Článek
„Rád oznamuji, že od 12. do 15. září, pokud to bůh dovolí, se vydám na Slovensko na pastorační návštěvu,“ citovala agentura AFP slova papeže Františka. Ta byla určená poutníkům shromážděným na Svatopetrském náměstí k tradiční nedělní modlitbě.
O tři hodiny později papeže převezli do římské nemocnice, kde ho čekala plánovaná operace kvůli stenóze tlustého střeva, napsala agentura AP. Přesný čas výkonu není znám, Vatikán však plánuje informovat o jeho skončení.
František během modlitby také upřesnil, že 12. září by měl ještě v Budapešti sloužit mši. O tom, že se do Maďarska vydá, aby odsloužil závěrečnou mši Mezinárodního eucharistického kongresu, který se v Budapešti uskuteční od 5. do 12. září, informoval František již v březnu.
Na Slovensku má papež navštívit Bratislavu, Prešov, Košice a významné poutní místo Šaštín, upřesnilo komuniké Vatikánu. AFP dodala, že podrobnější program má být oznámen později, ale že se vší pravděpodobností by se během svého krátkého pobytu v Budapešti neměl setkat s nejvyššími maďarskými představiteli.
Papež se při své plánované zářijové návštěvě Maďarska nechce sejít s premiérem Viktorem Orbánem ani s prezidentem Jánosem Áderem, napsal před měsícem americký katolický list National Catholic Register (NCR). Podle něj hodlá František v zemi strávit jen nezbytně dlouhou dobu a vyhnout se jakýmkoli setkáním s politiky.
Orbán je zastáncem tvrdé protiimigrační politiky, kterou naopak papež dlouhodobě kritizuje a volá po větší solidaritě a pomoci uprchlíkům. Maďarští zástupci se podle listu snažili, aby papež změnil názor a své plány upravil. Ve Vatikánu jednali místopředseda vlády Zsolt Semjén a kardinál Péter Erdö, arcibiskup ostřihomský-budapešťský.
Papež už v minulosti absolvoval zahraniční cesty, při kterých nejednal s čelnými politickými představiteli daných zemí. Například v roce 2014 hovořil v Evropském parlamentu ve Štrasburku, aniž by hovořil s francouzskými politiky. Politickým setkáním se vyhnul i při návštěvě řeckého ostrova Lesbos v roce 2016 nebo při cestě na ekumenické setkání ve Švýcarsku v roce 2018. Tehdy ale nenavštívil metropole těchto zemí, a zdvořilostní setkání s vysokými politiky proto na programu nebyla.
Slovensko papež poprvé navštívil v dubnu 1990, kdy Jan Pavel II. přiletěl na pozvání prezidenta Václava Havla a kardinála Františka Tomáška do tehdejšího Československa, které bylo po Polsku první zemí bývalého východního bloku, kam dorazil. Podruhé pobývala hlava katolické církve už na samostatném Slovensku na přelomu června a července 1995, kdy Jan Pavel II. kromě několika bohoslužeb kanonizoval tři košické mučedníky, kteří zahynuli rukama protestantů v 17. století.
Zatím poslední papežovou návštěvou na Slovensku byl pobyt v září 2003, který ale poznamenaly zdravotní problémy Jana Pavla II. Tehdy třiaosmdesátiletý papež sice před 18 lety nevynechal ze svého programu ani jeden bod a absolvoval výpravy do různých koutů Slovenska, nedokázal ale dočíst své projevy do konce a musel se nechat zastupovat.
Přesto se zúčastnil několika bohoslužeb, z nichž největší se odehrála na bratislavském předměstí Petržalka a přihlíželo jí na 200 000 lidí. Během bohoslužby blahoslavil bývalého řecko-katolického biskupa Vasiľa Hopka a řeholní sestru Zdenku Schelingovou, kteří trpěli ve věznicích za komunistické vlády.
V roce 2012 se psalo o tom, že by mohl Slovensko navštívit i papež Benedikt XVI., cesta se ale nakonec nekonala.
