Článek
„Návštěvníkům přiblíží spisovatelovy výlety do malebné krajiny s rybníky, lesy i pozůstatky industriální architektury,“ informovala za památník Magdalena Bičíková.
Výstava, instalovaná v prostorách spisovatelovy prvorepublikové garáže, představí dobové kresby, fotografie i rekonstrukce pravděpodobné podoby budov, které v okolí památníku kdysi stávaly. Mapuje i vývoj místního průmyslu zpracovávání kovů, který dal krajině její nezaměnitelný ráz a dramatičnost.
Nynější památník původně sloužil jako správní budova místních válcoven a strojíren. Čapek a jeho žena Olga Scheinpflugová dům dostali od jeho majitele a spisovatelova příbuzného Václava Palivce k doživotnímu užívání coby svatební dar. „Karel Čapek se původně zdráhal velkorysý dárek přijmout, navíc namítal, že o dům na venkově nikdy nestál. Ostatně na Vinohradech měl krásnou vilu s pěstěnou zahradou. Když se ale přijel na Starou Huť podívat, prostorný dům umístěný pod hrází rybníka i půvabná okolní krajina mu okamžitě učarovaly,“ uvedl ředitel památníku Zdeněk Vacek.
Výstava mapuje rozvoj tamního železářství od roku 1674. Tehdy vlastníci panství Mansfeldové založili první huť na výrobu a zpracování železa. I na pozemku dnešního památníku stál od roku 1768 hamr na zkujňování surového železa a vykování hutních polotovarů. A protože byl nejvýše po vodě, vžil se pro něj název První, ale i Stržský či Josefodol podle jména přilehlého rybníka a údolí pod ním.
Později tam vyrostla takzvaná pudlovna s válcovnou plechů a tyčí, první na Podbrdsku. Po jejím dokončení v roce 1840 se ale ukázalo, že vodní tok je k jejímu pohonu slabý a zařízení není provozuschopné. Pudlovna se proto změnila ve strojírnu, na jejímž vzniku se podílel i pražský Breitfeldův podnik, základ pozdějšího koncernu ČKD. Ani strojírna tu však neměla dlouhého trvání a v roce 1890 vyhořela. Zbyly jen správní, obytné a hospodářské budovy. Právě bývalá správní budova se v roce 1935 stala venkovským domem Karla Čapka.
Expozice se věnuje i ukázkám současné produkce tradiční místní slévárny rodiny Svojitkových. Firma nesoucí název osady Stará Huť je dodnes jednou z mála uměleckých sléváren v tuzemsku. Už více než sto let se věnuje produkci bronzových a litinových předmětů, které fortel českých slévačů proslavily i v zahraničí. „Návštěvníkům ukážeme reprezentativní výběr výrobků z těchto fascinujících materiálů, pocházejících jak z minulých dob, tak ze současnosti. Na jednom místě je tak možné srovnat historická a moderní designová díla,“ dodal Vacek.
