Článek
Pandemie koronaviru posílila šíření násilných ideologií, uvádí ve své zprávě Europol (agentura EU). Klíčovou roli v tomto ohledu hraje online propaganda, která vede k vytváření komunit a povzbuzování útoků jednotlivců mezi krajně pravicovými extremisty. Největší hrozbou pro evropské země zůstávají i nadále islamističtí extremisté. Počet jimi vedených útoků v minulém roce vzrostl oproti roku 2019.
Islamističtí radikálové loni spáchali 10 útoků, při nichž zranili 47 lidí a zabili 12 lidí, což je více než polovina z celkového počtu lidí, kteří zemřeli při útocích, jež Evropská unie klasifikovala jako teroristické útoky.
„Jsme odhodláni tuto rostoucí hrozbu řešit,“ uvedla k problému evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová pro německý server Deutsche Welle. Nebezpečí spojené s nárůstem online radikalizace se podle ní týká zejména krajně pravicových stran.
Ačkoliv většina útočníků jednala osamoceně, Islámský stát i nadále hraje roli v podněcování nových podporovatelů v Evropě. Zpráva Europolu poukazuje také na spojitosti útoků a probíhající pandemie. U mnohých pachatelů vedla k útoku kombinace extrémní ideologie a problémů s duševním zdravím. Ty mohly být způsobeny stresem a sociální izolací, které způsobily opakující se lockdowny.
Dlouhodobý pobyt doma a online radikalizace vedly i k nárůstu krajně pravicové extremistické ideologie a násilí, dokládají data Europolu ve shodě se zprávou zveřejněnou německými úřady. Podle reportu se krajně pravicoví radikálové pokoušeli infiltrovat jiné komunity, aby mohli šířit své myšlenky. Výrazným příkladem jsou hnutí organizovaná proti vládním protipandemickým opatřením. Krajní pravice se také pokusila využít společenských obav ohledně klimatu a ekologických problémů.
Počet útoků vedených anarchisty a dalšími levicově orientovanými aktéry v roce 2020 nevzrostl. Jejich činy se zaměřovaly na veřejný i soukromý majetek a většina z 25 nahlášených případů se odehrála v Itálii.
