Článek
Je to rok od prezidentských voleb ve Spojených státech a více než devět měsíců od inaugurace jejich vítěze Joea Bidena. I když v americkém Kongresu mají nyní jen těsnou většinu, k otěžím se tehdy dostali demokraté. Jejich pozice do budoucna je však podle rozborů tamních médií stále nejistější a podobný názor zastávají i někteří odborníci.
Občané na řadě míst napříč Spojenými státy v úterý vybírali své zástupce jak na státní, tak na lokální úrovni. Například New York si zvolil nového starostu, bývalého policistu Erica Adamse z řad Demokratické strany, který je zároveň i druhým starostou města tmavé pleti. Nové vedení si vybrali také lidé v Bostonu či Detroitu. Obzvláště ostře sledovaným soubojem ale byla volba guvernéra Virginie. Politice tohoto státu v posledních letech dominovali demokraté, ale tentokrát průzkumy předpovídaly vyrovnaný souboj.
Proti sobě stanuli demokrat Terry McAuliffe, který pozici guvernéra státu zastával již dříve, a republikán Glenn Youngkin. Podle projekcí amerických médií si vítězství nakonec připisuje Youngkin a pro demokraty to není nejlepší zpráva. Podle analýzy webu CNN jde o varovný signál, který podtrhl pochybnosti, že převaha Demokratické strany v Kongresu je pro příští rok, kdy se odehrají kongresové volby, ve vážném nebezpečí.
List The New York Times Youngkina popisuje jako nejnovější hvězdu Republikánské strany. Ještě před rokem byl přitom známý spíše ve světě financí než v politice. Youngkin však zřejmě našel způsob, jak si získat republikánskou základnu stále nakloněnou bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi i ty méně vyhraněné republikány. Trump sice Youngkina podpořil, politik se v duchu jeho odkazu ale nevydal. Svou kampaň postavil na lokálních tématech a vyhýbal se kontroverzním kauzám, které exprezidenta obklopují. Na svých mítincích třeba narozdíl od bývalé hlavy státu chválil novináře.
„Ukazuje, že strategie jak uspět, existuje i bez Trumpa. Že existují témata, která v některých regionech budou rezonovat,“ okomentoval Youngkinovo vítězství pro Seznam Zprávy amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity. „V konzervativních státech se nyní ve velkém zavádějí zákony, které budou různě omezovat výuku dějepisu a společenských věd na základních a středních školách. Právě to je to, co Youngkin ve Virginii velmi umně využil, aniž by se nějak postavil za bývalého prezidenta.“
Sám úřadující prezident volbám přikládal velkou váhu. Některá média dokonce událost přirovnávají k referendu o politice, již prosazuje v Bílém domě. „Nemyslím si, že přeháním, když řeknu, že většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu a budoucnost mého prezidentství určí to, co se stane příští týden,“ cituje Bidenova dřívější slova ke spolustraníkům agentura Reuters.
Ve Virginii nemohou guvernéři působit dvě období po sobě a volí se vždy během lichého roku. Právě to podle agentury AP z voleb dělá hlavní měřítko voličského sentimentu, a jejich výsledek tak obvykle bývá varováním pro stranu, která je ve Washingtonu u moci. Ani letos tomu zřejmě není jinak, v prezidentských volbách přitom Biden ve státě vyhrál o celých deset procentních bodů. Jeho spolustraník teď prohrál o 2 procentní body.
Guvernéra volili i v New Jersey, kde stávající prezident zvítězil ještě s větším náskokem. Demokratický kandidát a stávající hlava státu Phil Murphy doufal, že ve volbách post obhájí. Podle dosavadních výsledků je však jeho souboj s republikánským protivníkem Jackem Ciattarellim těsnější, než se očekávalo, a Murphy dlouho dokonce ztrácel. Média s finálními projekcemi zatím čekají, i tento stav ale posílil dojem, že Bidenova strana ztratila důvěru občanů.
