„Pan Podivín”. Babiš dostal v Bruselu přezdívku kvůli boji za jádro

„Za pana Podivína je na tomto summitu český premiér Andrej Babiš,” napsala bruselská komentátorka Financial Times Mehreen Khanová na svém Twitteru. Reagovala na spor českého premiéra a části Evropské rady o využití nukleární energie.

Ve čtvrtek se v Bruselu konal klimatický summit lídrů členských zemí Evropské unie a v noci na pátek, s výjimkou Polska, účastníci potvrdili, že do roku 2050 chtějí dosáhnout uhlíkové neutrality. Podle Babiše probíhal summit ve velmi dobré náladě a pochvaloval si, že se do závěrečné dohody dostala i podpora jádra.

„Na dnešní Evropské radě jsem přesvědčil lídry o tom, že rozvoj jaderné energie je naší cestou ke klimatické neutralitě,” napsal si premiér na svůj Twitter. „Byl jsem tam celý večer sám,” postěžoval si český premiér novinářům po desetihodinovém jednání Evropské rady: „Nakonec se mi to ale povedlo,” komentuje zmínku o jaderné energii.

To ale není úplně přesné, dohoda obsahuje jen zmínku o tom, že v řadě evropských zemí funguje jaderná energetika: „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,” zní konkrétní pasáž z dohody. Česko, společně s Polskem a Maďarskem, už před summitem prosazovalo dodání zmínky o jádru, ovšem o tom, že jaderná energie „patří mezi čisté zdroje, a má tak nárok na klimatické investice”.

Jadernou energetiku nepodporují zejména Rakousko a Lucembursko. Nechtějí, aby se financovala ze zdrojů Evropské unie. „To nikdy nebylo na stole,” řekl pro ČTK Babiš. Minulý týden na klimatickém summitu OSN v Madridu prohlásil, že bez pomoci evropských fondů Česko nikdy klimatické neutrality dosáhnout nemůže.

Polsko, jako jediná členská země, nepodpořilo společnou dohodu o uhlíkové neutralitě. 80 % polské elektřiny závisí na uhlí, v případě neutrality by museli reformovat celý systém. Obávají se, že by se zavírání uhelných elektráren příliš dotklo životní úrovně Poláků. Premiér Morawiecki, jak zmiňuje britský deník The Guardian, řekl, že by Polsko mělo být schopné dosáhnout cílů o dvacet let později, tedy v roce 2070.

„Sdílíme stejný cíl, ale jedna země se rozhodla, že potřebuje více času,“ prohlásil podle ČTK šéf Evropské rady Charles Michel. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová deníku The Guardian o polské pozici řekla, že by rozhodně neměla ovlivnit Komisi v dalších krocích tzv. Zelená dohoda, kterou ihned po vstupu do úřadu na začátku prosince začala prosazovat.