Článek
Když jsem před čtyřmi lety v jedné žižkovské kavárně zpovídal Libyjce Nomana Benotmana, odcházel jsem s pocitem, že se bude rozhovor druhý den velmi dobře číst. Padesátník v ležérním obleku, který tehdy šéfoval think tanku Quilliam, mi vyprávěl o charismatu Usámy bin Ládina, jehož měl na džihádistických srazech možnost osobně poznat.
Bývalý bojovník proti sovětským okupantům v Afghánistánu i diktatuře Muammara Kaddáfího v rodné Libyi ale už tehdy bin Ládina a další extremisty vyzýval ke složení zbraní a usmíření se se Západem. Díky respektu, kterému se v komunitě těšil, mu to prošlo. Později řady radikálních islamistů zcela opustil a jako zaměstnanec think tanku Quilliam přednášel o radikální ideologii na různých místech Evropy.
Think tank, v němž působilo někdejších islamistů hned několik, ukončil minulý týden svoji činnost. Na Twitteru to oznámil jeho spoluzakladatel Maajid Nawaz: „Kvůli potížím s udržováním neziskové organizace během covidových lockdownů jsme se rozhodli Quilliam nadobro uzavřít. Velké poděkování všem, kteří nás v průběhu let podporovali,“ napsal s tím, že se těší na postcovidovou budoucnost.
Obvinění z autoritářství
Organizace vznikla v roce 2007 jako první „protiextremistický“ think tank, který měl potírat extremismus všeho druhu a šířit hodnoty liberální demokracie. Založili ho tři bývalí členové islamistické skupiny Hizb ut-Tahrír.
Noman Benotman, bývalý ředitel Quilliamu, byl jedním z vůdců Libyjské islámské bojové skupiny (LIFG).
Think tank pojmenovali podle Abdullaha Quilliama, britského konvertity k islámu z 19. století a zakladatele první mešity ve Velké Británii. Někteří kritici Quilliamu ale tvrdí, že z liberálně demokratické cesty think tank sešel - obviňují ho z autoritářství a vyčítají mu, že v Británii označil některé muslimské spolky za extremistické, aniž by pro toto tvrzení měl důkazy.
Due to the hardship of maintaining a non-profit during Covid lockdowns, we took the tough decision to close Quilliam down for good. This was finalised today. A huge thank you to all those who supported us over the years. We are now looking forward to a new post-covid future 🙏🏽
— Maajid أبو عمّار (@MaajidNawaz) April 9, 2021
Seznam extremistických organizací, který zaměstnanci Quilliamu připravili v roce 2010 pro ministerstvo vnitra, označil deník The Guardian za „mccarthismus“. Komentátor listu kritizoval, že se za veřejné peníze platí organizace podporující masivní špehování společnosti.
Platili extremistovi Robinsonovi
V roce 2013 pak think tank poškodila aféra s anglickým krajně pravicovým extremistou Tommym Robinsonem, tehdejším šéfem organizace English Defence League (EDL). Robinson po setkání se zástupci Quilliamu prohlásil, že pouliční protesty, které organizoval, nemají smysl a že si uvědomuje nebezpečí pravicového extremismu.
Začal také docházet na školení o islámu, jež mu dával zaměstnanec think tanku Usama Hassan. Robinson sice EDL opustil, později ale založil podobně orientovanou organizaci Pegida UK. V roce 2015 pak prozradil, že mu Quilliam zaplatil 8000 liber za to, že bude prezentovat jako svoji práci jeho odchod z EDL. Robinson nicméně uvedl, že v organizaci chtěl skončit ještě před tím, než se se zástupci Quilliamu setkal.
V roce 2017 pak think tank zveřejnil studii Skupinové sexuální vykořisťování dětí, v níž došel k závěru, že většinu gangů páchajících sexuální násilí na nezletilých tvoří mladí muži z jižní Asie. Studie byla některými experty tvrdě kritizovaná za chybnou metodologii a zpráva ministerstva vnitra z prosince téhož roku konstatovala, že většinu členů těchto gangů tvoří ve skutečnosti mladí běloši.
Think tank Quilliam, původně vzniklý pod názvem Quilliam Foundation, dostal hned zpočátku vládní dotaci ve výši milionu liber. Od roku 2011 nicméně na státní peníze už nedosahoval, což si představitelé think tanku pochvalovali s tím, že budou skutečně nezávislí. Jak se ale ukázalo, financování ze soukromých zdrojů během pandemie nestačilo.
