Článek
Už pátého října bude v Oslu zveřejněno jméno držitele Nobelovy ceny za mír. Agentura Reuters proto vydala přehled několika kandidátů. Vybraní kandidáti odráží mimo jiné i uprchlickou krizi a boj s Islámským státem. Někteří z 331 osob a organizací navrhovaných na výhru zároveň působí kontroverzi.
Za řešení uprchlické krize byla nominována italsko-francouzsko-německá organizace SOS Méditerranée, jež zachraňuje uprchlíky, kteří se z Afriky snaží dostat do Evropy přes Středozemní moře. Ze stejného důvodu byla nominována i německá kancléřka Angela Merkelová, jež si za svou promigrační politiku vyslechla mnoho kritiky z Německa i Evropské unie, nebo George Soros, proti kterému se vymezuje maďarský premiér Viktor Orbán.
Boji s Islámským státem se věnuje organizace Bílých přileb, což je dobrovolnický záchranářský sbor, který působil hlavně v Sýrii. Členové organizace často zveřejňují videa ze záchranných akcí, z nichž některé byly důsledkem útoku syrské armády na civilisty, což vyústilo v nemilost u syrského prezidenta Bašára Asada. Letos v červenci proto Izrael pomohl některým členům Bílých přileb utéci spolu s rodinami do Jordánska.
Další nominovanou je jezídská lidskoprávní aktivistka Nadja Muradová, které se podařilo uprchnout ze zajetí Islámským státem. Od té doby bojuje proti obchodu s lidmi a za zničení Islámského státu.
Za ochranu svobody tisku byla nominována organizace Reportéři bez hranic, která se zabývá případy uvězněných nebo ohrožovaných novinářů. Nominovaným novinářem je například vězněný Can Dündar, jenž je velkým kritikem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Nominaci měl podle Reuters získat i papež František, kterému se skrze svou střídmost a otevřenost k diskuzi například o homosexuálním partnerství nebo potratech v době sexuálních a finančních skandálů katolické církve daří obnovit její důvěryhodnost u věřících.
Kontroverzi působí například nominace vůdců Severní a Jižní Koreje Kim Čong-una a Mun Če-ina, kteří byli nominováni za snahy o denuklearizaci Korejského poloostrova. Ze stejného důvodu byl nominován i současný americký prezident Donald Trump, jenž se jako první americký prezident setkal se severokorejským vůdcem.
Nominace Trumpa a Kima způsobuje mezi lidmi vášnivé reakce zejména kvůli Trumpově protiimigrační politice, jež vyústila v rozdělení několika desítek mexických rodin, u Kima na tom mají podíl detenční tábory, o kterých mluví běženci ze Severní Koreje, a fakt, že jaderný program v Koreji i nadále probíhá, navíc podle vyšetřovatelů OSN prodává zbraně do Sýrie a Jemenu.
Na Nobelovu cenu za mír bylo v roce 2018 nominováno 331 osob a organizací. Jméno výherce Nobelovy ceny za mír bude oznámeno 5. října v Oslu. Výherce obdrží peněžní odměnu v hodnotě více než 31 milionů korun, kterou si převezme na slavnostním vyhlášení, jež se bude konat 10. prosince.
