Článek
Evropská unie bude moci uvalit sankce na ty, kteří jsou zodpovědni za kybernetické útoky na Unii, na její členské země, ale i na třetí státy či na mezinárodní organizace. Pravidla dnes potvrdily členské země. Evropská komise (EK) dnes před blížícími se volbami do Evropského parlamentu (EP) rovněž ocenila pokrok, který tři velké internetové firmy – Facebook, Google a Twitter – udělaly ve snaze potírat na síti dezinformace a falešné zprávy. Společnosti by přesto podle ní měly udělat víc.
Obavy z různých způsobů zneužití celosvětové počítačové sítě v EU sílí před blížícími se volbami do Evropského parlamentu, plánovanými na konec května. Opakovaně jsou připomínány pokusy ovlivnit volby v USA i některých evropských zemích v posledních letech, často bývá v této souvislosti zmiňována role Ruska či subjektů s touto zemí spojených.
Na kybernetické útoky proti sítím EU, jejích členských zemí, ale i třetím státům a mezinárodním organizacím bude nyní moci Unie reagovat uvalením zákazu cestování do EU a zmrazením evropského majetku vůči osobám či subjektům za útoky zodpovědným či s nimi spojeným.
Nový sankční režim bude moci být využit v reakci na útok, který má významný dopad a který vzniká nebo je uskutečněn mimo EU, využívá mimoevropskou infrastrukturu či jej organizují nebo se na něm podílejí – případně jej podporují – lidé a subjekty mimo členské země Unie.
Kromě samotných útoků na počítačové sítě, jejichž počet podle evropských odborníků v posledních letech narůstá, se Unie zabývá i sílícími dezinformačními kampaněmi a vlnou takzvaných „fake news“. Ty přitom mohou cílit na evropské voliče ve snaze ovlivnit určitým způsobem jejich rozhodování.
Tři velké internetové firmy, tedy Facebook, Google a Twitter, se loni dobrovolně rozhodly přistoupit ke kodexu chování právě v souvislosti s dezinformacemi. Svůj záměr přistoupit ke kodexu dal nyní najevo také Microsoft.
Kodex firmy zavazuje například k zajištění transparentnost politické reklamy na jejich platformách, k identifikaci a likvidaci falešných uživatelských účtů a automatizovaných „botů“, či třeba ke spolupráci s výzkumníky, kteří šíření dezinformací mapují a zkoumají.
Každý měsíc také Evropské komisi oznamují vývoj. Komise dnes ocenila jejich poslední aktivity, v případě firmy Google například ohledně reklamy, ale varovala, že to stále není dost.
„Poskytnuté údaje stále nemají míru detailů umožňující přesné a nezávislé vyhodnocení, zda a jak přístup platforem skutečně přispěl k omezení šíření dezinformací v EU,“ uvedli ve společném prohlášení členové komise. Mezi nimi je i komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.
