Článek
Redakce SZ Byznys oslovila podnikatele, které loni na podzim silně ekonomicky poškodily vládní uzavírky. Nikdo z nich zatím nechystá žalobu na stát.
„O podání žaloby jsem zatím nepřemýšlel a ani nevím, jestli by mi to teď nějak podnikatelsky pomohlo,“ vyjádřil se Michal Mička, investor, který nedávno poslal do insolvence své módní firmy Kara a Pietro Filipi kvůli dluhům přes půl miliardy korun.
Připouští, že kdyby vláda v listopadu neuzavřela maloobchod s desítkami jeho prodejen v obchodních centrech, situace mohla být mnohem veselejší. „Kdyby se obchody zavřely jen na jaře a uzávěra nepokračovala na podzim, kdy jsme přišli o hlavní sezónu, situace by byla určitě jiná,“ dodal. Mička nedávno v rozhovoru pro SZ Byznys avizoval, že tradiční české značky zřejmě skončí v konkurzu. V módním byznysu podnikatel nenávratně přišel o celé své úspory zhruba sto milionů korun.
Cestou soudních sporů se neplánuje vydat ani známý výrobce a prodejce pánských obleků, konfekce a módních doplňků Ladislav Blažek, který měl větší štěstí, protože věřitelé schválili reorganizaci a odpustí mu většinu z 87 milionů korun dluhů.
„Uzavření jen části obchodů bylo nespravedlivé. Je dobře, že se k tomu takto významná instituce postavila. Bohužel naši současnou situaci to neřeší. Spory by nejspíš byly na roky,“ drží se zpátky pražský podnikatel.
Raději náboje než dětské boty
Žádná mobilizace v obchodu neprobíhá, přestože prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza mluví o tom, že mohou přijít desítky tisíc žalob na stát a právníci už připravují předvyplněné žaloby.
Nález Ústavního soudu spíš obchodníkům vydláždí cestu k narovnání podmínek, které nebudou pro nikoho diskriminační. Soud vytkl vládě mimo jiné nedostatečné zdůvodnění toho, proč některé obchody zavít musely a jiné ne.
„Ukázalo se, že vláda nesmí diskriminovat obchody podle velikosti ani podle sortimentu. Chápu, že myslivci křičeli, že potřebují náboje na střílení divočáků, ale proč dostali přednost před rodinou, která potřebovala koupit dětem boty?“ vypíchl absurditu Prouza a dodal, že teď by vláda měla zrušit i stávající omezení a v řádu několika dnů připravit nová pravidla pro fungování celého obchodu. A také návrh spravedlivějších kompenzací. „Pokud budou hrát mrtvého brouka, senátoři podají další stížnost na aktuálně platné omezení a se žalobami na stát už nebude na co čekat,“ nastínit Prouza možný vývoj.
Čím dál víc podnikatelů označuje momentálně nastavený systém kompenzací za nedostatečný. Už delší dobu proto volají po tom, aby stát uzavřeným provozům na oplátku vyplácel bolestné formou procenta z tržeb, nebo fixních nákladů. Tomu se Ministerstvo průmyslu a obchodu brání.
Podnikatelé připouštějí, že rozhodnutí Ústavního soudu jim dává do rukou zbraň, jíž se mohou domoci lepšího odškodnění.
„Žaloby mi přijdou jako krajní řešení. Věřím, že nás stát nějak odškodní a podrží, abychom nemuseli krachovat. Kdybychom na tom měli být stále tak špatně, nedá se vyloučit, že dojde na žaloby,“ uvedl majitel značky outdoorového oblečení Alpine Pro Václav Hrbek. „Když už jsme byli uzavřeni, doufám, že nás stát spravedlivě odškodní. Pan Havlíček si myslí, že jsme s restauracemi odškodněni královsky. Nemyslíme si to. Sice nám to pomáhá, ale není to trvale udržitelný stav. Neumožňuje nám to v klidu přežít tuto dobu,“ dodal.
Žalovat stát mohou i fitness centra
Podobně uvažuje například spolumajitel karlovarského Fitness Clubu Luky Robert Lukáš. „Nebral bych to jako donucovací prostředek. Pokud stát nebude ochoten přistoupit na rozhodnutí Ústavního soudu a neudělá pořádek v tom, jakým způsobem nastavit přijatelná pravidla, abychom mohli fungovat, tak nám nezbude nic jiného než se dožadovat náhrady za předchozí i aktuální období,“ řekl.
Podle Prouzy Ústavní soud zrušil jen ustanovení, které se týkalo uzavření obchodů, ale fitness centra mohou podat samostatnou ústavní žalobu a mají teď velkou šanci, že s ní stejně jako obchody uspějí.
Robert Lukáš svůj byznys dotuje z jiných aktivit, měsíčně ho provoz fitness centra stojí kolem 180 tisíc korun a to zdaleka státní kompenzace nepokryjí. V hypotetickém případě, kdy by po státu žádal škody od listopadu, by v případě nákladů šlo s statisíce korun a v případě ušlých tržeb o více než jeden milion korun. Standardně má měsíční tržby kolem 350 až 400 tisíc korun, v lednu až dvojnásobné.
„Náš sektor už půl roku řve a skomírá. Většina živnostníků, kteří mají fitness centra, už tohle nepřežijí. Máme zprávy o tom, že až 30 procent z nich to položí,“ řekl podnikatel.
Právní cestu nevyloučila prezidentka České komory fitness Jana Havrdová. „Pokud bude alespoň malá šance, že by se provozovatelé díky tomu něčeho domohli, určitě to budou zkoušet. Sektor je ve velice kritickém stavu a není čas na hrdinství,“ uvedla.
