Článek
Pieta se uskutečnila v den původně plánované tradiční tryzny, která se letos poprvé od roku 1946 nekoná.
S květinami kolem půl jedenácté k pylonu uprostřed hřbitova přišli ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek, místostarosta Terezína Martin Pala, tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus, místostarosta Litoměřic a poslanec Karel Krejza (ODS) a Zdeněk Pošusta za Terezínskou iniciativu. Věnec položil v tichosti předseda Senátu.
Terezínská tryzna se koná každý rok třetí květnovou neděli, vzpomínky se účastní až 5000 lidí. Letos pořadatelé přesunuli událost kvůli epidemii koronaviru na 18. října. V létě pak rozhodli, že se bude konat bez účasti veřejnosti, aby byl dodržen limit 1000 lidí na akci.
Vzhledem k aktuální nepříznivé epidemické situaci a s ohledem na krizové opatření vlády z 30. září, zakazující mimo jiné venkovní akce s předpokládanou účastí více než 20 lidí, se organizátoři rozhodli na začátku října tryznu definitivně zrušit.
Poprvé se tryzna konala necelý rok po tzv. Národním pohřbu, kdy byly na prostranství před Malou pevností pohřbeny ostatky 601 obětí exhumovaných z masových hrobů. Pohřbu se tehdy zúčastnila řada významných osobností jako ministr zahraničních věcí Jan Masaryk a Milada Horáková, která promluvila za vězněné ženy. Touto tryznou byl položen základ ke vzniku Národního hřbitova.
V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do policejní věznice pražského gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů z řady evropských zemí. Na Národním hřbitově je 2386 jednotlivých hrobů a několik pylonů, pod nimiž jsou pochovány další tisíce mužů, žen a dětí.
