Padající stromy a větve. Lidem hrozí v lesích kvůli suchu a kůrovci větší nebezpečí

Vyjížďka na kole, procházka se psem, běh, únik před horkem, ale i houbaření či sbírání lesních plodů. To vše láká především v létě a na podzim Čechy do lesů. V nich ale kvůli suchu a postupující kůrovcové kalamitě není tak bezpečno jako v minulosti. „Souše se mohou zlomit snadněji než zdravé stromy. Pokud lidé do lesa vstupují za větru, musí si uvědomit, že jdou do přírody,“ říká mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán se s návštěvníky, kteří se v lese nechovají opatrně, setkává denně. „Někdy je obdivuji, jak mají snížený práh vnímání toho, co je nebezpečné. Potkávám lidi, kteří lezou na skládky dříví, nebo se jdou podívat na techniku, jež kácí. Ten strom má 500 kilo a oni se nebojí se v blízkosti pohybovat,“ kroutí hlavou lesník.

Samostatnou kapitolou jsou podle Zerzána i Jouklové lidé, kteří si jízdu na kole nebo běh po lese zpříjemňují posloucháním hudby ze sluchátek. „Potkávám je pořád. Už je ani neupozorňuji,“ mávne rukou u jedné z cedulí, které lesníci nechali u vstupů na stezky namontovat. Varují návštěvníky před používáním sluchátek.

V krajních případech mají lesníci možnost ve spolupráci s obcí nebo krajským úřadem vyhlásit zákaz vstupu do lesů. Děje se tak zejména po větrných či sněhových kalamitách. Kvůli suchu a kůrovci zatím k tomuto opatření přistoupit nechtějí. „Myslím si, že dva roky minimálně nás to nečeká, stíháme zpracovávat souše v termínech,“ říká Zerzán, jehož lesy trápí zejména usychající borové porosty.

I on však apeluje na opatrnost u návštěvníků lesů, které jsou protkány cyklostezkami a volný čas v nich tráví stále víc lidí. Všechny porosty totiž nespravují městští lesníci. „Problém je spíš se soukromými lesy. Soukromníci někdy ani nevědí, v jakém stavu to mají, jedou tam jednou za rok, protože žijí někde ve městě,“ říká Zerzán a ukazuje rozdíl mezi městským lesem, kde dělníci napadené stromy odtěžili, a sousedním soukromým lesem, o nějž majitel nejeví zájem.

„Podle mých zkušeností borovice vydrží v suchém stavu dva až tři roky, než jí odehnijí kořeny a začne padat. Tyto stromy už začínají padat, tento stav je tu dlouhodobě od roku 2015,“ ukazuje do lesa, kde leží několik mrtvých borovic. Uschlé koruny ostatních naznačují, že se brzy mohou poroučet k zemi také. Kolem pozemku přitom vede stezka hojně využívaná cyklisty a také u něj parkují svá auta lidé, kteří si přijeli zabruslit na asfaltový okruh, jenž u vjezdu do lesa začíná.

U suchého stromu se podle něj neštěstí stane bez předchozího „varování“. „U souší je nebezpečné, že ani nepoznáte, kdy se něco může stát. U borovic může dojít k tomu, že odehnijí kořeny a stačí pak mírný vánek a strom spadne. Nebude ani vrzat, žádný hluk neuslyšíte a najednou zjistíte, že ležíte pod stromem,“ říká ředitel městských lesů, podle nějž je nebezpečná i samotná padající větev. „Každá větev, když letí z 20–30 metrů, může člověku prorazit hlavu.“

Padající větve v uplynulých týdnech zaměstnaly i záchranáře. Například minulý týden na Bruntálsku museli zdravotníci muže, na kterého v lese spadla větev, dokonce oživovat.

Ministerstvo zemědělství kvůli zvyšujícímu se nebezpečí, které v usychajících lesích hrozí, v červenci vydalo i Desatero bezpečného pohybu v lese. „Pro bezpečný návrat z návštěvy lesa je potřebné správně vyhodnotit možná rizika spojená se zvýšenou těžbou dřeva, pohybem lesnické techniky po cestách, častým výskytem uschlých stromů a skládek dříví. Pokyny upozorňují na největší rizika a nejjednodušší způsoby, jak se jim vyhnout,“ říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ministerské desatero, které vznikalo ve spolupráci s lesníky, zní následovně: