Paralyzovaná Barma: Lidé nemají přístup ani k jídlu, počet obětí stoupá

Barma, více než pětapadesátimilionový stát na jihu Asie, měla už před pučem největší humanitární potřeby v regionu. Mohly za to hlavně dlouhodobé konflikty v takzvaných etnických státech v pohraničí. S vojenským převratem, k němuž došlo na začátku února a který si podle některých zdrojů doposud vyžádal více než 730 obětí, se krize jen prohloubila.

„Před pučem byly odhady pro rok 2021 takové, že zhruba milion lidí bude potřebovat humanitární pomoc. A to samozřejmě nepočítám další statisíce lidí, kteří jsou vysídlení za hranice státu, což jsou třeba Rohingové. Současná krize ovlivňuje hlavně ekonomiku, vzdělávání a zdravotní péči. Ty jsou na pokraji kolapsu, což dopadá obecně na živobytí a zajištění poskytování základních služeb,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy Michaela Kupková z neziskové organizace Člověk v tísni.

Běžný život se v Barmě proměnil od základu. Tamní ekonomikou otřásla už pandemie covidu-19 a nyní se podle Kupkové, regionální ředitelky organizace pro programy v Asii, propadne o dalších 10 až 20 procent. „Těžko ale předvídat, kam až to dojde. Bude to mít nicméně katastrofické důsledky třeba na přístup lidí k živobytí. Nedostatek sociálních záchranných sítí v kombinaci s přerušením poskytování služeb teď dopadá na celou zemi.“

Katastrofální dopady na každodenní život má zejména eskalace násilí ze strany ozbrojených složek. Lidé mají jen omezený přístup k jídlu, lékům i dalším komoditám. Omezení, jimž musí Barmánci čelit, je skutečně mnoho – nemají ani přístup k internetu. Desítkám milionů lidí se tak nedostává spolehlivých informací.

Kvůli stávkám proti režimu dochází i k paralýze částečně privátního sektoru. „Barmánci bojkotují návrat do práce, protože s režimem nechtějí spolupracovat. Dopady jsou pak velké. Pozastavený je například bankovní systém, jenž funguje velmi omezeně. Lidé nemají přístup k hotovosti ani bezhotovostním službám. Zastavil se i dovoz a vývoz, nefungují totiž celní služby – i celníci se přidali na stranu stávkujících, kvůli čemuž kolabuje i tržní systém,“ vysvětlila Kupková.

Stávky zaměstnanců postihly také státní nemocnice. Mnohé z nich navíc obsadila armáda, jež podle humanitární pracovnice vyhnala i pacienty. „Terčem útoků ozbrojených složek se stali zdravotníci, kteří nyní pomáhají lidem zraněným při demonstracích. Obecně je zde velký nedostatek zdravotnického materiálu a léků. A testování na koronavirus? To už prakticky neexistuje,“ shrnula omezenou zdravotní péči v Barmě Kupková.

Specifická je situace v etnických oblastech Barmy, například v Karenském, Šanském a Kačjinském státě. Ozbrojený konflikt se tam v minulosti čas od času projevil, snahy o celonárodní příměří byly ale podle expertky velké. Násilí se ale nyní rozhořelo mezi etnickými armádami a barmskými bezpečnostními složkami, což samozřejmě vede k novému vysídlení obyvatelstva.

Jen z oblasti města Momauk uprchlo po bojích kačjinské armády s barmskými ozbrojenými složkami víc než 1500 lidí, informovala místní média.

Příměří panuje třeba v Arakanském státě, kde jej barmská armáda uzavřela s tou arakanskou po listopadových volbách. „I nadále je tam ale asi 100 tisíc vysídlených lidí, kteří také potřebují podporu,“ upozornila Kupková.

Obecně v Barmě dochází k vnitřnímu vysídlování – za hranice prchají lidé spíše před zatčením. Barmánci nyní migrují z industriálních oblastí, kde pracovali v továrnách, zpět do míst, odkud pochází. Kvůli tomu ale přicházejí o zdroje obživy nejen oni sami, ale i rodiny, které jsou na nich závislé.

Ve městech i na venkově jsou lidé vystaveni teroru ze strany armády, jež 1. února násilím převzala vládu nad zemí. „Už bych to asi nenazvala jinak než terorem. Na ulici dochází k bezdůvodným exekucím, lidé se stávají terčem útoků i doma. Setkáváme se bohužel s akty nevídané brutality na civilistech, jíž je barmská armáda pověstná už z dřívějška. Hodně mi to připomíná syrské demonstrace před 10 lety – i tady dochází k jejich potlačování s nebývalou brutalitou,“ podotkla Kupková.

K násilnému zákroku došlo podle agentury AP v pondělí při demonstracích, jež se konaly na oslavy sestavení barmské stínové vlády. Alternativy k vojenské juntě, jež je nyní u moci. Podle lokálních médií zemřel při protestech v pondělí nejméně jeden člověk, stejně tak i v neděli. Některá média uvádějí, že tam protestující ozbrojení loveckými či podomácku vyrobenými zbraněmi vytvořili barikády. Ty se pak staly hlavním cílem útoku armády.

Armádní složky teď také zatýkají členy Národní ligy za demokracii, politické strany, jež byla před pučem u vlády. A to už od roku 2015, kdy zvítězila v parlamentních volbách. Kromě straníků ozbrojenci zatýkají i celé jejich rodiny včetně dětí. Za mřížemi skončili i aktivisté, celebrity a novináři. Nebo na ně byl vydán zatykač, takže se skrývají.

V úterý zveřejnila organizace Asociace pro asistenci politickým vězňům čerstvá čísla – zatčených je v současnosti více než 3260 lidí. A zatykač ozbrojené složky vydaly vůči necelé tisícovce dalších.

Podle Kupkové musí lidé dbát na bezpečnost při jakémkoliv pohybu venku: „Často bývají zatýkáni ad hoc přímo na ulici. A víme, že dochází k jejich mučení, bohužel to končívá i smrtí.“ Nejvíce podle ní však trpí podobnými konflikty děti.

„Jsou často přímými účastníky násilí, vidí umírat lidi na každodenní bázi. Bohužel jsou někdy i terčem násilností – krize má desítky dětských obětí. Víme také i o případech, kdy armádní složka děti do svých řad rekrutovala,“ dodala představitelka Člověka v tísni.