Pandemie a brexit. Britská populace se zmenšila nejvíc od druhé světové války

V Británii se v posledních dnech vyčíslují důsledky koronavirové pandemie na pokles populace. Čísla za minulý rok zveřejnil Britský národní statistický úřad (ONS) i vládou financované centrum pro statistiku v oblasti ekonomie (ESCoE). Obě organizace zaznamenaly výrazný pokles.

Podle studie ESCoE, která se soustředila na období mezi poslední čtvrtinou roku 2019 a stejným obdobím v roce 2020 se britská populace obyvatel narozených mimo ostrovy namísto předpokládaného navýšení o 350 000 lidí zúžila o 1,3 milionu. To podle autorů „i v případě, že by se jejich odhad jen blížil realitě“, znamená největší pokles celkové britské populace od 2. světové války.

„Zdá se, že značná část zátěže způsobená snížením počtu pracovních míst v důsledku pandemie padla na zahraniční pracovníky, kteří se raději rozhodli vrátit než být nezaměstnaní,“ shrnují autoři výsledek studie.

Nejvíc se podle ESCoE vylidnil Londýn, kde „mohlo ubýt až 700 000 obyvatel“, přičemž značná část z tohoto úbytku „může a nemusí být dočasná“. Záleží, jestli se lidé narození mimo Velkou Británii po pandemii ze svých zemí původu do Londýna vrátí. ESCoE podotýká, že tento londýnský pokles není zcela bezprecedentní, protože k poklesu populace Londýňanů o 20 % došlo i v 70. letech 20. století.

Podle studie PwC, kterou cituje Guardian, by v roce 2021 mohl počet obyvatel britské metropole klesnout o dalších 300 000 na číslo 8,7 milionu. Šlo by údajně o první propad v počtu Londýňanů od roku 1988. PwC zmiňuje jako jeden z hlavních faktorů přechod na home office, kdy tisíce lidé ztratily důvod v metropoli fyzicky pobývat. 74 000 Londýňanů si podle průzkumu z konce prosince koupilo dům mimo hlavní město, což je nejvíc od roku 2016.

Guardian taky ve svém článku zmiňuje strašák v podobě prudkého propadu porodnosti, který by mohl být tak dramatický, že ho Spojené království v posledním století nezažilo.

Potenciální návrat zahraničních pracovníků, jak podotýkají Irish Times, zkomplikují pobrexitová pravidla. Lidé ze zemí EU, kteří Spojené království loni opustili, podle nich budou potřebovat pracovní víza. Ti, kteří mají v Británii status usedlíka, budou moci v zemi pracovat bez problémů, noví migranti ale nikoliv.

Nabízí se samozřejmě otázka, jestli má Británie odliv zahraničních pracovníků vnímat jako problém, nebo příležitost pro snížení nezaměstnanosti rodilých Britů. V tomto ohledu ESCoE kritizuje svůj sesterský ONS, který podle první z jmenovaných organizací uvedl „těžko věrohodná“ data.

ONS totiž například uvádí, že v Londýně počet rodilých zaměstnaných k třetí čtvrtině roku 2020 vzrostl o 250 000 a populace lidí narozených v Británii se v hlavním městě zvýšila o 440 000. To je podle ESCoE v rozporu v první řadě s faktem, že daňové záznamy k srpnu 2020 v Londýně ukazují pokles o 141 000 zaměstnanců (bez ohledu na jejich národnost). Za stejné období také vzrostl i počet žadatelů o úvěr z 172 000 na 481 000.

Podle ESCoE oficiální čísla nedávají smysl i vzhledem k tomu, že Londýn, který byl pandemií postižen snad nejtvrději z celé země, má navíc vysokou koncentraci pracovních míst v turistice, pohostinství a dalších sektorech, které loni prakticky nefungovaly. Zkreslení podle ESCoE mohlo vzniknout tím, že ONS měl kvůli koronavirovým opatřením omezenou možnost sběru dat a zároveň v průzkumech nacházel méně zahraničních pracovníků, což se pak falešně projevilo jako nárůst počtu pracovníků domácích.

I ONS ostatně nedávno zveřejnil data o úbytku lidí v Británii. Oficiální zpráva úřadu se vztahuje na období od začátku loňského roku do června 2020, tedy asi na poloviční dobu v porovnání se statistikou ESCoE zaměřující se na odliv obyvatel pocházejících ze zahraničí.

Celkově statistický úřad spočítal za toto období úbytek v Británii narozených lidí o 246 000, v případě obyvatel ze zahraničí pak o 231 000 oproti předešlému roku. Dodává k tomu, že v Británii přitom mezi roky 2017 a 2020 panovala relativní populační stabilita.

Podle odhadu ONS se v posledních měsících ve Spojeném království dramaticky snížil počet Poláků. Místo dosavadních 900 000 jich za Lamanšským průlivem nejspíš zůstalo jen 815 000, což je největší propad od roku 2004, kdy Polsko vstoupilo do Evropské unie a pro Poláky se ihned otevřel britský pracovní trh.

BBC mimo to rovněž tento týden upozornila na další statistiku ONS, podle které země loni zaznamenala velký nárůst úmrtí obyvatel ve srovnání s průměrem z předešlých let.

Za rok 2020 ONS eviduje 697 000 úmrtí, což je o téměř 85 000 víc, než by se dalo předpokládat podle dat z minulých pěti let. BBC píše, že jde o 14% nárůst, což je největší počet takzvaných přebytečných úmrtí (excess deaths) za posledních 75 let, tedy opět od druhé světové války. Do statistiky se přitom nevešel prosinec, kdy v Británii jen na koronavirus umíralo kolem pěti stovek lidí denně. Celkově už má Británie přes 86 000 obětí koronaviru.