Pandemie by mohla trvat dva roky, varují američtí experti

Experti z amerického Centra pro výzkum a politiku infekčních chorob (CIDRAP) sestavili zprávu, v níž předpovídají další vývoj koronavirové situace ve světě. Nejdůležitější závěry zveřejnil v neděli Business Insider s tím, že vědci namodelovali celkem tři možné scénáře, kterými by se mohl svět v následujících měsících ubírat. Zároveň varují, že by pandemie mohla přetrvávat až do roku 2022.

Nejhorší z těchto tří scénářů počítá s druhou vlnou nákazy, která by svět měla zaplavit už na podzim. Experti tuto možnost považují za velmi pravděpodobnou: varují proto všechny země, aby byly připraveny.

„Věc se má tak, že to neskončí, dokud se nenakazí takových 60-70 % lidí. Představa, že to všechno skončí brzy, popírá mikrobiologii,“ uvedl pro CNN Michael Osterholm, pod jehož vedením zpráva CIDRAP vznikla. Z jeho slov tak vyplývá, že je pro překonání pandemie potřeba, aby téměř tři čtvrtiny populace nemoc prodělaly. Dosáhnout takového čísla by podle výpočtů mohlo zabrat až 24 měsíců.

Tři scénáře, které Osterholm a jeho kolegové vytvořili, jsou založeny na modelu španělské chřipky z roku 1918, která měla ve světě přibližně 500 milionů nakažených. Tým expertů zvolil právě tuto pandemii vzhledem k některým podobným rysům, které onemocnění spojují.

Tak jako španělská chřipka se i koronavirus mezi lidmi šíří kapénkově během kašlání či kýchání, zároveň se také v obou případech objevují lidé, kteří jsou infikováni, ale nemají žádné příznaky daného onemocnění. I přes solidní podklad, který expertům 100 let stará pandemie poskytuje, si jsou vědomi toho, že nejde na tyto teorie plně spoléhat. Důvodem k pochybám je fakt, že koronavirus se mezi lidmi šíří mnohem snáze než chřipka, průměrný člověk s nemocí covid-19 totiž nakazí přibližně 2 další - toto číslo známe jako hodnotu R0 neboli index nakažlivosti, u španělské chřipky bylo 1,3.

Podle prvního navrženého scénáře týmem CIDRAP by měla být první vlna, kterou většina zemí právě zažívá, následována v průběhu léta sérií několika menších.

Počty nakažených by v tomto případě neměly být příliš vysoké, vše bude ale záležet zejména na opatřeních, která země již zavedly a jak se rozhodnou s nimi naložit po následující měsíce.

Týká se to především opatření, jakými jsou zachování odstupů na veřejnosti a zavření podniků, které nejsou tak podstatné pro chod života v zemi.

Podívejte se: Úplně prázdné dálnice, kam oko dohlédne

Druhým scénářem je již zmíněná nejhorší varianta vývoje situace, podle které by panující první vlna byla následována druhou velkou vlnou, jež by svým dopadem předčila tu aktuální.

Její příchod experti očekávají na podzim nebo v zimě tohoto roku, následovat by ji pak měla jedna nebo i více menších vln.

Druhá vlna nákazy by nejspíše opět vyžadovala uzavření hranic zemí a pohotové jednání vlád. Odborníci považují tento scénář za nejpravděpodobnější vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjela s už zmiňovanou španělskou chřipkou či s chřipkou subtypu H1N1 z roku 2009, jejíž případy se ojediněle objevují i dnes.

Variantou číslo tři je teorie, že to, co nyní svět prožívá, je také jedinou vlnou, která přijde. Počty případů nákazy by měly v následujícím období pomalu klesat a celá koronavirová situace by tak postupně vyhasla. Jednotlivé země by tak mohly postupně uvolnit veškerá opatření a v určitý moment plně otevřít své hranice.

Všechny tři scénaře se ještě mohou změnit, hlavní roli zde bude mít podle Osterholma případný nález účinné očkovací látky.

S podobnou předpovědí jako CIDRAP přišel už dříve i německý Ústav Roberta Kocha (ÚRK) pro kontrolu a prevenci nemocí. Jeho ředitel Lothar Wieler se nechal slyšet, že by nemoc covid-19 mohla v krajním případě trvat i dva roky. Kvůli dynamice pandemie zároveň vyzval tamní úřady, aby v zemi byla zavedena ještě přísnější opatření, než která německá vláda nastolila.