Článek
Redaktoři Rádia Svobodná Evropa se na tuto praxi, která je podle skupin na ochranu lidských práv v Pákistánu velmi častá, ptali duchovních, kteří za těmito konverzemi stojí. V reportáži se mimo jiné zajímali o to, proč se pákistánští zákonodárci rozhodli nechránit nezletilé a nezajistili, aby k něčemu opakovaně nedocházelo. „Proces, který se k tomu váže, není nijak vyjasněný. Neměla by to dělat neformální skupina duchovních. Měl by to dělat stát,“ říká například Khushal Khan Khattak z pákistánské komise pro lidská práva. Náboženský seminář Dargah Bharchundi Sharif v pákistánské provincii Sindh je jedním ze tří hlavních center pro konverzi náboženských menšin k islámu. Právě zde byla 17. srpna 2020 nalezena hinduistická dívka Simran Kumari, která zmizela z domu své tety.
„Zavolali mi a řekli: Vaše sestra je u nás a chce přijmout islám,“ říká Simranin bratr Sunny Kumar, který se stále snaží přijít na to, co se vlastně stalo. Věří, že jeho tehdy sedmnáctiletá sestra, která podle něho trpí psychickými problémy a zároveň má špatný zrak, byla unesena a násilím donucena konvertovat. Simranina rodina si pořídila video, když jim bylo dovoleno dívku vidět. Nemohli se s ní však setkat v soukromí, neustále ji hlídali představitelé semináře.
„Když jsme tam přišli, byl na ni vyvíjen nátlak. Podívejte se na to video, jak jí dávali instrukce,“ ukazuje reportéru Rádia Svobodná Evropa Kumar. Když se pak rodina vrátila domů, obdržela zprávu. Dozvěděli se z ní, že má Simran nové islámské jméno Ayesha a také muslimského manžela. „Do dvou hodin po našem návratu jsme to video dostali, že prý přešla k islámu a vdala se. To vše jen během dvou hodin.“ „Jaký vzkaz chcete předat svým příbuzným?“ ptá se Simrany jeden z duchovních. „Chci jim vzkázat, aby mě už neobtěžovali. Chci se svým manželem žít šťastně,“ odpovídá Simrana.
Druhý den ráno pak vydal soudce soudní příkaz, který Simran chránil před její hinduistickou rodinou a právně jí bránil získat ji zpět. Policie odmítla případ vyšetřovat. Jen o deset dní předtím se v domově její bývalé rodiny ještě ozýval Simranin smích, když dávala svým bratrům obvyklé náramky přátelství. Během jednoho dne byla pryč. „Dejte nám povolení, abychom si dceru mohli přivést domů. Bolí mě srdce. Chci ji vidět před sebou na vlastní oči,“ žádá Simranina matka. Rodina byla ale bezmocná. „Měli jsme pocit, jako by nás pohltila země. Nebudete tomu věřit, ale byli jsme připraveni se zabít,“ dodává bratr. Závratná rychlost Simranina zmizení, přeměna a následný sňatek je podle pákistánských skupin na ochranu lidských práv velmi podezřelá a znepokojivá. Aktivisté odhadují, že každý rok je v Pákistánu násilně konvertováno až 1000 dívek a mladých žen, většinou právě z místní hinduistické menšiny. „Obvykle ty dívky pocházejí z velmi chudých rodin. Ty ve většině případů nemají peníze ani prostředky na to, aby se mohly nějak bránit. Nemohou se vůbec vzepřít těmto únosům svých žen, dcer i dětí,“ říká Khushal Khan Khattak Z 220 milionů obyvatel Pákistánu tvoří hinduisté podle vládních údajů asi 2 % populace, tedy 4,5 milionu. Vedoucí představitelé hinduistické komunity ale tvrdí, že je to spíše osm milionů lidí. Muslimové a hinduisté v Pákistánu dlouhá léta žili ve smíru, v posledních letech se ale objevilo několik ojedinělých útoků na hinduistické chrámy. Poslední incident se stal tento čtvrtek ve východní provincii Paňdžáb. Vláda zde nasadila polovojenské jednotky, protože tam muslimský dav v jednom městě ve středu zaútočil a vážně poškodil místní hinduistický chrám. Hněv muslimů vyvolalo ukončení vazby osmiletého chlapce z hinduistické komunity, který údajně počůral koberec náboženské školy.
Domov Simraniny rodiny se nachází ve městě Mirpur Mathelo v severním okrese Ghotki. Po přijetí islámu v semináři Dargah Bharchundi Sharif v nedalekém Daharki jsou noví muslimové často odváženi právě do sousední provincie Paňdžáb, kde je zákonem povolený věk pro uzavření manželství 16 let a ne 18 let jako v Sindhu. Za Simraninou konverzí stojí duchovní Mian Mohammad Javed. Tvrdí, že jí bylo 21 let, kdy k tomu všemu došlo, a popírá, že by na ni byl vyvíjen nějaký nátlak. Tvrdí, že od roku 2015 osobně obrátil na islám více než 100 lidí, a odmítá jakákoli obvinění, že by jeho konvertitům někdo vyhrožoval nebo je unášel. „Je to naprostá lež. Je to nepravda. Kdyby to byla pravda, mohli by to dokázat u soudu. Vyzývám je, ať to udělají,“ říká Javed. V roce 2020 označilo americké ministerstvo zahraničí Pákistán za zemi, ve které dochází k porušování náboženských svobod. Pákistánská vláda toto obvinění odmítla. Hinduistické, sikhské a křesťanské menšiny však zůstávají v této zemi nadále zranitelné, což se týká především dívek a mladých ženy z těchto komunit.
Skupiny na ochranu lidských práv tvrdí, že rozdělování nemuslimských rodin bude v Pákistánu pokračovat, pokud jim nebude poskytnuta dostatečná ochrana a možnost postavit se právnímu systému, který zvýhodňuje muslimskou většinu a obzvláště islámské duchovní.
Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.
