Článek
Petr Červený vlastní sklárnu v Častolovicích na Českolipsku třicet let. Huť zřídil ve stodole domu po babičce. Výrobky dováží do celého světa. Světla z Floriánovy huti svítí třeba v budově hamburské filharmonie. Název sklárna získala po svatém Floriánovi, patronovi těch, kdo pracují s ohněm. „Tam v rohu je můj syn, ten to jednou převezme,“ ukazuje Červený při prohlídce své huti.
Floriánova huť patří mezi sklárny, které nově vystupují pod značkou Křišťálové údolí. Jejich propagaci zastřešuje Liberecký kraj. „Spousta turistů nakupuje výrobky odsud třeba v Praze v Pařížské ulici, u nás se ale podívají sklářům přímo pod ruce,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V budoucnu chce, aby značka nepatřila jen sklářům, ale i přírodním památkám.
Sklářství má v regionu tradici. Před více než třemi sty lety se tam zrodil český křišťál, vznikl první lustr nebo šperk. Od Kamenického Šenova až po Harrachov jsou v kraji rozmístěné huti, brusírny, malírny nebo bižuterie. Podle Davida Pastvy z Agentury regionálního rozvoje je to světový unikát. „Nikde jinde na světě nenajdete tolik skláren na jednom území,“ upozornil.
První ostrý test značku čekal o Křišťálovém víkendu. Dveře do výroby otevřelo zhruba padesát podniků. Poprvé se návštěvníkům představila i šperkařská firma Ralton z Jablonce nad Nisou. Její kameny zdobí třeba šaty módní značky Versace. „Spousta lidí nás má za domem, náš podnik ale nezná. Tady vidí, jak se sklem pracujeme,“ řekl sedmadvacetiletý Filip Svoboda, který jabloneckou bižuterii zdědil po otci.
S turisty má naopak zkušenosti jedna z nejstarších skláren na světě, sklo v Harrachově ručně foukají od počátku osmnáctého století. Tvarování skla si zájemci mohou vyzkoušet pod vedením zkušeného skláře přímo u pece. „S příchodem internetu už nemělo smysl skrývat, co umíme. Před sto lety to bylo nemyslitelné, každá sklárna si chránila výrobní tajemství,“ vysvětlil Petr Novosad. Spoluvlastní sklárnu a minipivovar Novosad a syn. Sklářská výroba je podle něj finančně náročná. „Udržet provoz jen prodejem skla je téměř nemožné,“ dodal.
Kromě skláren se do projektu zapojily i sklářské školy a muzea. Do toho železnobrodského jezdí za tavenými plastikami Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové lidé z celého světa. „Provádím Američany, Izraelce, zdejší lidé o tomto klenotu ale vůbec nevědí,“ posteskla si správkyně výstavy Lenka Jůnová. Podle ní byl ale zájem o prohlídky během Křišťálového víkendu enormní. Při rozhovoru měla vymluvené hlasivky.
Značky Crystal Valley a Křišťálové údolí získal Liberecký kraj od společnosti Preciosa letos v květnu. Za půl milionu korun odkoupil i práva na užívání na zahraničních trzích. „Značku jsme vložili do projektu bezplatně. Bereme to jako naši zodpovědnost vůči tomuto regionu a náš vklad,“ uvedla spolumajitelka společnosti Lucie Karlová. Preciosa na rozvoji značky pracovala několik let, investovala do ní miliony korun. Lustry z Kamenického Šenova visí třeba v Dubaji nebo v Moskvě. Značka Crystal Valley má i tam své jméno.
Liberecký kraj podle smlouvy do propagace Křišťálového údolí investuje dvanáct milionů korun ve třech letech. V opačném případě si ji Preciosa odkoupí zpět. „Dali jsme takové podmínky, protože chceme, aby byl projekt úspěšný,“ dodala Karlová.
O projekt je ale ze strany sklářů velký zájem, už teď je jich zapojených skoro šedesát. „Mám tabulku skoro s třemi stovkami výrobců, ale ne všichni mají podmínky k tomu, aby si pozvali návštěvníky přímo do domu,” komentoval situaci manažer projektu Pastva.
