Paradox pandemie. Lidé jsou spolu víc, ale nových dětí ubývá

Ačkoli se přetrvávající lockdowny zdály jako příslib baby boomu, po roce pandemie je zjevné, že se nic takového v evropských zemích nekoná. Nejenže se značně zvýšila úmrtnost, v řadě států i podstatně poklesl počet narozených dětí.

Údaje o počtech narozených dětí devět měsíců po svém prvním lockdownu jako jedna z prvních zemí zveřejnila Francie. Čísla francouzského statistického úřadu vykazují překvapivý pokles – za měsíc se narodilo 53 900 dětí, tedy o 13 procent méně než v lednu 2020.

Pro Francii, zemi, která vykazuje tradičně nejvyšší míru plodnosti ve 27členné Evropské unii, to znamená největší pokles porodů od náhlého konce baby boomu v 70. letech. Za minulý měsíc porody ve srovnání se stejným obdobím v minulém roce klesly o sedm procent. Celkový počet narozených dětí za minulý rok, 735 tisíc, je na nejnižší úrovni od konce druhé světové války.

„Panovala představa, že když se páry zavřou na delší dobu doma, budou mít více dětí. To ale byla idylická vize,“ říká pro Financial Times Anne Solazová z Ined, francouzského Národního institutu demografických studií. „Ve skutečnosti je lidem zatěžko být takto stále spolu.“

Podle předběžných údajů prudký pokles počtu narozených dětí hlásí i Španělsko a Itálie, země, které trápí i stárnutí populace. Obdobný trend hlásí i Velká Británie a Spojené státy.

V červnu 2020 Brookings Institute odhadoval, že se v USA narodí o 300 000 až 500 000 méně dětí než v roce 2019. Další výzkumy institutu potvrzují, že Američané čas doma trávili spíše přehodnocováním než spřádáním plánů na rodičovství. Spolu s porodností kleslo i vyhledávání na internetu témat spojených se sexem a těhotenstvím. Odložit otěhotnění „na později“ se rozhodlo 34 procent Američanek.

Propad počtu novorozenců v průmyslových zemích po pandemii nebo ekonomické krizi, jako byla třeba Velká deprese 30. let nebo ropná krize v roce 1973, není pro demografy žádným překvapením. Potenciální rodiče v takových dobách znepokojuje nejistota ze zaměstnání a obavy z nemožnosti potomka zaopatřit.

„Tentokrát je to jiné v tom, že jde o opravdu velký pokles,“ vysvětluje pro FT Arnaud Regnier-Loilier, analytický ředitel Inedu. „Je to trochu bezprecedentní, ale krize je bezprecedentní sama o sobě,“ uvedl a poukázal na „úzkost“ a „atmosféru strachu“ posledních 12 měsíců, kdy se jednotlivci bojí nejen o své živobytí, ale děsí je také představa, že by virem mohly onemocnět jejich malé děti.

Itálie, první evropská země, která pocítila sílu pandemie po všech stránkách, devět měsíců po lockdownu zaznamenala pokles porodů o 21,6 procenta ve srovnání se stejným obdobím o rok dříve. Italská statistická společnost Istat za rok 2020 eviduje asi 400 tisíc narozených, tedy o 20 tisíc méně v porovnání s rokem 2019. Na druhou stranu ale zemřelo 647 lidí – čímž vzniká největší propast mezi narozeními a úmrtími od propuknutí španělské chřipky v roce 1918.

Istat pokles porodů spojuje i s propadem v počtech uspořádaných svateb. Těch se za deset měsíců posledního roku uskutečnila polovina, což u italských párů znamená mnohem menší šance na početí před uzavřením manželství. Menší zájem o sňatky za poslední rok eviduje i Francie. Jejich počty se od roku 2019 snížily o 34 procent.

Pandemie zamávala statistikami i ve Španělsku. Podle údajů zveřejněných statistickým úřadem ve středu porody poklesly v prosinci a lednu o 20 procent ve srovnání se stejnými měsíci před rokem. 23 266 porodů za prosinec je nejmenší měsíční přírůstek od evidence první statistiky v roce 1941.

Covid-19 naopak tolik nezasáhl do porodnosti v severních částech Evropy. Šestiprocentní pokles podle národních statistik zaznamenalo v lednu akorát Švédsko. Naopak Nizozemsku a Finsku se po letech podařilo klesající tendenci porodů mírně zvrátit.

Pokles porodnosti v Evropě může časem představovat opravdový problém – dopady pocítí ekonomika i celá společnost v podobě změn od školství až po důchodový systém.

Baby boom zažívají během pandemie například Filipíny. Podle varování OSN je jeho příčinou zejména problém s dostupností antikoncepce a lékařské péče. Vzrostl tak i počet nechtěných těhotenství a úmrtí při porodu.

Otázkou zůstává, zda jsou poklesy porodů jen dočasným výkyvem, nebo přetrvávajícím trendem. „Obecně platí, že v případě krizí existuje tendence k návratu na úroveň plodnosti, která je stejná nebo vyšší než před krizí,“ řekl Regnier-Loilier.

Teresa Castrová, demografka španělské národní rady pro výzkum, však předpovídá, že porody po celý rok 2021 mohou velmi výrazně poklesnout. „Nemyslím si, že se jedná o přechodný jev,“ řekla. „Nejistota je jedním z hlavních důvodů, proč lidé nemají děti. A lidé stále čelí významným zdravotním a zejména ekonomickým nejistotám.“