Pandemie znásobila bídu i vztek na francouzských předměstích

Všechno začalo v noci z 18. na 19. dubna. Policie ve městě Villeneuve-la-Garenne pronásledovala 30letého muže, který se proháněl ulicemi města na motorce bez přilby, navíc na sportovním stroji, který neměl povolení vjíždět na silnici.

Když policisté zastavili během honičky na křižovatce a otevřeli dveře vozu, aby dotyčného zkontrolovali, trefili ho dveřmi a muž spadl z motorky. Výsledkem byla otevřená zlomenina nohy. Na internetu se ale rychle začala šířit fáma o tom, že motocyklista při srážce o nohu přišel.

„Zlomili mu nohu, udělali to schválně,“ vypovídal na videu na síti Snapchat jeden ze svědků. Ještě týž den se v ulicích města v départementu Hauts-de-Seine shromáždily asi tři desítky lidí a začaly policii vyhrožovat. Následovalo házení světlic, zapalování popelnic i několika automobilů.

Nepokoje se opakovaly i následující dny a rychle se šířily do sousedního départementu Seine-Saint-Denis, kde zaznamenali nepokoje v městech Clichy-sous-Bois, Saint Denis nebo Aulnay-sous-Bois. Kromě těchto pařížských předměstí se přenesly i do vzdálenějších měst, jako jsou Štrasburk v Alsasku, Rouen v západní nebo Roubaix v severní Francii.

„Ti, kdo se chtěli poprat s pořádkovými silami, našli v tom, co se stalo ve Villeneuve-la-Garenne, záminku,“ prohlásil Alexander Vincendet, republikánský starosta města Rilieux-la-Pape, kde se také část omladiny střetla s policií. „Jsou to imbecilové, nemám pro ně jiná slova,“ nebral si servítky v rozhovoru pro rádio RTL.

Odborník na bezpečnost a problematická předměstí Laurent Mucchielli se domnívá, že právě karanténa vyostřila napětí mezi muži zákona a mladíky: „Je to rozšiřující zrcadlo a urychlovač,“ citoval server France info experta z Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS). Připomíná přitom, že napjaté vztahy mezi těmito dvěma skupinami už existují dlouho. Současná karanténní opatření ale přispěla k tomu, že policie nyní provádí kontroly na předměstích častěji a je při nich přísnější než obvykle.

Vládní statistiky navíc ukazují, že obyvatelé pařížských předměstí v départementech Seine-Saint-Denis a Hauts-de-Seine žijí nejčastěji v přeplněných bytech, což může přispět k tomu, že hůře snášejí karanténu. I proto se v některých čtvrtích dodržují karanténní opatření méně než jinde. Do potíží se kvůli menšímu počtu lidí v ulicích dostávají i dealeři drog, na něž je teď víc vidět.

Pro poslankyni krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Clémentine Autainovou jsou nepokoje na pařížských předměstích výsledkem bídy a hladu, do níž se dostaly mnohé rodiny po zavedení karantény. Poslankyně za département Seine-Saint-Denis proto mluví o nepokojích z hladu: „Někteří lidé se ocitají v extrémní chudobě a nemohou se najíst,“ argumentovala pro server France Bleu. Nynější sociální podpora (rodiče chudých rodin dostali například částku 100 eur na jedno dítě, která se přidala k dalším 150 eurům výjimečné podpory) prý nestačí a je třeba snížit ceny základních potravin a pohonných hmot.

Na bídu na předměstích upozornil i server Euronews, který citoval starostu města Clichy-sous-Bois Oliviera Kleina: „V dělnických předměstích se zdravotní krize násobí s krizí sociální. Rodiny, které tu žijí, platí za obědy ve školní jídelně jedno euro. Reálně ale víme, že oběd jedno euro nestojí,“ připomíná starosta problémy, do nichž se mnohé rodiny dostaly. I proto se v posledních týdnech staly hledaným útočištěm chudých Francouzů potravinové banky.

Zlobu občanů „druhé kategorie“, jak o sobě mnohdy lidé z dělnických předměstí mluví, ještě posilují zprávy o francouzských boháčích, kteří tráví karanténu ve svých vilách na riviéře a mají přístup k testování a lékům, k nimž se běžní lidé nedostanou.

Ministr vnitra Christophe Castaner sice připustil, že na některých místech dochází k násilí, tvrdí ale, že současné nepokoje nelze svým rozsahem srovnat s těmi z roku 2005. V tom má pravdu, přehnané zprávy líčící předměstí jako bitevní pole se objevují hlavně na proruských serverech typu Russia Today.

Práci jemu podřízených policistů na předměstích nicméně v otevřeném dopise zkritizovala i řada lidskoprávních organizací včetně Human Rights Watch. Jak Castaner, tak i odborníci ale očekávají, že by se napětí mohlo v příštích dnech zmírnit - i Francie, kde nemoci covid-19 podlehlo už přes 22 tisíc lidí, se totiž v květnu začne pomalu navracet k normálnímu životu. Ten přinese i ztracené příjmy chudých rodin z Villeneuve-la-Garenne a podobných měst.