Článek
S příchodem pandemie se opět dostalo do popředí vymáhání pohledávek. Podle prezidenta Asociace inkasních agentur Radka Laštovičky se řada věřitelů zodpovědně začala připravovat na „horší časy“ zlepšením procesů vymáhání pohledávek, úpravami svých IT systémů pro podporu vymáhání, posílením svých týmů vymáhání a zaškolením nových pracovníků. Díky souhrnu vládních opatření se však podstatný nárůst nesplácených pohledávek prozatím odložil.
Trh s inkasem pohledávek se během prvního měsíce pandemie zcela zastavil. „Většina firem řešila budoucí pokračování podnikání. Někteří věřitelé se přiblížili situaci, kdy by jejich klienti mohli přestat splácet své závazky vinou ztráty zaměstnání,“ vysvětluje generální ředitelka české a slovenské pobočky inkasní agentury KRUK Jaroslava Palendalová.
V dubnu 2020 bylo vyhlášeno moratorium na splátky úvěrů. Možnost odkladu splátek tak snížila počet úvěrů, které by věřitelé chtěli prodat. Navíc firmy řešily hlavně další provozní komplikace spojené s vládními nařízeními, což v konečném důsledku odsunulo prodeje na jednu z posledních kolejí. Na prvním místě má každá firma zajištění běžného provozu.
„Trh se začal otvírat těsně před začátkem prázdnin, na trhu byly dostupné jen staré pohledávky zesplatněné před moratoriem, trh s pohledávkami na prodej se zmenšil na 42 % meziročně (oproti roku 2019),“ uvedla Palendalová. Že ve druhém čtvrtletí 2020 došlo k útlumu prodejů pohledávek, potvrzuje i jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.
„V situaci covidu nebyl apetit věřitelů zpeněžovat pohledávky, protože bylo nutné nejprve analyzovat situaci na trhu, a v prvé řadě se soustředit na pomoc těm, kteří to v dané chvíli potřebovali,“ vysvětlila mluvčí Moneta Money Bank Zuzana Filipová.
Od června 2020 se situace již změnila. Banky a další finanční společnosti v očekávání zhoršení celkové ekonomické situace a s ohledem na potřebu investic do digitalizace začaly opět portfolia s nesplacenými pohledávkami nabízet k odkupu. „Nicméně počet tendrů, na které jsme byli pozváni, se zmenšil o čtvrtinu a hodnota tendrů klesla o více než polovinu,“ uvedla Palendalová.
Například splátková společnost Essox loni na odprodej nevýkonných pohledávek vyhlásila jeden tendr. „Hodnota odprodaného portfolia byla nižší než v předchozích letech,“ potvrdila šéfka Essoxu Jana Hanušová.
U České spořitelny pak podle jejího mluvčího Filipa Hrubého meziročně klesl počet i objem pohledávek, které banka prodává externím společnostem, o více než třetinu.
Mluvčí Monety uvádí několik důvodů znovuoživení trhu s inkasem: jednak se blížil konec roku, a bylo tedy nutné pracovat s portfolii nevýkonných úvěrů. Dále se blíží změna legislativy, která bude pro věřitele veskrze negativní. „Na trhu je také mnoho likvidity a hlad investorů, kteří ji musí umístit a také musí zvážit, jestli udrží své zaměstnance, kteří pro ně odkoupené pohledávky vymáhají nebo ne. A nakonec, věřitelé dokázali analyzovat dopady covidu na trh prodeje pohledávek a zařídit se podle toho,“ říká Zuzana Filipová.
Chování dlužníků inkasních agentur kopírovalo strachy ve společnosti. Na začátku pandemie se projevil strach o budoucnost, o zachování práce a následný strach z nedostatku financí na zaplacení nutných věcí. Někteří klienti byli zodpovědní a sjednali si odklad splátek, jiní přestali splátky posílat, aniž by se ozvali.
„Největší propad byl v dubnu - do 15 % za Česko i Slovensko. V Česku byl propad menší – 10 %. V květnu, kdy se situace začala zlepšovat, někteří klienti zaplatili dlužné splátky za duben, někteří i za březen. Od května se z 90 % klienti vrátili k pravidelnému splácení,“ informovala Palendalová. „Samozřejmě jsou lidé, jimž vypadly příjmy, ale zároveň evidujeme klienty nové, kteří se rozplatili,“ doplnila.
Kdy dlužníka přebírají vymahači
Když dlužník přestane splácet, záleží osud jeho pohledávky na tom, kdo je původní věřitel. Zda banka, nebankovní poskytovatel půjček, jsou i další věřitelé typu telekomunikační nebo energetické firmy. „Hodně se teď dostává do popředí e-commerce, kdy e-shopy poskytují zboží na splátky samy,“ říká Palendalová.
Doba, kdy se věřitelé rozhodují portfolio prodat, se liší.
Například České spořitelně se daří dohodnout na splacení dlužných pohledávek u 95 % klientů, u nichž dojde ke zpoždění se splácením, do 3 měsíců od vzniku prodlení. „K prodeji pohledávky externím společnostem proto přistupujeme pouze u jednotek procent pohledávek, u nichž je velmi nízká pravděpodobnost finálního splacení ze strany klienta,“ konstatoval Filip Hrubý.
