Papež vybral prvního afroamerického kardinála, ten dříve kritizoval Trumpa

Od roku 2005 vedl atlantskou arcidiecézi, loni se stal washingtonským arcibiskupem, prvním a zatím jediným americkým duchovním tmavé pleti v této funkci. Na konci listopadu se pak 72letý Wilton Daniel Gregory stane také prvním americkým kardinálem tmavé pleti. Papež jména nových kardinálů oznámil z okna své pracovny věřícím na Svatopetrském náměstí.

Kardinálové se v hierarchii církví řadí hned za papeže a společně volí novou hlavu katolické církve v případě úmrtí nebo odstoupení té úřadující. Kardinálové jsou oděni v červené barvě, což podle symboliky znamená, že prolévají „svou vlastní krev ve službě pro nástupce Petrova“. „S velmi vděčným a pokorným srdcem děkuji papeži Františkovi za toto jmenování, které mi umožní užší spolupráci s ním při péči o Kristovu církev,“ cituje Gregoryho prohlášení server USA Today News.

Gregory na sebe upoutal pozornost během letošních protestů po smrti George Floyda, který zemřel na následky zranění, jež utrpěl během nepřiměřeného policejního zákroku. Arcibiskup kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co se policie pomocí slzného plynu, zábleskových granátů a gumových projektilů snažila rozehnat poklidně protestující demonstranty. Později se totiž ukázalo, že k zásahu došlo proto, aby byla uvolněna cesta ke kostelu svatého Jana, který slouží jako „prezidentský kostel“, a prezident se u něj mohl vyfotit s biblí v ruce.

„Považuji za nepochopitelné a zavrženíhodné, aby se jakékoli katolické zařízení nechalo tak závažně zneužívat a manipulovat způsobem, jenž by porušoval naše náboženské principy, které nás volají k obraně práv všech lidí, i těch, s nimiž nesouhlasíme,“ řekl Gregory tehdy ve svém prohlášení. Budoucí kardinál také proslul jako velmi hlasitý kritik sexuálního zneužívání, jehož se v předchozích letech dopouštěli někteří církevní představitelé a jiní ho kryli či nedostatečně vyšetřovali.

Gregoryho jmenování se stalo pro mnohé překvapením. Podle Jima Bretzkeho, kněze, spisovatele a profesora teologie na Univerzitě Johna Carrolla v Ohiu, je klíčem k úspěchu v církvi většinou zůstat mimo pozornost médií. „Ačkoli se církevním hodnostářům většinou radí, že žádné zprávy jsou dobré zprávy, papež, zdá se, na toto příliš nedbá a záleží mu na tom, jak o duchovních referují média,“ řekl Bretzke serveru USA Today News. „Papež jistě věděl o Gregoryho výstupech, a přesto se rozhodl z něj udělat kardinála,“ dodává teolog.

Ne všichni američtí katolíci jsou však spokojeni s Gregoryho jmenováním. Oslovený katolík a bankéř Frank Green označil jmenování jako „typicky politické“. „O tomto kardinálovi je známo, že je radikálem v církvi,“ řekl Green serveru USA Today. „Není a nikdy nebude kardinálem, kterého budu podporovat nebo následovat. Dalším důvodem, proč nebýt spokojený s naším papežem,“ dodal Green. Jmenování naopak ocenila Gregoryho arcidiecéze. „Gratulujeme našemu věrnému pastýři,“ uvedla na Twitteru.

Devět ze jmenovaných kardinálů je mladších 80 let, takže se mohou stát členy konkláve, které po smrti nebo rezignaci nynější hlavy římskokatolické církve vybere příštího papeže. Těchto devět mužů pochází z Itálie, Malty, Rwandy, USA, Filipín, Chile, Bruneje a Mexika. Kardinály se tak kromě Gregoryho stanou například Ital působící dlouhodobě ve Vatikánu Raniero Cantalamessa, arcibiskup z rwandského Kigali Antoine Kambanda, arcibiskup José Feurte Advincula z Filipín či arcibiskup Celestino Aós ze Santiaga de Chile.