnění dopadů na pardubické letiště.
Ještě podle ní nejsou ztracené ani letošní lety na dovolenou k moři. „Největší kompetence v tomto je na cestovkách, které se musí postarat o své klienty. Nechceme tomu nečinně přihlížet a snažíme se našim partnerům pomáhat. Existují bulharští a turečtí dopravci, kteří by mohli zajistit dopravu do těchto destinací. Ještě nám zbývají dvě řecké destinace, ale já pevně věřím, že toto také zvládneme,“ nevzdává se Šmejkalová.
Že bude mít rozhodnutí dopravců na menší letiště ekonomický vliv, je už jasné. „Zrušené lety znamenají pro pardubické letiště závažný výpadek tržeb. Už loni přitom letiště bylo ve ztrátě zhruba 20 milionů korun, letos může být až dvojnásobná. Akcionáři letiště jsou město Pardubice a Pardubický kraj, tudíž ztráta nepříznivě poznamená zejména obecní, resp. krajský rozpočet. V konečném důsledku ji ale ponese daňový poplatník. Ani jeho kapsa není bezedná, takže části zaměstnanců letiště hrozí propouštění, aby se ztráta zmírnila,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Takový scénář však podle Šmejkalové nepřipadá v úvahu. „V současném době na mém stole neleží žádný itinerář, že bychom propouštěli lidi. My ty lidi potřebujeme, naši zaměstnanci mají speciální drahá školení a musí mít zvláštní prověrky, není možné někoho pustit a říct mu, že ho za dva roky vezmeme zpět. Dokud nebudou uzavřená jednání s dalšími dopravci, není jediný důvod si pouštět proškolené zkušené lidi, protože bychom je za týden mohli třeba potřebovat.“