„Klademe velmi velký důraz na to, aby každý klient od chvíle, kdy se dostane do prodlení, měl nejdříve dostatečný prostor na reakci a doplacení vzniklého dluhu. Se všemi klienty se snažíme navázat kontakt už v době prvotního prodlení s několika splátkami s cílem domluvit se na alternativní formě úhrady vzniklého dluhu,“ popisuje šéfka Essoxu.
„V tom pokračujeme i v průběhu celé fáze mimosoudního vymáhání vzniklé pohledávky, po jejím zesplatnění, jakož i v rámci soudního vymáhání. Pokud jsou všechny dostupné možnosti vyčerpané nebo neúčinné, tak až následně, zpravidla po několika letech řešení, přistupujeme k samotnému prodeji pohledávek,“ dodala Jana Hanušová.
„Doba, po které nominujeme zákazníka k odprodeji, je velmi různá. Roli zde hraje zákazníkova platební historie, komunikace zákazníka, snaha situaci řešit, dodržování nově vzniklých dohod. Je to dlouhodobý proces, ve kterém využíváme osobní návštěvy našich obchodních zástupců, tak i naše specializované oddělení a využíváme také služeb několika externích inkasních společností, se kterými spolupracujeme,“ uvedla za firmu Provident její mluvčí Kateřina Jarošová.
Třeba Komerční banka prodává pohledávky až po různých snahách o rozplacení klienta a po pěti letech soudního vymáhání.
„Do těchto portfolií nezařazujeme pohledávky, které by neprošly pětiletým obdobím soudního vymáhání. Do portfolií také zásadně nedáváme pohledávky promlčené, pohledávky právně nevymahatelné z jiného důvodu, stejně jako pohledávky, jejichž výše nedosahuje interně stanovené hranice,“ konkretizoval mluvčí finančního domu Michal Teubner.
Pozor na zesplatnění
Dlužník by měl na začátku vědět, kdy dojde k zesplatnění. To je situace, kdy musí doplatit plnou výši nesplacené dlužné částky. Každý věřitel má jiné podmínky zesplatnění (u některého stačí nedodání požadovaného dokladu), což bývá obsahem smluvní dokumentace.
„Průměrně k zesplatnění může dojít za dva tři měsíce, záleží také na tom, jak dlužník s věřitelem komunikuje,“ uvádí šéfka agentury KRUK.
Vždy je výhodnější pro obě strany se domluvit, pro věřitele je nepraktické se zabývat vymáháním a případným následným prodejem pohledávek, nejvíc kvůli administrativě. Obvykle je potřeba předvybrat pohledávky k prodeji, vypsat tendr, popsat portfolio, poskytnout vzorek anonymizovaných dat - aby uchazeč stanovil správnou cenu.
Tendry na pohledávky
V Česku může být kupujícím pohledávek kdokoli. V tendrech na portfolia pohledávek nemusí být vždy rozhodující cena, věřitel si stanovuje svoje vlastní další podmínky. Někdy je podmínkou minimální cena, kolik by za prodej chtěl utržit. Někdy je podmínkou, aby byli soutěžící členy asociace, která garantuje etický přístup k vymáhání pohledávek.
„Když odkoupíme pohledávku, obvykle jsme to my, kdo na základě zmocnění od původního věřitele kontaktuje klienta s informací o změně majitele pohledávky. Součástí portfolia jsou informace o adrese a telefonním spojení na klienta. Někteří klienti se sami ozvou, když od nás dostanou dopis. Dále se snažíme domluvit, jaké má dlužník možnosti splatit své dluhy,“ popisuje Palendalová.
Pro spoustu lidí je změna věřitele impuls, že se něco stalo, začnou komunikovat. „I u nás je ale určité procento lidí, kteří nechtějí komunikovat nebo mají velmi omezené možnosti splácení,“ připouští Palendalová.
„Pokud uzavíráme splátkovou dohodu se splátkovým kalendářem, pak je tato dohoda bezúročná, v dohodě máme uvedenu maximální dobu splatnosti s ohledem na výši dluhu,“ konstatuje šéfka agentury KRUK.
„Tam, kde se nedaří klienta zkontaktovat - obecně se o kontakt s klientem snažíme zhruba šest měsíců - dluh narůstá zákonným úrokem z prodlení. Když se kontakt nepodaří, obracíme se na soud s návrhem na vydání platebního rozkazu,“ doplnila.
Co bude dál s inkasem
V nejbližší budoucnosti bude v inkasním byznysu záležet na vývoji zaměstnanosti. Když lidé mají práci, je prostor se domluvit na splácení. „Může nás ovlivnit i počet nemocných či hospitalizovaných - pokud by epidemie zdravotně zasáhla ekonomicky aktivní ročníky, pak snížení jejich příjmů při přechodných nebo trvalých následcích negativně ovlivní jejich možnosti splácení závazků. Taková situace by ovšem ovlivnila celou ekonomiku,“ podotýká Jaroslava Palendalová.
„Očekáváme, že od letošního druhého čtvrtletí se začne projevovat horšící se ekonomická situace obyvatel. Zároveň s tím se zintenzivní snaha věřitelů, zejména bank, prodávat nesplácené pohledávky,“ míní jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.
