Článek
Ruským prezidentem bude na dalších 6 let Vladimir Putin. Podle neoficiálních výsledků o tom v den, kdy Ruská federace oslavila 4. výročí násilné anexe Krymu, rozhodli voliči v největší zemi světa. Dosavadní hlava státu se hladce prosadila proti sedmičce rivalů, byť prezident, podobně jako v minulých letech, ignoroval předvolební televizní debaty. Proti Putinovi nesměl oficiálně kandidovat současný nejznámější opoziční politik Alexej Navalnyj, který vyzval necelé 2 miliony odběratelů svého YouTube kanálu, aby prezidentské volby bojkotovaly.
Vypadá to, že by toto funkční období mělo být pro něj už tím definitivně posledním, i když u hegemona ruské politiky jeden nikdy neví. Mark Galeotti z Ústavu mezinárodních vztahů v pořadu Mapa Jiřího Hoška uvedl, že „Vladimir Putin působí dojmem, že ho už vládnout nebaví”. Podle Galeottiho byl Putin „napřed sice tvrdým nacionalistou, ale současně pragmatikem ve vztahu k ruské společnosti a k Západu”. S postupem času se stal údajně větším ideologem, který zabředl do geopolitického střetu se Západem. Většina členů elity ho ale nenásledovala. „Jsou to pragmatičtí kleptokraté. Chtějí vládnout této zemi, chtějí ji okrádat a nejsou moc oddaní téhle velké geopolitické soutěži. Ale vůči Putinovi a Kremlu musejí volit ta správná slova a tvářit se, že jsou součástí této křížové výpravy,” dodává Galeotti.
Putin je podle dalších hostů Mapy, rusistů Marka Příhody, Jana Koutníka a Libora Kukala, podepsaný pod nesporným ekonomickým boomem Ruska i obnovením velmocenského postavení v mezinárodní politice. Je ale spjatý i s demokratickým deficitem země, s pocitem nesvobody, perzekucí svých odpůrců, nepohodlných novinářů, agresivním chováním vůči některým státům. Násilná anexe Krymu a agrese na východě Ukrajiny jsou podle Marka Příhody z Centra Borise Němcova FF UK hlavní „škraloupy”, které má současné kremelské vedení na starosti. Podle Příhody je zcela namístě, aby současné mezinárodní sankce proti Rusku zůstaly v platnosti.
