Článek
„Noví blahoslavení trpěli a obětovali svůj život, když čelili systému s represivní a totalitární ideologií,“ řekl dnes František před asi 60 tisíci věřícími. V noci na 29. října 1948 zatkli tyto vysoké náboženské činitele komunističtí agenti a obvinili je z velezrady kvůli tomu, že nechtěli konvertovat k pravoslaví.
Místní řečtí katolíci se od ortodoxní církve odpojili na konci 17. století ještě v době, kdy region Transylvánie, zvaný též Sedmihradsko, patřil k Rakousku-Uhersku. Ačkoliv si zachovali většinu pravoslavných zvyků, uznávají autoritu papeže.
Komunisté řecký katolicismus zakázali a po věřících požadovali, aby přešli právě k pravoslaví. Ortodoxní církev následně zabavila řeckým katolíkům majetek a přebrala také jejich svatá místa. „Za touto nenávistí vůči víře stál Josif Stalin, který stejným způsobem zlikvidoval i ukrajinskou řeckokatolickou církev,“ řekl AFP rumunský historik.
Počet řeckých katolíků v zemi kvůli represím znatelně klesl, dnes je jich ve dvacetimilionové zemi pouze 200 tisíc oproti 1,5 milionu v roce 1948. K pravoslaví se hlásí 86 procent Rumunů.
Papež ještě dnes na závěr své třídenní cesty navštíví převážně romskou čtvrť ve městě Blaj, kde má vyzvat k většímu začlenění romské komunity mezi většinové obyvatelstvo.
Už v sobotu papež František vyzval k odproštění se od křivd minulosti, která podle něj nemá být překážkou ke smíru a společnému soužití. Podle agentury Reuters se mše v jednom z nejznámějších poutních míst Transylvánie, v Šumeleu Ciuc, účastnil i maďarský prezident János Áder.
S počtem přes 1,2 milionu obyvatel tvoří Maďaři okolo 6 procent populace Rumunska. Soužití obou etnik nebylo vždy bezproblémové. Transylvánie patřila do konce první světové války Rakousko-Uhersku, k Rumunsku region přičlenila Trianonská smlouva z roku 1920.
Zatímco Maďaři jsou katolíci, náboženství Rumunů je převážně pravoslavné. Papež kladl důraz na vzájemnou touhu žít pohromadě jako bratři a sestry.
