Článek
Papež František se v úterý v hlavním městě Barmy Neipyijto setkal s tamní vůdkyní Su Ťij. Vyzval k respektování všech etnických skupin obyvatelstva. Zároveň zdůraznil potřebu vést náboženský dialog.
Západní novináři napjatě sledovali, zda hlava katolické církve ve svém nejvýznamnějším projevu v Barmě použije termín Rohingové, který je zapovězený buddhistickou většinou země. Papež, který dříve během letošního roku otevřeně vyjadřoval obavy o osud „rohingských bratří“, v úterý tento výraz nepoužil. Podle všeho tak vyslyšel žádost místních katolických duchovních, již se obávají, že by se pak barmská armáda mohla mstít na menšinových katolících, kterých je ve 52milionové Barmě jen asi 659 tisíc.
Papež František uvedl, že Barma trpí občanským konfliktem a násilnostmi, které „trvají příliš dlouho a hluboce zemi rozdělily“. „Obtížný proces budování míru a národního usmíření může postupovat, jen když bude hájena spravedlnost a lidská práva,“ řekl. „Náboženské odlišnosti nemusejí šířit nedůvěru a rozdělovat, ale naopak by měly být silou, která povede k dosažení jednoty, k odpuštění a toleranci,“ dodal.
Papež rovněž vyjádřil podporu civilní vládě vedené Su Ťij a jejím snahám o usmíření v zemi po desítkách let vojenské diktatury. O armádních operacích proti Rohingům se konkrétně nezmínil. Podle agentury AP papežův projev zřejmě zklame rohingské aktivisty a organizace pro lidská práva, které kritizují kdysi vězněnou disidentku Su Ťij za to, že zpochybňuje porušování lidských práv Rohingů v zemi a neodsoudila armádu za její operace proti nim.
Su Ťij ve svém projevu poděkovala všem, kdo barmskou vládu podporují při „řešení společenských, ekonomických a politických problémů, které narušují důvěru, porozumění a harmonii“.
„Cílem naší vlády je pokračovat v mírovém procesu, posilovat rozmanitost naší země, podporovat lidská práva a toleranci a zajistit bezpečnost pro všechny,“ řekla Su Ťij.
Někteří analytici nicméně poukazují na to, že působení Su Ťij omezuje ústava přetrvávající z dob junty, která mimo jiné někdejší disidentce brání stát se prezidentkou a zajišťuje nadále armádě čtvrtinu parlamentních křesel, což stačí k zablokování jakýchkoli změn. Armáda si rovněž udržuje kontrolu nad klíčovými bezpečnostními ministerstvy.
Papež přijel do Barmy poté, co z barmského Arakanského státu uprchlo před násilnostmi během několika měsíců do sousedního Bangladéše více než 620 tisíc Rohingů. Ačkoli žijí v zemi po generace, úřady jim odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. S vůdcem barmské armády, jejíž vojáky OSN obviňuje ze zabíjení, mučení a znásilňování rohingských civilistů a vypalování jejich vesnic, papež krátce jednal již po svém příletu do Barmy v pondělí.
