Článek
Šéf Senátu Miloš Vystrčil z ODS se dal do boje s prezidentem Milošem Zemanem. Nenápadný muž v čele horní parlamentní komory slibuje, že necouvne a bude dál „urputně“ zjišťovat, jakou roli sehrál Hrad v nátlaku na zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu, aby nejezdil na Tchaj-wan.
Vystrčil kvůli tomu poslal prezidentu Zemanovi už tři dopisy, kde ho žádá o vysvětlení.
Hlava státu však ani na jeden neodpověděla. Nezadržitelně se tak zřejmě blíží konflikt mezi prvním a druhým nejvyšším ústavním činitelem.
Důvodem jsou písemné dokumenty z čínské ambasády, které se našly v aktovce Jaroslava Kubery: obsahovaly výhrůžku, že pokud skutečně pojede na Tchaj-wan, bude potrestán on sám i české firmy podnikající v Číně.
Role Hradu minimálně spočívá v tom, že čínskému velvyslanectví posloužil jako pošťák. Ambasáda neposlala dopis do Senátu přímo, ale do prezidentské kanceláře. Tam pak čínský dokument doplnili o další argumenty a následně předali Jaroslavu Kuberovi osobně.
Redakce Seznam Zpráv má k dispozici všechny tři Vystrčilovy dopisy, kde se šéf Senátu marně domáhá informací. První je z 25. února.
Dopis č. 1: Žádejte omluvu od čínské strany
„Prosím Vás, vážený pane prezidente, o poskytnutí informace, jakým způsobem se zesnulý Jaroslav Kubera k tomuto dopisu s razítkem čínského velvyslanectví a přijímacím razítkem Kanceláře prezidenta republiky (13. 1. 2020) dostal, tedy kdy a kým mu byl spolu s dalšími dvěma dokumenty parafovanými ředitelem Rudolfem Jindrákem předán?“ ptá se Vystrčil.
K tomu je možné dodat, že Rudolf Jindrák, šéf zahraničního odboru na Hradě, už dříve svou roli v kauze odmítl: „Oficiálně mi ten dopis nikdo nedoručoval, nepředával a nevím, jak byl doručen na Hrad.“
Dále Vystrčil v dopise píše, že dikce čínského dopisu je výhrůžná a zavání vydíráním z čínské strany. Proto Zemana žádá, aby se proti takovému postupu protestovalo, požadovala se omluva od čínské strany a také okamžité odvolání čínského velvyslance v Praze.
Miloš Vystrčil se ale žádné odpovědi nedočkal.
Dopis č. 2: Pane prezidente, vyjádřete se
Další dopis tak Zemanovi posílá 1. dubna, kdy Deník N přichází s podezřením, že nátlakový dopis na Kuberu si u čínské ambasády objednal prezidentův kancléř Vratislav Mynář.
„Žádám Vás, vážený pane prezidente, abyste se ke zmiňovaným informacím jasně vyjádřil a případně vyvodil odpovědnost a zajistil realizaci odpovídajících kroků a opatření,“ požaduje Vystrčil.
Týž den na Twitteru pak šéf Senátu volí méně diplomatický tón: „Pokud si kancléř českého prezidenta objednal urážlivý, až výhružný dokument od čínské ambasády vůči Česku s cílem vystrašit předsedu českého Senátu Jaroslava Kuberu, považuji to za nehorázný a bezcharakterní čin.“
Místo odpovědi od hlavy státu mu však pošle dopis samotný kancléř Mynář, kde jen bohorovně odkazuje na oficiální tiskovou zprávu Hradu, která informace médií odmítá.
Dopis č. 3: Stanovisko Mynáře není reakce prezidenta
To už naštvaný Miloš Vystrčil sedá ke stolu a 9. dubna píše Zemanovi třetí, polední dopis. „Dovoluji si Vám zdvořile sdělit, že stanovisko zaslané 7. dubna na moji adresu Vaším kancléřem za naplnění mé žádosti ani při vynaložení maximální snahy a dobré vůle v žádném případě považovat nemohu.“
Nyní už Miloš Vystrčil promýšlí další strategii ve svém konfliktu s Hradem, ale další zbytečné dopisy psát nehodlá.
„Co mohu ale slíbit – vznikem, účelem a důsledky čínského dokumentu se budu nadále intenzivně a urputně zabývat. Udělám vše pro to, aby pravda vyšla najevo. Dlužím to Jardovi Kuberovi a jeho rodině. Považuji to zároveň za naprosto zásadní pro zachování naší suverenity a svobody,“ říká předseda Senátu odhodlaně.
Emoce v případu žene vzhůru aktuální vyjádření Kuberovy manželky, podle níž právě ohromný a soustředěný tlak z čínské ambasády a prezidentské kanceláře dostal Jaroslava Kuberu do velkého stresu, jehož následkem byl infarkt a následně 20. ledna smrt.
