Hlavní obsah

Pár tisíc, nebo milion? Ani po testování nevíme, kolik lidí v Česku mělo covid

Foto: Profimedia.cz

Kolik Čechů se s koronavirem setkalo, aniž by se to dozvěděli? Odpovědi stále nejsou jednoznačné.

Testování promořenosti populace koronavirem v Jihočeském kraji přineslo výsledky výrazně odlišné od celostátního průzkumu – místo pár promile se s nákazou mělo setkat pět až deset procent lidí. Proč se závěry tolik liší?

Článek

Jihočeský kraj definitivní výsledky své studie na 2 000 testovaných lidech z okresů Písek a Strakonice zveřejní příští týden. Už ty předběžné ale dle zjištění Seznam Zpráv ukazují, že nemoc mělo víc než pět procent z nich, aniž o tom vůbec věděli.

Podle dřívějšího státem organizovaného testování se přitom imunizace v české společnosti na covid-19 pohybuje v řádech jednotek promile.

Rozdílné výsledky pramení z odlišných způsobů testování. Jihočeši se zaměřili na jiné protilátky (odborně se označují IgA), aby zjistili, kdo nemoc prodělal bez příznaků.

„Zjišťovali jsme protilátky, které se tvoří v situaci, kdy k likvidaci viru dojde ještě v buňkách sliznic, kam se virus v první fázi dostane, a to díky buněčné imunitě. A právě na aktivitu téhle buněčné imunity můžeme usuzovat z přítomnosti protilátek IgA. Takže díky jejich měření můžete zachytit i ty případy, u kterých byl průběh v podstatě bez příznaků, a ti lidé ani nevěděli, že se nakazili,“ říká lídr jihočeské ODS Martin Kuba, který coby bývalý lékař na oddělení ARO vlastní krajské testování inicioval.

Celostátní testování se na buněčnou imunitu primárně nezaměřovalo. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) však připustil, že to chystá u lidí z Moravy, jimž se při akci odebrala žilní krev.

Podle epidemiologa a koordinátora ministerské pracovní skupiny pro uvolňování protiepidemických opatření Rastislava Maďara nicméně ani závěry z jižních Čech nejsou tak jednoznačné.

„Význam protilátek typu IgA zatím není v této věci jasný. Standardně se u infekčních nemocí měří IgM a IgG, které ale také nejsou u koronaviru spolehlivé, protože se tvoří hlavně u těžších případů nákazy a nemusí vydržet dlouho. O čem vlastně vypovídá přítomnost IgA protilátek a na jaké hladině významnosti, bude ještě předmětem zkoumání a analýz,“ popsal pro Seznam Zprávy.

„Do aktuální praxe to žádnou relevanci ve formě nějakého konkrétního výstupu či doporučení nemá,“ dodal.

Virus v utajení

Státem organizovaným průzkumem protilátek na koronavirus na konci dubna prošlo více než 26 tisíc lidí z různých míst a věkových kategorií. Z výsledné studie vyplývá, že se nakazil jen nepatrný zlomek obyvatel.

Pochybnosti o tom, do jaké míry celorepublikové testování dokázalo odhalit bezpříznakové jedince, však už dříve zmiňoval například ředitel Centra očkování a cestovní medicíny a vakcinolog Jiří Beran.

„Na to, aby bylo možné sledovat osoby, které onemocnění prodělaly bez příznaků, se musí jako parametr vnímat celulární – buněčná - imunita, která brání množení viru v buňce,“ uvedl vakcinolog pro Český rozhlas Plus.

Stejné testy jako v jižních Čechách podle Berana vyzkoušela Stomatologická D.C.M. klinika v Hradci Králové – a s podobným výsledkem. „Akci zorganizovali mezi sebou stomatologové a u vyšetřených 400 lidí se ukázalo, že protilátky má přibližně čtrnáct procent z nich,“ řekl Beran s dodatkem, že vyšší imunizace společnosti je vlastně dobrá zpráva.

Víme, že nic nevíme

Otázek okolo imunity po prodělání covid-19 nicméně zůstává celá řada. Viry jsou ve své podstatě jen genetická informace v obalu, která se snaží dostat do hostitelské buňky. Ta pak pomáhá v dalším šíření. Jakmile virus rozpoznají APC (antigen prezentující) buňky, přitáhnou pozornost T-lymfocytů, které dělají buněčnou reakci, a B-lymfocytů, jež dělají protilátkovou reakci. Informace o proběhlé imunitní odpovědi zůstává uložená v paměťových buňkách pro případ opakované nákazy. Imunita pak může vydržet v rámci měsíců i let.

„U koronavirů je to mnohem komplikovanější než u běžné virové infekce. Zkušenosti, které máme s předchozími koronavirovými epidemiemi, naznačují, že získaná imunita časem upadá. Podle částečných studií předchozích smrtících virů - tedy SARS a MERS - můžeme počítat s tím, že minimálně rok imunita trvá. A pak se schopnost protilátek bojovat s nákazou snižuje. U SARS vydržela dva roky, u MERS pak tři,“ píše v článku pro list The New York Times epidemiolog Marc Lipsitch.

V takových odhadech je však zdrženlivější imunoložka Blanka Říhová. Konkrétně pro koronavirové infekce podle ní není jasné, jak dlouho odolnost organismu vydrží. „To záleží na spoustě věcí. Závisí to na tom, kolik toho viru dotyčný dostal. Jestli málo, nebo hodně. Jak je starý, jaký je jeho imunitní systém, jestli používá něco z imunitní paměti proti podobným virům,“ uvedla už dříve pro Seznam Zprávy.

Někteří lidé dokonce mohou být nakaženi a nevytvořit si protilátky. Tělo se s nákazou vypořádá rychleji, než se proti ní vytvoří dobrá imunitní odpověď. Organismus má totiž více způsobů, jak proti vetřelci bojovat. Nálož viru také nemusela být dostatečná ke spuštění adekvátní obrany. „U takových jedinců pak není možné zjistit, že koronavirus měli, a oni sami nemají protilátky, takže se pravděpodobně mohou opětovně nakazit,“ říká Říhová.

Pravděpodobně je podle ní v teoriích o koronaviru důležité slovo: „Pravděpodobně. U všeho mluvíme pravděpodobně. Jedná se o nový typ viru,“ uzavírá s tím, že imunologie sice má obecná pravidla, ale v tomto případě se poznatky stále ještě sbírají.

Doporučované