Jen autonehody zabijí víc mladých Čechů než sebevraždy. Psychiatrii má pomoci nová vládní rada

„Problémem je hlavně špatná dostupnost. Čekací doby jsou dva až čtyři měsíce u ambulantního psychiatra. Nedej bože, když máte dítě v duševním onemocnění, dětských psychiatrů je ještě méně. Nedostupná jsou i centra krizové pomoci. Těch, která mají nepřetržitý provoz, je pár. Česko je totálně nepokryté, to je průšvih,” líčí publicista Jeroným Janíček, který se problematice dlouhodobě věnuje a s psychiatrickou péčí v Česku má i osobní zkušenost.

Potíží je podle něj víc. Kromě nedostatku lékařů i vhodných pracovišť mezi ně patří i úroveň péče. Ta se podle Janíčka liší také podle toho, kde ji člověk hledá. „Přitom postupy by ve větších střediscích měly být všude stejné. Některé kraje třeba ani nemají psychiatrickou kliniku,” dodává. Kroky ministerstva zdravotnictví se podle něj neubírají správným směrem. Nezajistí, aby se zhustila síť krizové intervence a aby byla péče dostupnější.

„Když máte 17 center duševního zdraví a jen pro lidi se závažnými duševními onemocněními, tak pokrýváte jen malou část lidí, kteří potřebují péči,” míní Janíček. Přestože se chystá vznik nových center, problém se podle něj nevyřeší. Je totiž málo psychiatrů, na mnoha pracovištích už nyní pracují jen jako supervizoři.

Ministerstvo zdravotnictví se argumentům brání. V roce 2013 začalo pracovat na reformě psychiatrické péče. Ta obsahuje několik kroků, které mají „nemocnou duši“ české psychiatrie vyléčit. Jde ale o běh na dlouhou trať. Podle Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020–2030 chce resort například přesunout část pacientů z nemocnic do komunitních center.

Dnes je ve 21 psychiatrických nemocnicích víc než 8 000 lůžek. Do roku 2022 by mělo být zrušeno 1 200 z nich. Komunitní centra by pacienti měli mít blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat. Velkou část péče o tyto lidi už dnes zajišťují terénní týmy složené z psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků. Letos se počítá s přesunem asi 300 pacientů právě do jejich péče, tedy mimo nemocnice.

„Projektů je rozpracováno několik. Pokrývají například nové typy služeb a centra duševního zdraví pro určité cílové skupiny. Budeme se soustředit třeba na seniorské skupiny trpící neurodegenerativními onemocněními, děti a dorost nebo adiktologické skupiny. To jsou součásti rozvoje komunitní péče,” přiblížil předseda výkonného výboru strategie reformy psychiatrické péče Ivan Duškov.

Další částí reformy má být strukturální změna systému a transformační plány nemocnic. Resort se chce zaměřit i na zmiňovanou dostupnost služeb, vzdělávací projekty, destigmatizaci nebo ranou intervenci. „Profesionálů není hodně, ale v porovnání s ostatními státy, kde je psychiatrická péče rozvinutá, jich není nedostatek. Péče o duševní zdraví navíc není výhradně o psychiatrech. Akutní stavy si žádají specializovanou péči, ale u návazné mnohdy stačí sociální intervence,” řekl Duškov. Podle něj nehrozí, že by se pacientům vyžadujícím akutní pomoc nedostala profesionální péče.

Přispět hladkému průběhu reformy má i vládní rada, jejíž vznik má v úterý kabinet projednat. Orgán má komplexně koordinovat politiku a péči o duševní zdraví. „Zatím byly veškeré nároky kladeny na ministerstvo zdravotnictví, potřebujeme ale spolupráci i dalších resortů. Týká se to sociálních věcí i územních samospráv. Bude projednávat časnou intervenci a prevenci, ale i financování služeb nebo třeba podporu bydlení cílových skupin,” dodal Duškov.

Členy rady budou kromě premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová nebo ministr školství Robert Plaga. Kromě nich se jednání budou účastnit zástupci Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně včetně její dětské a dorostové sekce, zástupci zdravotních pojišťoven a poskytovatelů a uživatelů služeb v oblasti péče o duševní zdraví.

Publicista Janíček doufá, že se díky radě podaří situaci posunout k lepšímu a vytvořit funkční spolupráci. Jako člověk, který současný systém zná na vlastní kůži, ale zůstává skeptický. „Hlavně ne jen další sliby. Ale jasnou a definovanou spolupráci. Vše jiné je hazard. Nezbývá než doufat. Ale obávám se, že ta bublina splaskne,” říká.

„Podle psychiatrické společnosti má psychiatr na pacienta 10 minut. Samozřejmě v Praze je to jiné, ale třeba v menších městech je to tragédie. Když je někdo ze vzdálenějšího místa a do centra musí dojíždět, nikdo mu ani cestu neproplatí. Terén by měl být zmapovaný a nová řešení mají být funkční.”

Mezi problémy, které by měla rada řešit, je i prevence sebevražd. Statistiky jsou alarmující. V Česku jde o druhou nejčastější příčinu smrti lidí od 15 do 24 let, více jich zemře jen na silnicích. Ročně si v zemi vezme život přes 1 300 lidí, většina z nich přitom má nějakou duševní chorobu. Lidé a zejména zdravotníci by se měli naučit rozpoznat varovné příznaky, uvedli už dříve zástupci ministerstva.

Dalším problémem je skomírající dětská psychologická péče. Odhady odborníků mluví o tom, že až 150 tisíc českých dětí potřebuje péči psychiatra či klinického psychologa. Specialistů pro děti je ale asi 120, na vyšetření se tak čeká dva měsíce i půl roku.