Článek
Už třetí průzkum volebních preferencí naznačil, že se ANO vrací na výsluní. Po šetřeních od CVVM a Medianu určila vládnímu hnutí první příčku ve volebním modelu také agentura STEM.
Ziskem 26,5 procenta se obliba týmu Andreje Babiše jako by vrátila do časů před krajskými volbami loni v říjnu. Přesto obavy z posilování pozic nemusí mít jenom konkurence, ale sám šéf hnutí Babiš.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tři zmíněné průzkumy ukazují možnost, že ANO přece jen překoná pád preferencí, který nastal na přelomu února a března, když vláda namísto slibovaného uvolnění pandemických opatření naopak zpřísnila. Pozici favorita podzimních voleb tehdy v průzkumech převzala koalice Pirátů a Starostů, kterou ještě v červnu favorizovaly agentury Data Collect a Kantar, šanci na pirátský triumf připouštěl také Ipsos.
Vývoj podpory stran připomíná Německo, kde dlouho suverénní CDU po jarním zpřísnění pandemických zákazů ztratila a na místě nejpopulárnější strany ji koncem dubna vystřídali Zelení s náskokem přes pět procent. Počátkem července se však všechno vrátilo do starých kolejí a agentury křesťanským demokratům opět nadělily více než desetiprocentní náskok.
Příběh se může opakovat v Česku v boji dosavadního vládního lídra ANO a jeho opozičního vyzyvatele Pirátů.
Po jarním karambolu s pandemií ztratila rozhodující část společnosti důvěru v premiéra-manažera Babiše, stejně jako u sousedů v dlouholetou kancléřku Angelu Merkelovou. S ústupem koronaviru a rozvolňováním se však jejich popularita vrací.
Přesto není možně Česko s Německem jen tak beze všeho srovnávat.
Na rozdíl od poměrů v Berlíně přináší vzestup preferencí Babišovi další problémy. Tuzemští voliči jsou totiž tradičně rozděleni na dva zhruba stejně silné tábory, proto může ANO shánět hlasy pouze na levici, tedy mezi voliči svých spojenců. Vládní partneři ČSSD a KSČM už jsou tímto luxováním natolik oslabeni, že jim průzkumy nezaručují ani pět procent nutných pro vstup do Sněmovny.
V teoretickém případě dalšího vzestupu Babišových preferencí ke třiceti procentům spadnou socialisté a komunisté logicky pod pětiprocentní kvorum. V případě, že Piráti se Starosty a SPOLU udrží dohromady současných cca 45 procent, ztratí premiér nárok na opakování své vlády.
Obdobně může vzestup ANO poškodit Okamurovu SPD.
Radikální hnutí není a sotva bude Babišovým partnerem do vládní koalice, hrozba spolupráce s Okamurou však může přinutit „demokratické“ koalice, aby Babiše v roli premiéra podržely. Ovšem současné průzkumy ukazují, že také ANO a SPD jsou spojité nádoby. Například Kantar odhadl v červnu podporu ANO na 21,5 procenta, o pět procent níže než Median. V součtu ANO a SPD však vyjdou Kantar a Median nastejno.
Situace je pro Babiše o to nepříjemnější, že na hlasech levicových voličů roste další hnutí Přísaha Roberta Šlachty, jehož povolební strategii nejde předpovědět.
Takovými úvahami se německá CDU zdržovat nemusí, protože si může mezi koaličními partnery vybírat.
Mezi Českem a Německem existuje ještě jeden rozdíl.
Volební průzkumy u sousedů jsou z principu důvěryhodnější. Ukázalo se to při parlamentních volbách v roce 2017. Každá z osmi agentur, které tehdy v Německu předpovídaly, se u každé z šesti nejsilnějších stran spletla v průměru o 1-2 procenta. Pět agentur, které tehdy předpovídaly v Česku, se v průměru netrefilo o 3-4 procenta. Není divu, že po takovém fiasku tři z nich na předvolební modely rezignovaly.
Důvodem nemusí být neschopnost tuzemských sociologů, ale nedostatek peněz a zájmu veřejnosti. Německé průzkumy mají obvykle dva tisíce účastníků a jejich výsledek je logicky přesnější než v Česku, kde agentury oslovují zpravidla 900-1200 respondentů, ze kterých ještě třetina obvykle neodpoví.
Němci mají lepší kontrolu i v tom, že jejich výzkumníci publikují výsledky s týdenní frekvencí. V Česku se volební modely publikují jednou měsíčně, přitom v současné kampani začaly čtyři z šesti agentur s publikací předpovědí až na jaře, například CVVM až v červnu.
