Článek
„V příštích letech by pak měla být rekonstruována výpravní budova nádraží Praha - Bubny, která bude sloužit jako památník holokaustu. Návrh Ministerstva kultury dnes schválila vláda,“ řekla mluvčí Ministerstva kultury Michaela Lagronová.
Památník ticha ukáže osudy židovských obyvatel Prahy za druhé světové války. Jeho hlavní činnost se soustředí nejen na dokumentaci transportů z nádraží v Bubnech do koncentračních a vyhlazovacích táborů a další osudy českých Židů, ale také na nevratné kulturní proměny Prahy. Hlavním cílem této paměťové instituce bude vzdělávání a boj proti xenofobii, antisemitismu a dalším současným extremistickým projevům ve společnosti. Památník ticha bude 30. příspěvkovou organizací Ministerstva kultury.
„Praha nemá ani 75 let po válce aktivní památník příběhů šoa. Nemá centrum, kde by se dalo v odkazu holokaustu vzdělávat, kde by se vytvořil atraktivní výstavní i vzdělávací program, jaký dnes moderní památníky ve světě mají,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Do 31. prosince 2021 bude Památník ticha postupně přebírat aktivity Památníku Šoa Praha, obecně prospěšné společnosti. Jednotlivé akce budou v roce 2021 pořádat oba subjekty.
Nemovitost i okolní pozemky jsou majetkem státu prostřednictvím Správy železnic. Jedná se o majetek z velké části nepotřebný pro budoucí provoz železniční dopravy a projekt zde tak může vzniknout, aniž omezí jakýkoliv budoucí urbanistický rozvoj území Praha - Bubny, uvedlo dnes Ministerstvo kultury.
S myšlenkou na přebudování nepoužívaného nádraží Praha-Bubny na Památník ticha přišel před lety filmový dokumentarista a ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha Pavel Štingl. Symbolicky prvním krokem přestavby železniční stanice bylo v roce 2015 odhalení pomníku od Aleše Veselého, který nahrazuje obvyklý význam základního kamene. Má podobu koleje směřující k nebi. Po mnohaletých neúspěšných pokusech o jednání se státem či městem Praha loni Štingl řekl, že v práci na památníku už nechce pokračovat. Navzdory tomu v činnosti ředitele Památníku ticha dál působí dodnes.
Naposledy například lidé z Památníku ticha v čele se Štinglem připomněli 25. listopadu na nádraží Bubny tragickou událost, při které přišlo v roce 1940 na lodi Patria u haifského přístavu o život 270 lidí ze zhruba 3000 židovských běženců z okupované Evropy. Památku modlitbou uctil i vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Ministerstvo na přípravu stavby památníku poskytlo asi 5,6 milionu korun, na další části projektu se počítá s výdaji zhruba deset milionů. Vyčlenilo i 50 milionů na vytvoření stálé expozice v památníku. Výdaje na opravu a dostavbu budovy úřad odhaduje až na 200 milionů.
