Článek
Papež František v neděli v rámci prvního katolického světového dne chudých hostil asi sedm tisíc lidí bez majetku, práce i domova.
Asi 1500 jich poobědvalo přímo s papežem ve velké audienční síni, další v přilehlých prostorách. Velká většina potřebných pocházela z Říma a dalších částí Itálie, ale charita se postarala, aby přijely také skupiny z Francie, Španělska, Německa a Polska.
Menu pro chudé sestavil šéfkuchař Sergio Dussin, který ve Vatikánu chystá tabule hodnostářům. Podávaly se gnocchi, ryby s rajčaty, olivami a benátským sýrem, telecí se zeleninou a jako zákusek tiramisu na benátský způsob.
Ve svatopetrském chrámu papež také sloužil mši. Při této příležitosti burcoval 1,2 miliardy katolíků po celém světě k boji proti lhostejnosti, které nejchudší čelí. Pomoc potřebným představuje podle něj propustku do ráje.
„Bůh se nás nebude ptát, zda cítíme spravedlivé rozhořčení, ale zda jsme udělali něco dobrého,“ řekl papež František. Lhostejnost káral jako hřích opomenutí, který se projevuje, „když se odvracíme od bratra či sestry v nouzi, když říkáme, že mne se to netýká, že je to problém společnosti, když přepínáme televizní kanály, když je tam rušivá otázka, když se zlobíme, ale nic neuděláme“. V očích světa se sice může zdát, že chudí nemají valnou cenu, ale podle papeže jsou to právě oni, „kdo nám může otevřít cestu do nebe, být naší propustkou do ráje“, protože „je naší evangelickou povinností postarat se o ně“.
Papež František velkou část svého pontifikátu věnuje tomu, aby hájil chudé, přistěhovalce a potřebné. Tři dny po svém zvolení na papežský stolec v roce 2013 prohlásil, že by si přál „církev chudou a pro chudé“. Sám se vzdal luxusu rozlehlého papežského apartmá a usadil se v penzionu, rovněž tak místo v limuzíně raději jezdí v modrém fordu.