Článek
Kampaň před letošními sněmovními volbami bude z několika důvodů naprosto výjimečná. Jednak proto, že prezident Miloš Zeman vyhlásil datum říjnových voleb ještě před koncem loňského roku, takže nás čeká nejdelší kampaň v novodobé historii.
Zároveň se hned pět stran zformovalo do dvou koalic. A v neposlední řadě kvůli epidemii koronaviru, která zkomplikuje klasické mítinky.
To vše dohromady vytváří spoustu nejasností, jak vlastně kampaň správně účtovat. Partaje se kvůli tomu obracejí na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Jenže vysvětlení a odpovědí se dožadují marně.
Brněnský úřad se zmítá ve vnitřních problémech. Kvůli sporům mezi předsedou Vojtěchem Weisem a čtveřicí ostatních členů je zcela paralyzovaný. Kontroloři přitom mají například hlídat, aby strany neobcházely 90milionový limit na kampaň nebo neskrývaly své sponzory a dárce.
„Pro nás je to zoufalá situace. Na úřad všichni posíláme mraky dotazů, chceme po něm výklad nejasných pravidel, ale žádné odpovědi se nám nedaří z nich vypáčit,“ říká šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, jehož strana je součástí konzervativní koalice Spolu s ODS a TOP 09.
Jurečka by nespokojený s prací ředitele Weise už v minulosti. Před lety ho ještě jako ministr zemědělství vyhazoval z postu náměstka šéfa Státního pozemkového úřadu. Jurečka říká, že hlavně kvůli lenosti a také neschopnosti zvládnout vysokou funkci.
Na problémy s nefunkčním kontrolním úřadem si stěžuje i koalice Pirátů se Starosty. „Některá stanoviska úřadu občas budí podiv a mám zprávy, že některá byla i v rozporu se stanoviskem předsedy. A trochu mě překvapují informace, že vyhlášení voleb projednával prezident Zeman s předsedou úřadu už před Vánoci, a to bez vědomí dalších členů úřadu,“ říká předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Mezi předsedou brněnského úřadu a jeho zástupci to skřípe prakticky od jeho založení, situace se ale vyhrotila na konci loňského roku. Nejprve se v polovině listopadu předseda úřadu Vojtěch Weis na vlastní žádost sešel s Milošem Zemanem. A to zrovna ve chvíli, kdy se k závěru blížila kontrola jeho prezidentské kampaně s podezřením, že jsou záměrně skryti skuteční sponzoři.
A také ještě před tím, než prezident Zeman překvapivě s neobvyklým devítiměsíčním předstihem vyhlásil termín sněmovních voleb, čímž začala oficiálně běžet kampaň se všemi pravidly.
V té době také Weis udělal nečekaný krok. Těsně před Vánoci oznámil změnu organizačního řádu svého úřadu, kdy – jednoduše řešeno – v podstatě vzal čtyřem členům voleným Senátem kompetence a veškeré rozhodování si stáhl pod sebe.
„Do té doby jsme fungovali jako kolektivní orgán. Teď má všechna pravidla vykládat jediný člověk, který si to uzurpoval. Předseda, kterého to ale nezajímá. Výslovně nám všem řekl, že dohledová činnost ho nezajímá a že ji dělat nebude,“ popisuje situaci místopředseda úřadu Jan Outlý.
Sám předseda Weis argumentuje, že jím navržené organizační změny nebudou mít dopad na kontroly politických stran. „Touto interní změnou nemůže jít a nejde o jakékoliv zasahování nebo omezování kontrolních aktivit. Ke změnám mě vedla těžkopádnost a nesrozumitelnost některých dosavadních procesů,“ vysvětluje Weis.
„To je úplně legrační tvrzení,“ říká místopředseda Outlý, jenž společně s dalšími zástupci už ztratil poslední zábrany a na veřejnosti mluví otevřeně o poměrech uvnitř instituce. „Je docela pikantní, že předseda si stěžuje na špatnou komunikaci, která uvázla kvůli němu. A pokud jde o kontroly, tak předseda žádnou kontrolu za celou dobu svého mandátu nevykonal, nevedl. Je to doložitelné, veškeré protokoly z kontrol jsou zveřejněné na internetu.“
