Článek
Ve skupině 13 nově jmenovaných kardinálů byli duchovní z Afriky, Evropy, Asie a Latinské Ameriky. Dva asijští kardinálové kvůli koronavirové epidemii do Říma nepřijeli.
Na slavnostním zasedání sboru kardinálů bývají většinou tisíce přítomných, v sobotu si mohli nově jmenovaní do baziliky svatého Petra kvůli epidemii pozvat každý maximálně deset hostů. Papež novým kardinálům předal prsten a kardinálský červený biret.
Ve skupině je devět mužů mladších 80 let - ti budou mít právo zasedat v konkláve při případné volbě nového papeže.
Pro Františka byla sobotní konzistoř (shromáždění kardinálů) už sedmá od jeho jmenování papežem v roce 2013. Ze současných 128 možných členů papežského volebního sboru jmenoval František 57 procent. Osmnáct z jím jmenovaných pochází ze zemí, jež dosud nikdy zastoupení mezi kardinály neměly. Jak píše agentura Reuters, s každou konzistoří tak Argentinec František zvyšuje šanci na to, že jeho nástupce stejně jako on nebude z Evropy.
Ve svém sobotním kázání František přítomné vyzval, aby nadále upírali zrak k Bohu, vyhýbali se jakékoli korupci a nepodlehli světskému způsobu života.
Všichni, kdo byli v bazilice, až na Františka, měli roušky. Jmenovaní si je sejmuli jenom tehdy, když poklekli před papežem; podle Reuters jediný Gregory tak neučinil. Byl jedním z několika nových kardinálů, kteří museli před jmenováním strávit ve Vatikánu deset dní v karanténě.
Arcibiskup Gregory upozornil, že papež „jmenoval kardinály ze zemí, které je předtím nikdy neměly, a evidentně chce, aby složení kardinálského sboru bylo odrazem velké různorodosti (katolické) církve“. Nově jmenovaní kardinálové působí vedle Itálie, Vatikánu a USA také mimo jiné v Bruneji, Chile, Rwandě a na Filipínách.
Wilton Gregory se stal washingtonským arcibiskupem, což je nejprestižnější funkce v americké katolické církvi, loni v květnu. Ve funkci kritizoval prezidenta Donalda Trumpa za to, že zneužívá náboženství pro politické cíle, a podpořil protesty proti rasové diskriminaci.
S příštím americkým prezidentem Joem Bidenem, který podle AFP bude po Johnu Kennedym teprve druhým americkým prezidentem katolického vyznání, chce čerstvý kardinál podle svých slov navázat dialog. Ohledně vztahu s příštím americkým prezidentem ale není katolická církev v USA jednotná, a to kvůli názorům Bidena na potraty, které nejsou v souladu s katolickou doktrínou. Konzervativnější část amerických biskupů si v polovině listopadu vymínila vznik skupiny, která má vyřešit otázku, zda lze Bidena připustit k přijímání. Skupině předsedá detroitský arcibiskup Allen Vigneron, který je považován za jednu z hlavních osobností konzervativního křídla.