Co je tedy důvodem propadu demokratů? Podle amerikanisty Beneše špatné zprávy z Washingtonu i protesty kvůli již zmiňovaným změnám výuky. „Co se týče národní úrovně, Virginie ještě v létě vypadala, že zůstane v rukou demokratů. Akorát, že z Washingtonu začaly chodit samé negativní zprávy - odchod z Afghánistánu, ekonomika se nezvedala tak rychle, jak by si všichni představovali, a navzdory tomu, že čím dál tím více lidí je v USA očkovaných, delta tam pořád má ještě poměrně silný vliv. Také trochu roste inflace, což vlastně znehodnocuje růst mezd a poměrně nízkou nezaměstnanost, kterou si Bílý dům přál. Jak tedy klesala popularita Bidena jako takového, jeho administrativy a demokratů v Kongresu, tak zároveň klesala i podpora kandidáta na guvernéra ve Virginii, který je s establishmentem Demokratické strany silně spojován.“
Ze změn ve výuce si republikáni ve státech, kde se voliči v průběhu let střídavě přiklánějí na stranu demokratů a republikánů, úspěšně udělali velké téma. „Demokraté se podle republikánů po svém vítězství ve volbách a protestech po smrti George Floyda mají snažit indoktrinovat novou generaci Američanů tím, že se mají stydět za rasismus,“ vysvětlil spor Beneš. Výuka podle strany Donalda Trumpa často aplikuje tzv. kritickou rasovou teorii, což je akademický proud, podle něhož je rasismus nedílnou součástí amerického práva a amerických institucí a dědictví z dob otroctví a segregace proto dodnes pro černochy v USA vytváří nerovné podmínky.
Po nynějších volbách tak demokratům hrozí, že příští rok na podzim ztratí svou pozici v Kongresu, Bidenovo prezidentství bude do určité míry omezené v legislativní iniciativě a Bílý dům bude mít problém prosadit jakoukoliv agendu, jelikož na to zkrátka nebude mít dostatečné množství hlasů.
„Je možné, že aby si zachránili křesla ve volbách, začnou se někteří demokraté do určité míry distancovat od Bidenovy agendy,“ upozornil v rozhovoru amerikanista. Bidenovy plány momentálně stojí v Kongresu, kde je brzdí i demokratičtí senátoři. Právě výsledky posledních voleb by však na ně mohly vyvinout potřebný tlak a agendu se nakonec podaří protlačit. „Když pak budou lidé pozitivně reagovat, ukáže se, že právě to lidi láká a naopak je od toho, aby nyní volili demokraty, odradila nejednotnost strany a to, že nestojí za prezidentem.“
„Ukazuje se totiž, že voličstvo se od něj kvůli tomu částečně odvrací. Demokratická strana za ním zjevně nestojí celá a není schopna prosadit plány, se kterými Biden kandidoval. Často jsou to přitom věci, kvůli kterým šli demokratičtí voliči ve velkém volit. Prezident na straníky navíc netlačí, což je vlastně taková skoro poraženecká pozice,“ říká Beneš.
Ani český amerikanista nevidí budoucnost demokratů zrovna růžově. „Jejich vyhlídky nejsou dobré. Na stole je otázka, jestli prosazení legislativy, která je momentálně zablokována, může Demokratům příští rok pomoci. Dále také může samozřejmě hrát roli, jestli odezní pandemie a jestli se zvedne ekonomika. Ale úplně dobře to nevidím.“
Roli také zřejmě bude hrát nová vlna takzvaného gerrymanderingu, tedy překreslování map okrsků tak, aby co nejvíc vyhovovaly vládnoucí straně. Republikáni navíc zavádějí nová restriktivní opatření, která etnickým minoritám či chudému obyvatelstvu volby znepříjemní. Demokraté by tak ve finále mohli ztratit značnou část států, které minulý rok ve volbách získali.
Gerrymandering
Jde o účelové manipulování s hranicemi volebních obvodů (na základě znalosti volebních preferencí voličů) tak, aby došlo ke zvýhodnění politické strany, která úpravu volebních obvodů prosadila. V praxi k němu dochází už více než století. Strany buď můžou voliče soupeře koncentrovat do co nejmenšího počtu volebních obvodů, nebo naopak vytvářet obvody tak, aby si samy zajistily vždy těsné vítězství, a hlasy pro ně tak nepřicházely nazmar.
„Perspektiva demokratů na příští rok opravdu nepůsobí dobře, o to spíš, že zákon o volebních právech, který momentálně stojí v Senátu, není prosazený. Ten by přitom mohl tyhle zákony na státních úrovních neutralizovat. Demokraté tak sami sobě podkopávají nohy v tom, jak by příští rok mohli dopadnout,“ uzavírá Beneš.
