Pád lanovky na Ještědu: Lano bylo jen tři roky staré, říká šéf asociace

Nedělní pád lanovky z Liberce na Ještěd, při kterém zahynul průvodčí, vyvolal otazníky nad bezpečností českých lanovek. Tato debata se vedla naposledy před dvěma lety. Předcházelo jí několik nešťastných událostí, konkrétně pád malého dítěte ze sedačky lanové dráhy v Harrachově, pád sedačky s pasažérem v Karlově na Bruntálsku a záchranná akce v lyžařském areálu Buková hora, kde na lanovou dráhu spadl strom.

Letos k květnu zemřelo na severu Itálie čtrnáct lidí po pádu lanovky a stejně tragický osud potkal v neděli průvodčího v kabině lanové dráhy z Horního Hanychova na Ještěd. Ironií osudu spadla kabina lanovky těsně před plánovanou revizí.

„Revize probíhá pravidelně dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Je nešťastnou náhodou, že k neštěstí došlo zrovna den před pravidelnou revizí,“ řekl mluvčí Českých drah Lukáš Kubát.

Podle předsedy Asociace lanové dopravy to ale neznamená, že by lanovka měla být ve špatném stavu. „Je to spekulace. Aby se při dnešní revizi zjistila život ohrožující závada, to by byla obrovská náhoda. Vůbec bych to nespojoval. V podstatě každá lanovka v tomto státě, vyjma těch městských, se dnes (1. 11. – pozn. red.) zastaví a začnou probíhat předsezónní kontroly a povinné revize, protože teď je ekonomicky nevýhodné lanovku provozovat. Proto ten plán mají, myslím, všichni na všech lanovkách úplně stejný,“ popisuje Jakub Juračka.

Československé dráhy historicky provozovaly šest visutých lanových drah. V roce 1996 ale České dráhy prodaly lanovku z Jánských lázní na Černou horu, z Pece na Sněžku, z Bohosudova na Komáří vížku i tu z Oldřichovic na Javorový Vrch. Lanovka Tatranská Lomnice – Lomnický Štít připadla Slovensku a posléze také putovala do soukromých rukou. Pouze lanovka na Ještěd zůstala v majetku české národní železniční společnosti.

„Soukromí majitelé mají lanové dráhy pro zisk a přemýšlí, kde ušetřit, takže může dojít k tomu, že se koupí levnější věc, než by bylo potřeba. Ale u Českých drah je to naprosto vyloučené, to myšlení takové není. Naopak se podle mých zpráv ty opravy dělaly často dřív, než by se dělaly kdekoliv jinde,“ říká předseda Asociace lanových drah.

Policie vyšetřuje nedělní tragédii jako možné obecné ohrožení z nedbalosti.

„V souvislosti s událostí na lanové dráze jsme už zahájili úkony trestního řízení pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti. Zároveň žádáme dosud nevyslechnuté svědky pádu kabiny, aby se nám ozvali na linku 158,“ uvedla na Twitteru policie.

Předseda Asociace ale pochybení při kontrole nebo řízení lanovky nepovažuje za pravděpodobné. „Není možné ani naznačovat, že by neprobíhaly nějaké kontroly. Ty jsou několikastupňové. Prolínají se tam dva úřady, navzájem nezávislé právnické a fyzické osoby. Jedni předávají papíry druhým a bez nich nelze vystavit revizi. Nikdo z náčelníků nepustí lanovku, aniž by si byl jistý, že není nic špatně. Černou můrou náčelníků je, že se lanovka zastaví a oni budou muset dostat dolů lidi. Jsou si dobře vědomí té obrovské zodpovědnosti, že vozí lidi a v jakých výškách a podmínkách je vozí. Neumím si představit, že v jakémkoliv článku těch kontrol, včetně drážního úřadu nebo i městského úřadu někdo selhal. Naopak si myslím, že systém kontroly je precizní a velmi tvrdý,“ říká Juračka.

Na první pohled vzbuzuje otázku i stáří lanové dráhy na Ještěd. Například původní sedačková lanovka na Sněžku byla uvedena do provozu v roce 1949, současná kabinová lanovka ale jezdí na nejvyšší horu až od roku 2014. Podobně třeba současná lanovka na Černou horu je v provozu od roku 2006. Lanovka na Ještěd z roku 1933 ale prošla poslední zásadní rekonstrukcí v polovině sedmdesátých let.

„Baterie, kladky, lana, to je spotřební materiál. Konkrétně tažné lano, o kterém se spekuluje, je z roku 2018. Zabezpečení lanové dráhy z hlediska elektřiny je dva roky staré, to znamená úplně nové. Vývoj se nezastavil v roce 1975 při nějaké repasi, systémy se mění průběžně,“ říká Juračka s tím, že samotná ocelová konstrukce vydrží běžně sto nebo i mnohem více let.

Lanovky v posledním roce často musely zůstat stát. Nikoliv ale kvůli technickému stavu, na vině byla epidemie covidu-19. U lanovek tak podle předsedy Asociace lanové dopravy zůstali jen opravdoví nadšenci.

„Je mi neskutečně líto jak rodiny toho člověka, který tam zahynul, tak náčelníka. Znám ho osobně a vím, že je to opravdu srdcař a poctivec. Nechci vůbec domýšlet, co prožívá. U lanovek je to tak, že jsou všichni jedna velká rodina. Po covidu, kdy bylo rok zavřeno, u toho zůstali jen srdcaři. Lidsky je to strašná situace. Než se přesně určí příčina, to budou řádově týdny nebo měsíce,“ dodává Juračka.

Přesnou příčinu nedělního neštěstí nyní zkoumá Drážní inspekce. „Škody dosud vyčísleny nebyly. Drážní inspekce na místě provádí šetření příčin a okolností vzniku této mimořádné události,“ uvedla inspekce v krátkém oznámení.

Generální inspektor drážní inspekce Jan Kučera uvedl, že samotné přetržení tažného lana není jedinou příčinou nedělního neštěstí. Lanovka má mít i další zabezpečení, která v případě selhání tažného lana zabrání pádu kabiny na zem. Druhá kabina ostatně zůstala viset ve vzduchu. Přesnou příčinu ale podle něj bude Drážní inspekce znát až v řádu měsíců.

„První zjištění na místě však nasvědčují tomu, že pravděpodobnou bezprostřední příčinou nehody bylo prasknutí tažného lana, které bylo kontrolováno metodou defektoskopie odborným znalcem v listopadu 2020 a další plánovaná prohlídka byla doporučena do listopadu 2022,“ uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.