Pandemie v USA: Zdravotníci nejsou připraveni, potrvá nejméně rok

SARS-CoV-2 bylo ještě před třemi měsíci neznámé označení nového koronaviru. Teď je to noční můra, kterou se nakazilo přes 700 000 lidí na světě. Většina zemí má uzavřené hranice, miliardy lidí sedí doma. Některým státům se daří lépe, jiným o poznání hůř.

K těm druhým patří Spojené státy. Na Wall Street padají s každým dnem akcie a newyorské zdravotní sestry zveřejňují zoufalé prosby o další ochranné vybavení.

V sobotu informoval guvernér státu Illinois Jay Robert Pritzker o úmrtí ani ne ročního dítěte, které bylo nakažené koronavirem. V Kalifornii zase zemřel 17letý teenager poté, co ho na urgentním příjmu v jedné z nemocnic odmítli ošetřit. Neměl totiž zdravotní pojištění. Už tak křehký systém amerického zdravotnictví právě zažívá svou největší zkoušku.

Před hrozbou možné pandemie přitom v posledních letech varoval stále větší počet světových expertů. Téma nakousl i jeden z nejbohatších lidí světa Bill Gates ve své památné přednášce na konferenci TED Talks v roce 2015. „Pokud něco v příštích desetiletích zabije více než 10 milionů lidí, spíš než válka to bude s největší pravděpodobností vysoce nakažlivý virus,“ uvedl Gates.

Podle amerického Global Health Security Indexu, který měří připravenost zemí na pandemii, by na tom měly být USA ze všech zemí nejlépe. Virus, jako je SARS-CoV-2, je ale podle americké imunoložky Nadine Bhadeliové zkouškou i pro ty nejlepší zdravotnické systémy na světě. Šíří se rychleji než chřipka a také víc zabíjí. Je zrádný, protože člověk o jeho přítomnosti v těle nemusí ani vědět. Zastavit ho může jen včasné, rychlé a plošné testování. To se Spojeným státům nepodařilo.

Už v únoru čelily USA problémům s vadnými testy a nízkým počtem otestovaných lidí. Nemocnice se kvůli chybějícím zdravotním údajům neměly jak na pandemii připravit. Chybí lůžka, ochranné roušky, obleky i rukavice.

Plicní ventilátory se rychle staly nedostatkovým zbožím. V USA je jich jen kolem 180 000 tisíc. Trump proto nařídil jejich výrobu i automobilce General Motors. Neodpustil si přitom značnou míru kontroverze a nevybíravě se do společnosti opřel na Twitteru. V noci na sobotu Trump rovněž prohlásil, že Spojené státy vyrobí za 100 dní 100 000 plicních ventilátorů.

Jen za poslední týden narostl počet potvrzených případů téměř o 100 000. Experti očekávají největší nápor pacientů vyžadujících intenzivní péči na počátku dubna. První nakažení jsou už i mezi zdravotníky. Amerika má na hlavu méně nemocničních lůžek než Itálie, kde je situace tak dramatická, že lékaři musí zvažovat koho na JIP vůbec přijmou.

Studie zveřejněná týmem výzkumníků z Imperial College London dospěla k závěru, že pokud USA nezmění svou strategii, budou tato lůžka do konce dubna zaplněna. V červnu už bude na jedno lůžko intenzivní péče připadat 15 pacientů s nemocí COVID-19, kteří ho budou potřebovat. Podle testu zemře při současném stavu věcí na koronavirus 2,2 milionu Američanů do konce léta. Hrůznou prognózu může ovlivnit několik klíčových opatření.

Pokud Spojené státy dodrží tato klíčová opatření, je naděje, že se nejhorší scénář nenaplní. Podle hlavního epidemiologa Anthonyho Fauciho, který pro USA předpovídá až 200 000 obětí, by zkrocení pandemie mohlo trvat 6 týdnů až 3 měsíce. Zároveň dodal, že tomu sám příliš nevěří. Inspirativní řešení v podobě povinného nošení roušek na veřejnosti mezitím představil na Twitteru Trumpovi už i český premiér Andrej Babiš.

Ani dokonalá reakce z americké strany však pandemii neukončí. Magazín The Atlantic proto přišel se třemi scénáři možného vývoje. Podle prvního bude koronavirus zahnán do kouta. Všechny zasažené země virus zkrotí tak, jako tomu bylo u epidemie SARS. To je podle stávajícího vývoje málo pravděpodobné.

Dalším možným scénářem je tzv. stádní, kolektivní imunita. V případě této možnosti existuje předpoklad, že se koronavirus bude chovat jako chřipka. Prožene se světem a zanechá za sebou imunní populaci. Jelikož je koronavirus mnohem smrtelnější než chřipka, cena za podobný experiment by byla příliš vysoká.

Nejpravděpodobnější variantou je proto „hra na honěnou“. Země budou postupně likvidovat ohniska nákazy a čekat na vývoj vakcíny. Ten je ale náročnější než u chřipky. Vědci začínají prakticky od nuly. Několik laboratoří po celém světě už na ní pracuje, ale dostupná může být nejdříve za rok.

Téměř jisté je, že se koronavirus stane součástí americké společnosti nejméně po dobu jednoho roku. Pokud současná opatření povolí, vždy je riziko další vlny nákazy. Podle harvardského imunologa Stephena Kisslera se lidé musí připravit na několik období dodržování sociálního odstupu.

Když se Spojené státy vyrovnají se současnou vlnou a připraví na další, je naděje, že opatření nebudou v budoucnu tak tvrdá. Koronavirus už teď připravil o život tisíce lidí po celém světě a otřásl ekonomikou. 1 z 5 Američanů přišel kvůli koronaviru o práci, mnoho společností podle očekávání zkrachuje a krize si vybírá těžkou daň i na lidské psychice.

Přesto může koronavirus přinést i pozitivní změny. Zvýší se povědomí o hygienických návycích. Firmy si zvyknou na větší podíl práce z domova. Pravděpodobně se zvýší investice do zdravotnictví. Krizoví a zdravotní pracovníci budou ve společnosti ceněni. Americký důraz na individualismus a výjimečnost by mohl ustoupit spolupráci. Změní se lidské povědomí o tom, že to, co se děje na druhé straně světa, se dotýká všech.